Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

V Pasáži se rodí Třebíč z roku 1835

18.03.2013

Třebíč - O modeláři Stanislavu Vrškovi jste na stránkách Horáckých novin mohli číst již několikrát. Svým modelařením se totiž nesmazatelně zapisuje do historie města. Původně sice stavěl „jen“ modely letadel a lodí, ale posledních takřka deset let se věnuje převážně stavění modelů Třebíče samotné. Vše začalo normálním chlapským hecem Milana Šťastného - majitele firmy Kapucín.


Pro tuto firmu nejdříve postavil model objektu na Blahoslavově ulici, kde nyní firma sídlí, a protože preciznost a detailnost všechny ohromila, vznikl onen hec. „Dokázal bys postavit model celých Židů? Každý barák, se vším harampádím a předměty, které život ve starém židovském městě provázely? Dokázal! Model, v měřítku 1:100, který zobrazuje stav této čtvrti roku 1850, spatřil v roce 2006 světlo světa a nyní je jedním z turistických lákadel na ženské galerii Zadní synagogy. Část peněz na uskutečnění tohoto projektu byla z kapes nadšených patriotů a třebíčské radnice. Úloha hnacího motoru, koordinátora a především hlavního sponzora, však zůstala na firmě Kapucín.

Po tomto úspěšném startovním projektu následovaly další: třebíčský zámek i s bazilikou ? současný stav, Strahovský klášter v Praze, středověká vesnička pro jedno rakouské muzeum, několik historických usedlostí a konečně model Třebíče tak, jak vypadala v roce 1835.

Tehdy ještě město kompletně obepínaly hradby a do nich vedly tři prastaré brány: Jejkovská, Vídeňská a Jihlavská. Jak je však v Třebíči zvykem, všechno staré musí pryč, a tak se do dnešních dnů zachovaly toliko názvy.

Model vznikal po částech a nyní probíhá jejich spojení, zakamuflování spojů, dodělání nábřeží a části řeky, aby ve vitríně vypadal jako výsek skutečné krajiny. Jako nejlepší místo pro definitivní umístění byl vybrán prostor vedle foyer divadla Pasáž. Autor si místo pochvaluje: „Je to ideální, protože je tu dostatek světla, prostoru a hlavě, za skleněnou stěnou budou mít všichni realitu jako na dlani a část modelu si tak budou moci ihned konfrontovat se skutečností.“ Nám připadá, že práce na dokončení je ještě jako na kostele. „To už je hračka,“ směje se však modelář Stanislav Vrška. „Tomuto modelu jsem již věnoval na 6000 pracovních hodin! Byla to však práce nesmírně zajímavá, a myslím, že starou Třebíč znám nyní tak, jako málokdo. Stejně jako Zámostí. Na této práci je totiž nejlepší, že kromě modelařiny je to i určité studium historie a osudů rodného města. A to mě zajímalo vždycky. Nějaká zvláštnost? Trochu úsměvné je to, že plány, podle kterých jsem model stavěl, dělal tenkrát zednický mistr. Od těch současných, zaměřovaných přes satelity, se liší maximálně o půl metru. Pořád si myslíme, že není nad naši techniku a zatím?“

Obrovská plocha velkolepého náměstí, které je třetím největším v republice, nyní trochu děsí. Kromě tří kašen a dřevěného kříže je pusté. „To se však změní,“ vysvětluje Vrška. „Všude, a nejen na náměstí, budou historické postavičky, formanské vozy, zvířata? Město tak skutečně ožije.“

Model má stejné měřítko jako Židovská čtvrť, tedy 1:100. Zabírá prostor přibližně 3 x 5 metru, ale vitrína, ve které bude umístěn, bude o 3 metry delší. Proč? Nadšení nad výsledkem vede totiž modeláře Vršku i firmu Kapucín k dalším plánům. Během několika let by tak k Třebíči v hradbách měla přibýt ještě nejstarší část Třebíče - Stařečka. Z tohoto historicko-architektonického klenotu původní Třebíče zbylo díky megalomanii komunistických plánovačů pouhé torzo ? jedna strana ulice. Zbytek zabralo nesmyslně rozlehlé autobusové nádraží. Kde byl Prasečí plácek nebo Hadlíz? To už mladší generace ani netuší. Podaří-li se však záměr s dobudováním modelu, budeme si tam tyto podivně znějící názvy moci hledat. I bez Stařečky však bude mít město Třebíč další skvělou, nejen turistickou senzaci.

„Myslím si,“ uvažuje autor modelu, „že pro Třebíčáky má model větší cenu než pro turisty. Nad starou Třebíčí mohou starší generace nostalgicky zavzpomínat a hledat, co ještě pamatují. Mladí mohou žasnout, jak bylo jejich město dříve krásné a co se všechno pokazilo. A až budou někteří z nich třeba někdy zastávat patřičné funkce, budou se možná chovat prozíravěji a zodpovědněji,“ zasnil se patriot Vrška. V Pasáži vzniká skvělá učební pomůcka pro školy i kratochvíle pro rodinné výlety. Poznávání historie vlastního města patří k základům, na kterých se dá stavět vztah k tomu současnému i příštímu.

Slavnostní odhalení modelu pro veřejnost proběhne v polovině měsíce dubna a stane se součástí letošních oslav desátého výročí zapsání třebíčských památek na seznam UNESCO.

Autor: Jan Uher
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk