Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného

V jedněch deskách je tu Gottwald i Klaus

28.02.2011

Třebíč - Pamětní knihu má dnes kdejaké muzeum, kdejaké zařízení. Ta na třebíčské radnici je ale čímsi zajímavá. A to nejen podpisy obou prezidentů. Však posuďte sami.

CARMEN
Pamětní kniha města Třebíče je součástí kroniky. Je to samostatná publikace, do které se zapisují významné návštěvy, ať už se jedná o delegace tuzemské, zahraniční, velvyslance, ministry, ale třeba i občany při příležitosti udělování čestného občanství. Kniha se datuje od roku 1945 do současnosti, zápisy jsou ruční, některé jsou ozdobné, některé jsou jednodušší. Záleží, v jaké době a jak do ní bylo zrovna psáno.

Po otevření knihy se nám ukáže úvodní zdobený text z června roku 1945 „Na úsvitě nové svobody zakládá se tato nová pamětní kniha. Nejstarší knihy obsahující zápisy o dějinách města od jeho založení až do roku 1919 byly vzaty okresním úřadem na rozkaz nacistických okupantů a jsou zatím ztraceny.“

Samozřejmě, že typ návštěv a jejich zápisy byly ovlivněny dobou, takže v padesátých a šedesátých letech jsou ovlivněny tehdejším režimem. Většina zápisů je totiž ze Sovětského svazu a psaných azbukou, ale najdete i návštěvy z Mongolska, Číny, Koreje, ale i z kapitalistického Japonska. První oficiální zápis po úvodním textu je psaný právě azbukou a v překladu znamená: „Dne 8. května 1945 bylo naše město Třebíč osvobozeno od fašistického jha Rudou armádou.“

Samozřejmě, že se v knize nacházejí jak zápisy, které vás zaujmou, tak i zápisy, které vás přinutí se pousmát, zejména kvůli změně režimu. Zaujmout dokáže zápis z 25. května 1948, kdy se do pamětní knihy podepsal dr. Alexej Čepička, tehdejší ministr spravedlnosti. Další zápis doslova zní: „Zápis ze slavnostní schůze pléna místního národního výboru dne 31. 7. 1949 k oslavě 60. narozenin ministra průmyslu soudruha Gustava Klimenta, čestného občana,“ a obsahuje podpisy všech zúčastněných. Mezi zajímavé se dá určitě zařadit „Zápis ze slavnostní schůze městského národního výboru dne 20. 8. 1949 o jmenování nadporučíka Emila Zátopka, mistra světa v běhu na 1000 metrů, čestným občanem města Třebíče u příležitosti Velké ceny města Třebíče.“ Mezi kuriozity se dá zařadit zápis v čínském obrázkovém písmu, který je hned vedle přeložen do češtiny: „Zde je krásné město, ve kterém žijí nadšení lidé. Ať žije nerozborné přátelství mezi lidem československým a čínským. Ať žijí naši velcí vůdci obou našich národů. Soudruh Klement Gottwald a soudruh Mao Ce-Tung.“ Za čínským zápisem následuje další obrázkové písmo, tentokráte zápis korejský: „V Třebíči se mi líbí. Byl jsem zde na léčení. Nikdy nezapomenu na Československo. Ať žije československo-korejské přátelství. Čon Čon Gan, 28. srpna 1953. Poznámka překladatele: Devítiletý Korejčan při svém pobytu v ČSR v Budkově onemocněl a byl v Třebíčské nemocnici na léčení.“ Další zápis, ve kterém se objevuje exotické písmo, je z roku 1983 a tím je mongolština. Jedná se o zápis z návštěvy velvyslance Mongolské lidové republiky soudruha Dorže na městském národním výboru ku příležitosti ukončení jeho mise v ČSSR.

Z porevoluční doby následují zápisy významných návštěv jakožto ministrů, poslanců, osobností apod. Například: „Slavnostní zápis u příležitosti udělení čestného občanství města Třebíče doc. PhDr. Vladimíru Bouzkovi.“ Jedním z následujících zápisů je „Slavnostní zápis k příležitosti návštěvy prezidenta České republiky pana Václava Klause, v Třebíči dne 11. května 2004.“

Autor: Petr Račák
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk