Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného

Vánoce na dětském oddělení

20.12.2010

Třebíč - I v nemocnici tráví někteří lidé Vánoce. Nemáme na mysli jen lékaře, sestry či ostatní personál, ale pacienty. Obzvlášť těžké to asi mají děti a rodiče, kteří se na jejich návrat těší doma. Požádali jsme primářku dětského oddělení třebíčské nemocnice MUDr. Alenu Holubovou, aby se pokusila rozpomenout v této souvislosti na nějakou veselou událost. „Nenašla jsem nejveselejší událost v době Vánoc na dětském oddělení,“ povzdechla si. Potom se ale usmála a zeptala se: „A několik, řekněme, krátkých úsměvných příběhů by vám nestačilo?“ Stačilo, a tak je tlumočíme.


CARMEN

Příběh první

Na ambulanci přišla uplakaná maminka se čtyřletým dítětem, na jehož nožkách objevila sytě modré pruhy. Lékařka dítě vyšetřila a kroutila hlavou. Něco takového ještě neviděla. Na obou bércích nožek a částečně na stehnech dítěte byly sytě modré pruhy a skvrny. Nožky byly teplé, na bolest si dítě nestěžovalo. Ani celkovým podrobným vyšetřením se příčina neobjasnila. Až zřejmě působením „vyšší inteligence“ lékařku napadlo zkusit vodu a mýdlo. A nemoc byla pryč.

Ukázalo se, že dítě dostalo jako dárek novou židličku, jejíž modrá barva nebyla zrovna nejkvalitnější, a tak ulpívala na vlhké opocené kůži. A tak mohla šťastná matka i s „uzdraveným“ dítětem odejít domů radovat se z dárků.

Příběh druhý

Čekárna ordinace dětského oddělení, vánoční čas, v rohu nazdobený stromeček a pod ním pro iluzi zabalené krabice v barevných papírech s velkými mašlemi.

Jeden z malých pacientů nejdříve balíčky obcházel a divil se, že je tam Ježíšek zapomněl. Načež se bleskurychle do krabic vrhnul a začal je nedočkavě rozbalovat. Maminka, která si dítěte všimla až po chvíli, jej našla po stromečkem obklopeného roztrhaným papírem. A zklamaného, že v krabicích vůbec nic není...

Příběh třetí

Holčička, čekající na umístnění do dětského domova, strávila na dětském oddělení celé Vánoce, a tak se stala miláčkem oddělení.

Sestřičky i lékaři jí nosili drobné dárky, cukroví, hráli si s ní a jedna z lékařek přinesla celou krabici oblečení po své dceři. Po celou dobu pobytu ji holčička střežila jako oko v hlavě, neustále oblečky přerovnávala a každý den si oblékala jinou sukýnku, punčošky, svetřík. Vůbec nechtěla do pyžamka. Když po Novém roce odjížděla do domova, samozřejmě se svojí novou výbavou, všichni byli naměkko...

Na závěr

Může-li se člověk něčím pochlubit, nemá se ostýchat. A tak paní primářka Holubová ještě dodala: „Musím se pochlubit, že dětem se na dětském oddělení velmi líbí, a to nejen v době vánočních svátků. Stává se, že dítě může být propuštěno, rodiče přijdou dopoledne a pak čekají do odpoledních hodin, neboť jejich ratolest odmítá návrat domů, protože ještě nemají dohranou hru, nemají hotovou vystřihovánku nebo ozdoby na Vánoce. Dokonce v poslední době i jedna z hospitalizovaných mladých maminek žádala odložit propuštění na další den, protože musí ve školní družině ještě dodělat anděla...“

Autor: (nc)
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk