Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Svoboda: Chci svému nástupci předat téměř dokonalou základnu

15.11.2018

Sedlec, Vícenice u Náměště (ap) - Dosavadního velitele 22. základny vrtulníkového letectva Biskajská, plukovníka gšt. Petra Čepelku, ve funkci od 1. listopadu vystřídal plukovník gšt. Miroslav Svoboda, který doposud zastával funkci zástupce velitele útvaru. Stalo se tak poslední říjnový den během slavnostního nástupu základny u příležitosti stého výročí vzniku ČSR. Plukovník Svoboda při této příležitosti poskytl rozhovor médiím.


Do funkce velitele vrtulníkové základny se vracíte po dvou a půl letech. S jakými ambicemi a na jak dlouho, když jste ve svém projevu zmínil, že hodláte opustit armádu?

Děkuji za tuto otázku. Samozřejmě, jak jsem zmínil, základně jsem velel v letech 2014 – 2016. Potom přišel plukovník Čepelka na pozici velitele. Základnu po něm přebírám v podstatě dočasně. Bude to záležitost příštího roku. Možná krátkodobé velení, ale považuji to za důležité. Samozřejmě to bude v neposlední řadě ukončení mé třicetipětileté vojenské kariéry. Moje ambice jsou udržet, posunout a předat naprosto v pořádku téměř dokonalou základnu svému nástupci.

Je možné za dobu jednoho roku rozjet nějaký projekt a dotáhnout ho do konce?

Nejsem nováčkem této základny, sloužil jsem na ní od roku 1994 a v neposlední řadě jsem ve funkci zástupce velitele sedm let. Takže já se na všech projektech podílím a mám velice dobrý přehled o tom, jak základna jede, kam směřuje. Akorát se z pozice muže v pozadí dostávám do pozice muže v popředí. Armáda, to je kontinuální činnost lidí a směřuje stále dopředu.

Můžete přiblížit některé projekty?

Projektů je to značná řada. Jsou to třeba projekty výstavby letecké základny, která ještě není dobudována, jsou zde plánovány poměrně velké investice v infrastruktuře. Třeba projekt výstavby multiskladu, což je poměrně zásadní věc, dále projekt haly oprav a řada dílčích projektů. Samozřejmě je to i projekt pořízení nových víceúčelových vrtulníků, který je poměrně značně sledován.

Co k němu můžete říct?

To není otázka na moji osobu, nerad bych podával nepřesné informace. Je to opravdu záležitost budoucího působení pana plukovníka Čepelky. Tudíž bych mu nerad v této záležitosti, tak říkajíc, lezl do zelí.

Co je nejdůležitějším úkolem pro příští měsíce?

Nejdůležitější je zastabilizovat personální změny, které byly provedeny v rámci základny. Armáda je poměrně široký organismus a spousta lidí ze základny odcházela i z rozhodujících pozic. Důležité je, aby základna jela ve stejném tempu a plnila úkoly jako doposud.

Dá se hovořit o personální krizi?

Vůbec ne, v tuto chvíli to není personální krize, jen běžný život. Jsme naplněni na poměrně značné procento a patříme k relativně naplněným útvarům armády České republiky. Důležité je, aby se dobře připravil nový velitel a přebral základnu během příštího roku.

Vy jste v mezidobí mezi velením základně působil na misi v Afghánistánu, co vám ta mise dala jako člověku, vojákovi, veliteli?

Byla to moje druhá mise v Afghánistánu, první byla v roce 2009 v Kandaháru. Na misi před dvěma lety jsem působil v pozici velitele úkolového uskupení. Dala mi spoustu zážitků, i když nechci, aby to vyznělo tak, že to byl zážitkový zájezd. Tak to není, je to spousta věcí, se kterými se nesetkáte v mírovém životě. Jsou to třeba i běžné věci, které u nás doma nevnímáme a přehlížíme. A získané zkušenosti se pak promítají do vašeho kariérního života, do přístupu k lidem, k rozhodování. Samozřejmě ne všechna rozhodnutí musí být bezpodmínečně správná, ale důležité je si uvědomit, jak rozhodnutí působí, kde má člověk své limity a kde třeba může ovlivnit například výcvik vojáků, přicházejících do těchto misí.

V Afghánistánu teď zemřelo několik našich vojáků v krátké době po sobě. Jak se to odrazilo zde na základně ve vnímání vojáků?

Za prvé jsou to kolegové a je úplně jedno, od kterého útvaru. V Afghánistánu to množství našich lidí je poměrně malé a je to průřez celou Armádou České republiky, jejími útvary. Každý voják vnímá smrt svého kolegy velice citlivě, ale samozřejmě víme, že to k naší práci patří, že to riziko tam je. Naším úkolem jako velitelů je vytvořit takové podmínky, abychom nebezpečí eliminovali, vojáky připravili na možné hrozby a poskytli jim takový výcvik, abychom sami sobě mohli říci – ano, naši vojáci dostali to nejlepší, co mohli, aby se nedostali do nebezpečné situace. A když už ano, aby z ní vyvázli živí. Ale samozřejmě, některé věci nelze předpovídat, nelze jim předcházet, a to už pak je otázka osudu a náhod.

V příštím roce v květnu chystáte na základně speciální mezinárodní cvičení pro vrtulníkáře.

Je to pravda, naše základna je aliančním partnerem, který je vnímán velice pozitivně. Různých cvičení zde už proběhla celá řada a v příštím roce to bude první cvičení vrtulníkových jednotek pod záštitou Evropské obranné agentury. Shodou okolností jsem ředitelem tohoto cvičení. Stavím se k tomu s pokorou, ale samozřejmě i s profesionálním přístupem. Takže se toho nebojím a věřím, že to bude cvičení důstojné této základny, důstojné schopnostem těchto lidí a bude i mým důstojným rozloučením s vojenskou kariérou.

Z kterých států se ho zúčastní?

Budou to vojáci z členských států Severoatlantické aliance, ale i ze států mimo alianci. Zatím se blížíme k číslu deseti států, což je úspěch, vezmeme-li v potaz, že standardně míváme v aliančních cvičeních šestnáct až dvacet národů. Zatím jsme ale teprve po přípravné konferenci cvičení a čekají nás hlavní plánovací konference. Jak my vojáci říkáme, situace na bojišti se mění každou minutu, a proto v této záležitosti jsem velice realistický.

A po cvičení vrtulníkářů bude následovat také již tradiční cvičení předsunutých leteckých návodčích Ample Strike?

To už je otázka mimo moji působnost. Velitelství vzdušných sil v tuto chvíli analyzuje všechny možnosti. Záleží na vyhodnocení všech parametrů v rámci plánovacího procesu na příští rok, který se v tuto chvíli zahajuje.

Foto HoN: Arnošt Pacola

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk