Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Teritoria Jitky Fischerové

22.05.2019

BRNO - Výstava maleb a linorytů třebíčské autorky Jitky Fischerové, nazvaná Teritoria, byla zahájena v úterý 14. května v brněnské Galerii Katakomby.


Galerii Katakomby najdou zájemci na Zelném trhu v budově č. 9 Divadla Husa na provázku. Vstup, tedy spíše sestup do neobvyklé výstavní prostory ve sklepení divadla, je hned vedle pokladny.

Fischerová se v posledních měsících věnuje výtvarnému umění velmi intenzivně. A je třeba rovnou říci, že výtvarnému umění zobrazujícímu. V prostředí výtvarného Brna se silnou tradicí konceptuálního umění se to může jevit jako zpozdilé. Platí zde totiž tvrzení Jiřího Valocha, že problematika zobrazení se už nemůže stát programem současného výtvarného umělce. Nedávná výstava řady mladých krajinářů v podzemí České spořitelny v centru Prahy však ukázala, že i krajinomalba kupodivu žije a obliba zobrazování neztratila na aktuálnosti ani v dnešní době post-post moderní a umění spolupráce.

Pro Galerii Katakomby Fischerová připravila především kolekci svých černobílých kreseb či maleb na papíře z letošního roku a několik prací z roku 2018. Do názvu výstavy „Teritoria“ zašifrovala nejen odkaz na svět zvířat, ale i na vnitřní svět člověka. Jak už bylo naznačeno, v dnešní době elektronických médií se zdá být úsilí o zobrazení reality tradičním způsobem pomocí spolupráce lidského oka, hlavy a ruky s kreslícím materiálem či pomocí klasických malířských technik dávno překonané. Kresba však stále zůstává počestností umění. Platí totiž, že kreslíme-li s úsilím o zachycení viděného, posilujeme tím i svoje poznávací schopnosti a osvojování světa. Něco takového se při brouzdání kurzoru po obrazovce počítače nebo prstu po klávesnici neděje.

V minulých letech sloužilo Fischerové zachycení přírodních motivů, lidských tváří či zvířat především k vyjádření vlastních emocí z prožitku světa, byla tedy výraznou expresionistkou. V posledním roce však u autorky sledujeme příklon k věcnosti. Ostatně, úcta k anatomicky vnímanému tvaru je jedním ze základů evropské výtvarné tradice. Fischerová v sobě objevila neočekávanou radost z realistického zachycování zvířecí anatomie, vrásčitosti kůže, křídel hmyzu nebo ptáků. Autorka je tak na cestě od exprese možná až k vědecké kresbě. Přesto však bude mnohý divák považovat nyní vystavené práce ještě za hodně psychologizující.

Jitku Fischerovou vždy fascinovala velká zvířata a mezi nimi především predátoři - létající i po zemí chodící - jako dokonalé výtvory přírody. Snad je to i proto, že v každém z nás zůstává kousek zvířete a v každém z nás dravci evokují silné pocity. „Pro mě jsou dravci symbol svobody či neuchopitelnosti. Platí však paradox, že na to, jak jsou silní, jsou citliví na stav životního prostředí a ohrožení ze strany člověka. Je smutné, že takto krásné silné tvory my vyvražďujeme jednoho po druhém,“ říká autorka, kterou zájem o svět zvířat přivedl k poznání, jak se chovají, když jsou zraněna nebo se bojí: utíkají se schovat do samoty a temnoty. Skrýt se do prostoru, kam se i člověk rád schová, když se chce cítit bezpečně a vnímat svůj vnitřní hlas.

„Je důležité umět nechat dít se věci v duši,“ napsal už před lety anglický historik umění Herbert Read. Jitka Fišerová toto umění osamělosti ráda pěstuje v lesních zákoutích v okolí Třebíče. Obyvatelé velkých měst si možná ani neuvědomují, že tato místa, snad všechny lesy v naší zemi, právě nenávratně mizí v důsledku kůrovcové kalamity. Otázkou je, jak se nyní nejen zvířata, ale i my, lidé, vyrovnáme se ztrátou teritorií, kde bylo možné nechat dít se věci v duši. V tom je možná hlavní memento výstavy Jitky Fischerové. Brněnská profesorka Hana Librová v této souvislosti hovoří už jen o paliativní péči o krajinu. Ale snad není ještě vše úplně ztraceno. Z médií se dozvídáme, že se do naší krajiny vracejí vlci i rysové a vytvářejí tu svá nová teritoria. A na Třebíčsku dokonce zahnízdili orli mořští! Výstava potrvá do 13. června.

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk