Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Sto čtyřicáté výročí Herberta Masaryka

06.05.2020

Málo známý malíř se narodil 1. května 1880 ve Vídni jako druhé dítě tehdejšího docenta vídeňské univerzity Tomáše Garrigua Masaryka. Vyrůstal ve vzdělaném a svobodomyslném prostředí. Umění ho přitahovalo již od mládí a sám se brzy začal věnovat malbě. Jeho umělecký růst ovlivnil otcův přítel malíř Hanuš Schweiger.


Herbertova nejstarší známá díla pocházejí z roku 1894. K jeho přátelům patřila řada umělců, např. Emil Filla, Vincenc Beneš, Otakar Španiel, Josef Šíma nebo Otto Gutfreund. Po studiích byl Herbert v roce 1905 ze zdravotních důvodů zproštěn vojenské služby a mohl se zcela věnovat tvorbě. Dlouho před válkou jezdil ke svému příteli a mentorovi Antonínu Slavíčkovi do pomezí východních Čech a Moravy do Kameniček a přátelil se i s jeho rodinou. Paní Mílu Slavíčkovou se třemi dětmi si Herbert po přítelově tragické smrti v srpnu 1910 vzal. Z tohoto svazku se pak paní Míle narodily další čtyři děti: dvojčata Herbert s Annou, Tomáš a Herberta. Oba chlapci zemřeli v dětském věku.

Herbert nebyl díky fintě s „vyhazovací lopatkou“, kterou měl následkem úrazu jako vynikající hokejista tehdy nejlepší Slavie, odveden ani u přísnějších odvodů v roce 1914 na začátku I. světové války. Malovat jezdil v té době i do Borové s krásnými okolními přírodními scenériemi, které znal z prázdninových pobytů. Na místní evangelickou faru jezdil se svým otcem a sourozenci na prázdniny. Právě válečný pobyt se ale stal mladému malíři osudným. Brzy po začátku války se České země staly cílovou destinací pro uprchlíky z válkou postižené Haliče. Několik utečenců bylo i v únoru 1915 i na nádraží v Borové. Byli zbědovaní válečným strádáním a také nakažení tyfem, který řádil během celé války i po ní. Masaryk se od utečenců nějakým způsobem nakazil, možná jen proto, že kolem nich prošel příliš blízko. Brzo si svého onemocnění všiml, a proto raději spálil svoje oblečení. Po návratu do Prahy se jeho stav se dále zhoršoval. Aby neohrozil děti, byl převezen do bytu rodičů, kde momentálně nikdo nebydlel. Otec se sestrou byli v zahraničí, matka v nemocnici a bratr Jan na frontě. Herbert Masaryk zemřel 15. března 1915 na skvrnitý tyfus. Je pohřben na Olšanském hřbitově.

Z přibližně 300 obrazů, které v letech 1905 až 1915 Herbert vytvořil, jich je přes 100 nezvěstných. Patrně to souvisí zejména s dvojím exilem jeho starší sestry Alice. Herbertovu soubornou posmrtnou výstavu v síni ÚLUV v Praze na Národní třídě uspořádalo koncem roku 1993 Masarykovo demokratické hnutí. Zahájil ji prezident Václav Havel za přítomnosti obou Herbertových dcer.

Autor: Radovan Zejda
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk