Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Už těžko budeme moci prolézt elektrárnu

27.02.2018

DUKOVANY (ap) - Bohdan Zronek je ředitelem divize Jaderné energetiky a člen představenstva Skupiny ČEZ. Využili jsme jeho přítomnosti v EDU 20. února, kdy na setkání s novináři hovořil mj. o bezpečnosti dodávek elektřiny, a položili mu několik otázek.


Asi před deseti lety měla možnost skupina novinářů navštívit v Lippendorfu u Lipska tehdy nejmodernější elektrárnu v Německu. Spaluje hnědé uhlí tak dokonale, že dokonce ani nemá komín. Tam nám řekli, že Němci se do projektu Energiewende, tedy do obratu od energie z fosilních a jaderných paliv na obnovitelné zdroje, pouštějí bez větších obav. I kdyby jim totiž tento plán nevyšel, mají zásoby uhlí ještě na 800 let při současných spalovacích technologiích. Nejsou to z hlediska Německa pěkně velká zadní vrátka? Kdyby jim Energiewende nevyšla a zbavili se během tohoto konceptu i jaderné energetiky, mají pořád ještě dostatečnou zásobu hnědého uhlí, které mohou spalovat a vyrábět tak elektřinu ještě celá staletí.

Německo tento případ v podstatě potvrzuje, protože v rámci Energiewende a postupného útlumu jádra zatím navyšují potřebný výkon v uhlí, ve spalování vlastních uhelných zásob. Německo své uhelné elektrárny také podporuje zavedením plateb, kdy elektrárny spalující uhlí, které by nebyly efektivní, podporuje další formou dotací. Tak, aby vždycky měly zajištěný režim základního zatížení a pokrývání potřeb v případě, kdy na to nejsou vhodné podmínky. Němci samozřejmě dávají důraz obnovitelným zdrojům, ale zatím si příroda příliš poručit nedá.

Padla tam až neuvěřitelná informace, že tato moderní spalovna uhlí nemá komín, protože dokáže kysličník uhličitý jímat do sádrokartonu. Do ovzduší prý tak CO2 nevypouští, což se zdálo být kouzelné technologické řešení.

Zatím to tak úplně není. Zatím moderní uhelné elektrárny sice nemají komín, ale využívají chladicí věže k vypouštění spalovacích plynů. Navenek to vypadá trochu líp. Zatím průmyslové nasazení jímání CO2, pokud vím, nikde nefunguje. Je to zatím v oblasti výzkumu a prvních aplikací, které nejsou příliš velké.

Hovořil jste dnes o přeshraničních tocích elektrické energie, o jejím importu a exportu a občas velkém zatížení přenosové elektrizační soustavy České republiky. Elektřina z Německa teče přes nás a přes tzv. úzká místa se přenášejí enormní výkony, což snižuje spolehlivost provozu soustavy. V současné době je v Německu instalováno ve větrných zdrojích více než výkon 30 temelínských bloků. V nejkritičtějších situacích se přes naši soustavu valí až 3 500 MW elektrického výkonu, což je více než trojnásobek obvyklé hodnoty. Je možný ze strany Česka tlak na německé výrobce či distributory elektřiny, aby se při překotné výstavbě větrných elektráren na pobřeží Severního moře podíleli i na investicích u nás, třeba do regulačních transformátorů?

Ten tlak na to, aby nám pomohly sousední státy s investicemi do naší infrastruktury, není úplně jednoduchý. To, co loni zavedlo jak Polsko, tak i my, jsou phase-shifting transformátory v přeshraničích úzkých profilech, které dokážou omezovat nadměrné přetoky energie, ale vždycky je to záležitost obou sousedních států.

Ale přece jen, kdyby nám tímto způsobem Němci způsobili značné škody na našem vedení, jak by se to pak řešilo?

Funguje spolupráce na úrovni provozovatelů přenosových sítí i s tím, že pokud jeden nebo druhý stát nedodržuje nějaké podmínky a jeho soused musí platit nějaké prokazatelné náklady za udržení stability sítě, je to obchodní záležitost dvou stran a dvou partnerů.

Obraťme list na personální záležitosti ve spojení s novou etapou provozního života EDU. Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nedávno na semináři Občanské bezpečnostní komise EDU ve Valči hovořila o jednom z úzkých míst v provozování elektrárny, kterým je generační obměna. Drábová se obává, že po odchodu do důchodu se ztratí hluboké znalosti těch, kteří elektrárnu stavěli a spouštěli a vědí dobře, proč jsou věci tak, jak jsou. Co je možné udělat, aby znalost fungování elektrárny byla u nově nastupujících mladých lidí na potřebné výši?

Samozřejmě podmínky jsou dnes jiné. Už těžko budeme moci opakovat to, že jsme mohli prolézt veškerá zařízení jako v dobách spouštění úplně všude a bez jakéhokoliv omezení. Je to fakt, který si musíme umět uvědomit a musíme to umět nahradit nějak jinak. Místa, která fyzicky už nelze procházet umíme nahradit novou zobrazovací technikou. Dnes máme obrovské možnosti ve využití různé videotechniky a 3D projekce. Je to všechno i o změně režimu toho, jak nově příchozí připravujeme. Je třeba jim dát potřebný servis třeba i v mnohem kvalitnějším zázemí pro přípravu a výuku.

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk