Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného

Tereza Kostková pomohla vykouzlit úsměv ukrajinským dětem

06.06.2011

Za charitativní akcí Úsměv ukrajinským dětem, která přinesla finanční prostředky pro dětský domov v Mukačevu, stojí celá plejáda organizátorů. Prim mezi nimi přeci jen hraje chlapec, vlastně mladý muž, dnes již vysokoškolský student, který vyrůstal v dětském domově v Jemnici, Gracián Svačina. Nic pro něj nebylo nepřekonatelnou překážkou, a tak se na pódium jemnického kulturního domu postavila coby moderátorka večera herečka Tereza Kostková, která si nakonec z Jemnice odvezla pamětní list s nápisem I vy jste pomohla vykouzlit úsměv ukrajinským dětem.


CARMEN
Jak jste se o projektu dozvěděla?

Dostala jsem email od svého agenta. Prý je to zajímavá nabídka, ať se na ni podívám. Byl to velice hezký dopis, adresovaný jemu, ale o mně. Bylo tam rovnou číslo na Graciána.

Neváhala jste?

Rovnou jsem telefonovala, ale s tím, že původní termín byl 3. 6., a to jsem opravdu nemohla. Ráda bych moderovala, ale pouze snad kdyby to mohlo být jindy, ale to že nemohu žádat, říkala jsem. Gracián byl potěšen, že se o projekt zajímám. Během pěti minut zprostředkoval, zařídil, vytelefonoval a oznámil mi, že to bude prvního. Tím jsme si plácli.

Byla pro vás Graciánova nabídka něčím lákavější než jiné?

Hned od začátku mi můj manažer říkal, hele, přečti si to. Ten dopis byl samozřejmě slušný a ke mně laskavý. Ale nebylo to vlezlé a hlavně to nebyly prázdné fráze. To z toho poznáte hned. Protože takových řečí máte okolo sebe hodně a najednou se objeví něco obyčejného, prostého, řečeného jednou větou. Nebylo toho moc ani málo. Bylo to tak strašně přesné, že jsem si řekla, že zavolám. Pak jsem v telefonu uslyšela velice kultivovaného, vtipného člověka zapáleného pro věc, který velice jednoduše sděloval, o co mu jde. A to mně přišlo tak krásné v přehršli naší umluvené doby.

Jste k potřebám dětí z dětských domovů a jejich osudu citlivější, když už máte sama dítě?

S dětským domovem nejsem v kontaktu poprvé. Už před dvanácti lety jsem hrávala pohádku v mnoha dětských domovech i v ústavech pro mentálně postižené. Mám děti ráda, vím, o čem si s nimi povídat, nepřipadám si cizí a necítím žádné bariéry. Ale samozřejmě ta citlivost po narození dítěte je větší. I když já jsem to vždycky hodně vnímala. Jsem vděčná za rodinu, kterou mám a neberu ji jako samozřejmost.

Přiznala jste, že jste v Jemnici poprvé. Jak se vám cestovalo a jak se vám líbil program charitativního večera?

Udělali jsme si s manželem takový hezký výlet. Program je úžasný. Je tady skvělé podporující publikum. Děcka jsou báječná a spoustu toho uměj, takže opět nejsem zklamaná.

Po prvním telefonátu následovalo i první osobní setkání Graciána Svačiny s Terezou Kostkovou...

„Hraji v divadle Pod Palmovkou hru Svatá Jana. Ráda bych vás pozvala. Až bude po představení, můžeme se sejít. Co vy na to? Spojíme příjemné s příjemným,“ stálo v esemesce od Terezy Kostkové.

Vyrazil jsem. Po představení jsem celý nedočkavý seděl u stolečku v kavárně. Scénář a dva výtisky časopisu Zámeček jsem měl připravené. Po chvíli přišla. Držela květiny a podávala mi ruku: „Dobrý večer, Tereza Kostková, moc mě těší.“ Polkl jsem. Představil jsem se také. „Víte, to se mi po představení někdy stane, že nemůžu skoro vůbec mluvit. Prosím, nemějte mi to za zlé, ale můžeme se sejít jindy?“ řekla potichu. „Ano, samozřejmě. Já bych dneska taky nemohl říct ani slovo. Jsem úplně mimo z té hry,“ odpověděl jsem třesoucím se hlasem. Tereza Kostková hrála hlavní roli ve hře Svatá Jana mimo jiné po boku svého tatínka Petra Kostky.

Na příštím setkání to vyšlo.Všechno jsme upřesnili a dohodli, to jen já jsem měl ten třesoucí se hlas pořád.

Autor: Gracián Svačina
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk