Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Tasovské objevy ještě neskončily

05.03.2015

Práce na vykopávkách pokračovaly v Tasově i na podzim minulého roku, tentokrát v prostoru za odhaleným gotickým vstupem na hřbitov. Byly objeveny základy vstupní věže, která mohla patřit k původnímu opevněnému dvorci či sídlu, na jehož místě byl později vystavěn kostel sv. Petra a Pavla. Kolem dvorce byla zeď, jejíž výška je naznačená na studii. Je samozřejmě otázkou, jestli byla nahoře rovná nebo zakončená stínkami. Vzhledem k vývoji významu Tasova, o němž bylo pojednáno v článcích v květnu a červnu loňského roku, je pravděpodobné, že zůstala zubatá a byla zarovnána až při úpravách chrámu počátkem 18. století. V jakém stavu byla předtím, není možné ani odhadnout. Rekonstrukce P. Kryla počítá oběma možnostmi.


Věž tam byla záměrně ponechána a není vyloučené, že se dalšími sondami podaří najít ještě další pozoruhodné stavební články. Je pravděpodobné, že kostel zůstal v opevnění původního dvorce, které mohlo být částečně upraveno tak, jako je tomu ve Velké Bíteši kolem kostela sv. Jana Křtitele. Tasovský dvorec měl asi ještě další vchod někde v místech dnešního hlavního vstupu ke kostelu nebo do kostela, který směřoval k Tasovskému hradu (Dubu). Ale to ukážou další roky výzkumu, pokud v něm bude možné pokračovat.

Objevená věž je nepochybně popisovaná ve starších análech jako zvonice, stojící mimo vlastní chrám. Ta byla během renesance snížena a opatřena hodinami, ve věži byla zvonová komora, v níž byly zavěšeny tři zvony. Původní hodiny ukazovaly přibližný tzv. italský nebo staročeský čas, pro který začínal další den při západu slunce. Protože se toto rozhraní s průběhem roku měnilo, byly hodiny nepřesné. Po roce 1567, kdy císař Ferdinand I. přikázal používat německý čas, jehož den začíná o půlnoci, bylo možné rozdělit den na 24 nebo na 12 stejných hodin, což bylo obvyklejší. Podle uvážení a také financí byly proto používány ciferníky dělné na 24 hodin, to hlavně u orlojů, nebo na 12 hodin. Hodiny na věži, ať již kostela nebo radnice, byly kromě jejich praktických účelů také výrazem důležitosti stavby i společenské prestiže patrona kostela a obce. Zpočátku měly hodiny jenom jednu rafiku a byly poháněny mechanicky systémem závaží. Teprve po roce 1656 po vynálezu kyvadlových hodin holandským astronomem Christianem Huygensem, inspirovaným patrně pokusy Leonarda da Vinciho a Galilea Galileiho, se začaly u těchto kyvadlových hodin uplatňovat rafiky dvě a hodiny ukazovaly přesný čas. Nepochybně byly hodiny na věži dlouhou dobu jediným veřejně dostupným ukazatelem času.

V dubnu se uskuteční v Tasově další sympozium, které bude věnováno těmto novým objevům a dalším zajímavostem z tasovských dějin.

Autor: R. Zejda
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk