Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

V Trpasličí galerii už žádný „trpaslík“ nechybí

12.01.2018

Třebíč - Trpasličí galerie už má nové trpaslíky. Tak by mohl (poněkud nevážně) zhodnotit reportér fakt, že tzv. Trpasličí galerie třebíčské baziliky svatého Prokopa už má opět všechny své sloupky.


Pozorný divák si při pohledu na baziliku od východu, tedy od bylinné zahrádky, povšimne, že nad trojicí kruhových oken baziliky stojí nízké sloupořadí (to je ta Trpasličí galerie) lemující úzký a nízký arkádových ochoz, odkud musí být nádherný výhled na Třebíč. Ten nádherný výhled odtud opravdu je, ale řadu let byl běžným smrtelníkům nedostupný. V poslední době se pohledem odtud může kochat každý, kdo se zúčastní například nočních kostýmových prohlídek baziliky. Tajemná schodiště

Vystoupat na vnější ochoz chrámu lze jen zevnitř baziliky úzkými dveřmi po ještě užším schodišti ve zdi kolem hlavního kněžiště. Drobná sloupková galerie ochozu, vystavěná v raně gotickém stylu v první polovině 13. století, patří k nejoriginálnějším architektonickým prvkům třebíčské baziliky a je ve světě něčím zcela ojedinělým. Protože je to však venkovní část chrámu, vystavená po dlouhá staletí nepřízni počasí, volaly už sloupky po dalším zásahu restaurátorů. Kolik jich vlastně je?

Kdo si dá tu práci, spočítá, že na ochozu Trpasličí galerie je pět polí a v každém z nich šest sloupků, z nichž vždy dva krajní jsou přisedlé k boku špalety. Každý ze šesti sloupků je sestaven ze tří samostatných kamenných článků – patka, dřík, hlavice. Hlavice sloupků jsou plasticky zdobené dekory s odlišným tvaroslovím. Průzkum ukázal, že většina sloupků byla již v minulosti vyměněna za nové kamenné kopie. A to buď celé sloupky, nebo jen jejich části. U některých je tak patrná kombinace originálních a novodobých částí. Restaurátoři z nedávné minulosti požívali jako náhradu několika druhů pískovce, který se ukázal jako podstatně méně odolný než žulosyenit, ze kterého je bazilika postavena.Vzpěry místo sloupků

O potřebném restaurátorském zákroku se uvažovalo už od roku 2013. V roce 2016 proběhla demontáž a konzervace originálních částí Trpasličí galerie. Místo nich spatřil v loňském roce obdivovatel baziliky na některých místech jen dočasné trubkové ocelové vzpěry. Nahrazovaly funkci dříků, patek a hlavic kamenných nosných prvků chrámu. Některé originální části pak byly loni nahrazeny kamennými kopiemi. Restaurovány byly i všechny ostatní prvky pocházející z pozdějších oprav z 18. století a ze 20. až 30. let století minulého. „Bylo zajímavé už jen se dotýkat těch románských kamenných částí. Při vytváření kopií jsme vycházeli z pozdějších rekonstrukcí, které už tam jsou, ale ty nebyly úplně kvalitní. Viděl jsem, že tvarový rozdíl oproti románskému tam je, ale museli jsme zopakovat novodobé z 18. století, aby se ty naše nelišily. To je trošku škoda, protože románské tvarosloví má do sebe trochu víc, je subtilnější. Ale jinak to byla krásná práce a je dobře, že se to zkompletovalo,“ řekl restaurátor Jan Korecký z Prachatic.Hlavice si odlili do lukoprénuZ historických kopií patek a hlavic sloupů si pro současné sekání restaurátoři zhotovili sádrové modely pomocí sádro-lukoprénových forem. Přitom se snažili zachovat dojem sekaného povrchu kamene a zároveň i dojem jeho částečného povrchového narušení povětrností. Po osazení kopií pomocí novodobých materiálů, jako jsou silon, nerez čepy a lepidla na bázi umělých pryskyřic, následovalo barevné sjednocení retuší.Úkol zněl: Odsolit a odvodnit

Došlo i na konzervaci a restaurování všech ostatních kamenných prvků Trpasličí galerie, se kterými se nehýbalo. Některé části sloupů bylo třeba nejprve odsolit pomocí odsolovacích zábalů buničiny a destilované vody. Pak došlo i na omytí kamene párou a houbičkami. Nezbytná byla také revize všech spár mezi jednotlivými částmi prvků. Důležité bylo hlavně zamezit dalšímu zatékání volné vody do kamenných detailů Trpasličí galerie. Během následujících tří let by tak nemělo být potřeba provádět žádné zásadní opravy. Krypta coby lapidárium

Restaurátor také doporučil majiteli chrámu – Římskokatolické farnosti Třebíč - věnovat bazilice stálou péči. Kámen byl sice ošetřen hydrofobními nátěry proti vlhkosti a ochrannou vrstvou proti biologickému napadení, oba ochranné nátěry je však nutné obnovovat vždy po dvou letech. Zajímavá bude určitě také instalace vyjmutých originálních částí Trpasličí galerie v kryptě baziliky. Krypta tak vlastně poslouží jako úschovna kamenných památek – lapidárium. „Bude tam z originálů sloupků vyskládáno celé jedno pole a to si myslím, že lidi zaujme,“ dodal farář Jakub Holík.

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk