Štědrý večer nastal... Právě dnes 6. ledna

Ukrajinci jsou u nás stále významnější a běžnější národnostní menšinou, na kterou si pomalu zvykáme. Nejen sezónní dělníci odvádějící tu nejhrubší práci, ale také lékaři, podnikatelé, majitelé firem, prodejen, děti ve školách, jejich rodiče? A proč také ne. Za první republiky jsme tvořili jeden stát. Navíc jsou nám jejich kultura i náboženství velmi blízké. Určité odlišnosti tu však jsou a jistě je dobré o nich vědět alespoň to základní.

Do tohoto guláše se pak přidává ještě zvyk pocházející z dob sovětské diktatury. Vánoce oficiálně slaveny nebyly a namísto nich se slavil příchod Nového roku, kdy přicházel děda Mráz. Laskavý moudrý stařec, který pod jolkou (stromkem) rozdává dárky. Podle původní slovanské mytologie nebyl však stařec Mráz žádný dobrák, ale kruté pohanské božstvo přinášející se svým spřežením bílých koní nemilosrdné zimní období.

Po roce 1991, kdy Ukrajina získala zpět svoji nezávislost, se Vánoce opět staly oficiálním svátkem.

Pokusme se nahlédnout, jak slaví Vánoce jedna ukrajinská rodina, která nedaleko Třebíče buduje svůj nový domov. Jejich průběh je nám tak blízký a přece je trochu jiný.

Postní doba

Adventní věnec s postupným zapalováním čtyř svíček neznají. Štědrý večer - Sviaty Vechir (Svatý Večer), a nebo také Sviatou Vecheriu (Svatou Večeři) však připravují podobně jako my. Je to čas půstu a přemýšlení. Postní čas však mají pravoslavní delší, než je náš advent. Začíná již 28. listopadu a říká se mu Filipovský, podle apoštola sv. Filipa, který má místo v kalendáři 28. listopadu, nebo také půst před narozením Krista.

Po tuto dobu se nesmí jíst mléčné produkty, vejce, maso? Ryby se jíst mohou, ale ne každý den. „To už se řídíme podle kalendáře,“ vysvětluje kněz Jurij Biljak z kostela sv. Václava a Ludmily na Gorazdově náměstí, který nám byl pravoslavnými Vánocemi laskavým průvodcem.

Štědrý večer nastal?

Stejně jako u nás je den před narozením Krista přísný půst. Jí se až pozdě odpoledne nebo večer a jednotlivé pokrmy jsou stále postní. Na štědrovečerní večeři se chystá 12 jídel, mezi kterými nesmí chybět kutia či kutě, což je pokrm z namočené pšenice a medu. Podle míst může být obohacen o mák, ovoce, ořechy a podobně. Pod pojmem pokrm si ale nemáme představit obvyklý chod ? celé hotové jídlo. Mohou ho představovat třeba chléb nebo okurky. Půst končí o půlnoci, kdy je možné začít opravdu hodovat.

Dárky

Na Štědrý den si Ukrajinci podobně jako my zdobí stromeček, ale dárky pod něj nikdo nenosí. Kdepak. Vždyť malý Ježíšek je ten obdarovávaný. To, co přinášíme my, nejsou věcné dary, ale oběť v podobě našeho omezování se v době půstu.

Dárky nosí dětem sv. Mikuláš a na Nový rok děda Mráz. O jeho původu již byla řeč, ale zvyk je již natolik vžitý a oblíbený, že by bylo nesmyslné ho dětem brát.

Koledy

Na Ukrajině se koleduje nejen na Štěpána, ale již od Štědrého dne. Ten den vyrážejí na koledu děti už od rána. Obcházejí známé, zpívají koledy a za svá vystoupení dostávají drobné odměny v podobě ovoce, oříšků, koláčů nebo drobných mincí.

Na Boží hod již koledují také dospělí. Skupinky koledníků chodí po obci, zpívají, koledují a protože půst již pominul, hrají na hudební nástroje a pochutnávají si na nabízených dobrotách. Je zvykem, že na koledu vyrážejí i členové církevní obce a koledují o příspěvek pro kostel a církev. „Byla to opravdu krása, když se večerem nesly koledy z různých částí obce a v jednotlivých chalupách čekali, kdy dorazí koledníci i k nim,“ vzpomíná Světlana Chichak, která se s námi rozhodla o vánočních tradicích pravoslaví podělit.

Betlémy

„Podobné Betlémy, jaké tu stavíte vy, se na Ukrajině nestaví. Ale na koledu se chodilo s nosítky, na kterých byl postaven jednoduchý chlév se svatou rodinou. I oděvem se koledníci někdy snažili připodobnit postavám z Betléma. Kožíšky pasáčkům a bílými rouchy andělům,“ vysvětluje Jurij Biljak.

Vánoce tedy mají mnoho podob a nelze říct, které jsou nejlepší. Pro každého z nás určitě ty, jaké prožíval coby malé dítě uprostřed své rodiny.