Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného
Trenér Horáckého fotbalového klubu Třebíč Libor Zelníček už spřádá plány před druhou sezónou svého týmu v Moravskoslezské lize. Dobře si je vědom toho, že druhá sezóna bude rozhodně náročnější. Foto HoN: Martin Mutl
(foto: Martin Mutl)

Trenér Zelníček kouká místo fotbalu na krumpáč a lopatu

07.07.2014

Třebíč - Premiérový ročník Moravskoslezské fotbalové ligy přinesl Horáckému fotbalovému klubu Třebíč famózní úspěch. Tým trenéra Libora Zelníčka se dlouho pohyboval mezi triem vůbec nejlepších týmů a o pomyslné medailové pozice přišel až v závěru. Doslova fantastický měli třebíčští fotbalisté podzim, po kterém přezimovali s jednobodovou ztrátou na první Opavu na třetím místě tabulky. Od druhé příčky béčka olomoucké Sigmy je přitom dělilo jen horší skóre. Jaro už bodově tak bohaté nebylo, přesto Třebíčští posbírali patnáct bodů, což v konečném bilancování stačilo na místo sedmé. Libor Zelníček nad nevídaným úspěchem ještě teď kroutí hlavou.


Jak jste spokojen s konečným sedmým místem třetí ligy?

Já osobně jsem maximálně spokojen. Myslím, že tohle je vrchol toho, co jsme byli schopní dokázat.

Jak dalece se naplnily vaše předsezónní představy a plány?

Musím přiznat, že jsem si představoval, že budeme mít daleko větší problémy se záchranou. Myslím, že to je i tím, že ta soutěž šla svojí úrovní zase trošku dolů. I díky tomu jsme bez problémů zachránili.

Takže úspěch přičítáte spíš nekvalitě soupeřů, než kvalitě vlastního týmu?

My jsme hráli nejlépe, jak jsme mohli a na hranici svých možností a navíc s nováčkovským elánem. První sezóna je pro mužstvo vždycky trošku jednodušší. Ale třetí liga je zase o kus slabší, než před dvěma lety, kdy jsem to měl možnost poznat v Rosicích. To nám nahrálo k tomu, že jsme prožili relativně klidnou sezónu. Až tedy s drobnou výjimkou začátku, kdy jsme bodovali až ve třetím zápase.

Zmínil jste vaše třetiligové angažmá v Rosicích. Kam řadíte letošní sedmé místo Třebíče ve vaší trenérské kariéře?

Určitě to je můj dosavadní největší úspěch. V Rosicích jsem odcházel, když jsme byli desátí a myslel jsem si, že to bylo v pohodě. tady jsme se motali celou sezónu vepředu. To, že jsme skončili v horní polovině tabulky, je pro mě největší trenérský úspěch.

Na podzim jste se ucházeli i o postupové pozice, jak jste to vnímal?

To jsem bral jako jeden z fotbalových zázraků. To se občas stane, ale já myslím, že mně se už nikdy nic podobného ve fotbale nepřihodí. Všechno šlo úplně ideálně. Měli jsme tam série, kdy jsme z osmi zápasů sedmkrát vyhráli. Navíc ty výsledky mnohdy nebyly odpovídající realitě. Byla to zkrátka fantazie, která se stane jednou za život.

Fanoušci si v té době povídali o možném postupu. Necítil jste tlak veřejnosti?

Tlak jsem necítil. Těch věrných fanoušků je hrstka a se všemi se potkáváme. Všem jsem ale dokázal v té hospodě dostatečně vysvětlit, že to je shoda okolností. Ode mě nikdy neslyšeli nic jiného, než že postup je úplný nesmysl. Buďme rádi, že to takhle probíhalo.

Na jaře jste se musel obejít bez Zifčáka a Lukáše, byla to citelná ztráta?

Ano, pravděpodobně to oslabení bylo, protože ty výsledky na jaře už jsme měli odpovídající našim možnostem. Ze čtrnácti jarních zápasů jsme uhráli patnáct bodů, což asi našim možnostem odpovídá. Myslím, že kdyby tady zůstali, mohli jsme uhrát kolem dvaceti bodů.

Podařilo se tyto odchody nahradit Janem Dobrovolným?

Honza přesně splnil to, co jsme očekávali, tudíž to, že se přišel do Třebíče rozehrát a že v závěru soutěže už bude hrát v optimální formě. Tak jsem mu řekl, že doufám, že jsme ho tady nenechali rozehrát a on nám pak uteče. Očekávám, že ještě aspoň půl roku bude u nás. Začátek měl trochu rozehřívací, ale v závěru hrál přesně to, co jsme od něj čekali. Nerad bych o něj přišel.

A už víte, zda zůstane?

V současné době to řešíme, ale odpověď těchto kluků je většinou stejná. Že pokud nedostanou nabídku z vyšší soutěže, že zůstanou. To samé bylo i u Zifčáka s Lukášem. Zifčák dostal nabídku z Rakouska, které se nedá konkurovat a Lukáš přijal atraktivnější nabídku ze Zábřehu. Ani té se v třebíčských podmínkách konkurovat nedalo. Stejné je to i u Dobrovolného. Když dostane nabídku z druhé ligy, určitě tam půjde.

Máte jasno, kdo ze stávajícího kádru v Třebíči končí?

Zatím podle mých informací nekončí nikdo. Spíš řešíme nějaké příchody, než kádr ještě oslabovat.

Můžete prozradit, jaké příchody řešíte?

Konkrétní jména zatím říkat nemůžu, ale naše aktivity se už netočí kolem Znojma, ale spíš kolem Jihlavy a brněnské Zbrojovky.

Tak aspoň prozraďte, o jaké typy hráčů stojíte, případně na jaké posty?

Je jasné, že v Třebíči potřebujeme útočníka, gólového hráče. To je bolest Třebíče už roky. Je žalostné, že hrajeme třicet zápasů a nastřílíme devětadvacet gólů. A není to jenom tím, že jsme se orientovali především na defenzivu. V útoku nám chybí osobnost.

Máte jasno o tom, kdo bude v příští sezóně hájit branku Horáckého fotbalového klubu?

To zatím opravdu nevím. Před sezónou se nám povedlo najít výbornou náhradu za zraněného brankáře Zrzavého a i on byl jedním z důvodů tak povedené sezóny. Musím uznat, že jsem měl velké obavy, protože Lukáš Zrzavý byl polovinou našeho úspěchu v divizi a já se bál, že ho těžko někdo nahradí. Ale Martinovi se to povedlo. Kdo bude chytat příští sezónu, zatím nevíme, ale možností je moc a mám z toho zamotanou hlavu. Jednou z možností je, že tady zůstane Martin Matiášek, ale Pelhřimov ho nechce uvolnit, protože jim končí brankář Moravec. Samozřejmě, že se nezříkám ani Lukáše Zrzavého, protože ten by si chytat zasloužil. On tu třetí ligu vychytal, ale byl dlouho zraněný a musí pracovat a nemůže být uvolňován na tréninky. Musí si hlídat zaměstnání, a když by byl často pryč, mohli by ho vyhodit. A pak jsou taky možnosti využívat mladých brankářů z Jihlavy nebo z Brna. Snad se nám to povede i letos…

Pokud by to bylo jen a pouze na vás, dal byste přednost zkušenostem brankáře typu Zrzavého, nebo mladému brankáři z ligových týmů?

Tak to určitě to Zrzavému. Ale je dost velký problém pro přípravu týmu, když se první brankář objeví na tréninku jednou za měsíc.

Uznejme, že letošní úspěch byl částečně dílem nováčkovské euforie. Nebojíte se dalšího ročníku třetí ligy?

Všichni víme, že druhý rok bývá krizový a řada týmů druhý rok sestupuje. Vzpomenu například na Rosice a letos Žďár. Musíme se na to nachystat tak, abychom se sestupovým starostem vyhnuli. Snad nejsme takoví amatéři, abychom se na druhý krizový rok nenachystali.

Vaše příprava začne 9. července. Jak bude probíhat?

Program přizpůsobíme tomu, že budeme soupeře pro ligovou generálku pro jihlavskou Vysočinu. Jinak hrát přípravné zápasy budeme hrát hned od 12. července a soupeři budou pro nás tradiční jako je jihlavská juniorka, Okříšky a další obvyklí soupeři. Do poháru stihneme čtyři zápasy.

Zmínil jste, že druhý rok bývá krizový. Znamená to, že vaše cíle budou od začátku třetí ligu udržet?

V tuto chvíli je jasným cílem záchrana, ale v průběhu sezóny se uvidí. Prosakují informace o reorganizaci soutěží, některé kluby odhlašují soutěže a nechtějí postupovat. Takže je možné, že se podle aktuální situace v klubu budou cíle měnit. Pokud to dopadne tak, že vzniknou česká a moravská druhá liga, je na jednání, zda do toho jít nebo ne.

Užíváte si fotbalového volna? Jak relaxujete?

Ne, že bych si takhle nejlépe odpočinul od fotbalu, ale už třetím rokem řeším stavbu, takže jsem tady s řemeslníky a dolaďuji bydlení. Doufám, že se do začátku sezóny budu stěhovat. Takže žádné moře, žádná dovolená, ale hlídám stavbu.

Ani jste si neužil fotbalového mistrovství světa?

Ne, nejsem tady na nic napojen, takže jsem neviděl zatím ani minutu jediného zápasu. Ale co vidím často, je krumpáč a lopata.

Autor: Martin Mutl
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk