Vánoční svátky se neslaví v celé Evropě stejně

Rozsvícené stromy na náměstí, blikající světýlka ve výkladních skříních, koledy, cukroví, nervozita rodičů a dychtivé očekávání v očích dětí. Podobně to vypadá v České republice, ale i jinde v Evropě. Přesto mají jednotlivé státy svá specifika.

Británie Vánoce spojuje s královnou

Tady Vánoce zpravidla začínají rozsvícením jedle na Trafalgar square jedním ze členů královské rodiny. Typickou výzdobou je věnec z cesmíny a břečťanu pověšený na dveřích a jmelí nade dveřmi.

Až dotud se vlastně anglické a české vánoční svátky příliš neliší. Britové ale neznají štědrovečerní večeři. Tu nahrazuje slavnostní oběd podávaný na Boží hod. Předkrmem je většinou hrachová polévka a šunka. Hlavním chodem je krocan s kaštanovou nádivkou. Nechybí ani anglický pudink, který představu Středoevropana o pudinku nesplňuje ani v nejmenším. Dárky nosí Otec Vánoc a naděluje je ráno. Druhý svátek vánoční (Boxing Day) je vyhrazen pro návštěvy známých a příbuzných.

V Belgii nesmějíchybět ústřice

Tak jako u nás, jsou součástí adventu v Belgii vánoční trhy na náměstích a širokých bulvárech. Víc než dárky se na nich ale nakupuje jídlo a pití. Jde o společenskou záležitost a o příležitost k setkávání se s přáteli. Prodávají se různé kulinářské lahůdky a hlavně ústřice.

Vánoce nejsou výsostně rodinnou záležitostí. Kromě příbuzných se na Štědrý den u stolu potkávají i přátelé a přátelé přátel. Večeří se prakticky až do noci a jen tak mezi řečí se také u stromečku rozdávají dárky.

Belgičané dárky na Vánoce příliš neřeší, protože děti hračkami obdarovává už Mikuláš 5. prosince, kdy děti nechávají přede dveřmi velké látkové boty, aby je pak ráno našly naplněné hračkami a cukrovinkami.

Typickým belgických zvykem, který má k duchovní stránce Vánoc hodně daleko, je bruslení 25. prosince odpoledne na zamrzlých zavlažovacích kanálech.

Francouzskou vánoční dekorací je dřevo

Ve Francii to nemají děti úplně jednoduché. Dárky jim nosí také 25. ráno jako v Anglii. Ale nosí kdo? To není tak jednoduché. Někdy je to Ježíšk (Petit Jesus) jinde je to Pére Noel.

Vánoce se ve Francii výrazně liší podle jednotlivých regionů. Liší se i vánoční menu. Často se na vánoční tabuli objeví burgundské šneky nebo lanýže. Tradičním desertem ve tvaru polínka dřeva se spoustou čokolády je roláda buche de Noel.

Podoba polena není náhodná. Ještě v 19. století patřilo ozdobené skutečné dřevěné poleno k tradičním vánočním dekoracím. Byla to reminiscence na doby, kdy se polena přikládala do krbu a u krbu se trávily slavnostní vánoční okamžiky. Největšímu vánočnímu polínku v krbu se přisuzovala zvláštní moc. Popel z něj se uchovával, protože mohl po celý rok domácnost ochránit před blesky, hromy a samozřejmě ďábly.

Německo je domovem vánočních stromečků

V Německu vypadají Vánoce obdobně jako u nás. Svátky začínají první adventní nedělí, zapalují se svíčky na adventním věnci. Děti obdarovává Mikuláš. Sladkosti naděluje do důkladně vyčištěných bot. Pokud nejsou úplně čisté, dostanou do nich děti uhlí a brambory.

Hlavně v Bavorsku se drží zvyk, při kterém zpěváci obcházejí domy, klepou na dveře nebo na okna házejí hrách. Symbolizuje to marnou snahu Josefa a Marie najít nocleh jinde než ve chlévě.

Alsasko ? pomezí Německa a Francie se pyšní tím, že se právě tady zrodila tradice zdobit vánoční stromeček v takové podobě, jakou známe dosud. Na vánočních stromcích se v Německu nešetří. V domácnosti mají většinou kromě toho v obývacím pokoji ještě jeden menší, kterému se říká andělské zvonění, ověšený zvonečky a rolničkami.

V Polsku pohostí oslíka

V Polsku se neslaví svátek sv. Mikuláše. Svatý Mikolaj přichází a nosí dětem dárky až na Štědrý večer. Jindy je to Ježíšek, který o vánočním čase opouští nebe a projíždí zemi na oslíku. Proto pod stromečkem nesmí chybět hrst sena pro oslíka.

Kromě stromečku se v Polsku tradičně staví i jesličky. Dárky se rozdávají ještě před večeří, která má dvanáct chodů. Tradiční jsou ryby, ale stále častěji se prosazuje krocan. Sladkou pochoutkou je tzv. makůvka (rohlík namočený ve sladkém mléce a máku).

V katolickém Polsku pochopitelně nesmí chybět večerní návštěva kostela.

Švédský vánoční stůl

Švédové místo adventního věnce zdobí lišejníkem speciální podlouhlý adventní svícen. O Štědrém dnu se objevuje tzv. julbord, vánoční švédský stůl, na kterém nechybí různě ochucení sledi, vejce, kaviár, velká pečená šunka nebo krocan, rýžová kaše se smetanou, perníčky a typický vánoční nápoj glögg (víno svařené s kořením, hrozinkami, mandlemi a tvrdým alkoholem).

Dárky se rozdávají na Štědrý večer po jídle. Nosí je skřítek Tomten, který je nefalšovaným mixem mezi skřítkem, Santa Clausem a svatým Mikulášem. Obvykle zabuší v podvečer na dveře a shání se po hodných dětech.

Vánoce trvají ve Švédsku až do svátku sv. Knuta (13. leden). V tento den se slavnostně odstrojuje vánoční stromeček. Obvykle je to spojeno s řadou dětských her a tanců.

Do Šanělska připlouvají Vánoce na lodi

Ve Španělsku je Štědrý den kulinářským vrcholem roku. Podává se pečený krocan nebo kapoun s nádivkou z kaštanů nebo jablek či sušených švestek a piniových oříšků. Oblíbená je taky jehněčí či kůzlečí pečeně. Po večeři se popíjí Cavu, španělské šumivé víno, zpívají se koledy, nejmladší člen rodiny umístí do betléma Ježíška, o půlnoci se chodí na mši.

Vrcholem Vánoc jsou ve Španělsku až Tři králové. V přístavních městech připlouvají na bárkách, jinde jezdí na velbloudech. Tři králové taky ve Španělsku nadělují dárky. Podává se tříkrálový věnec, do kterého se zapéká jako překvapení mince, fazole nebo drobná hračka. Kdo překvapení najde, smí celý den nosit na hlavě tříkrálovou korunu.

Tradicí je ve Španělsku vánoční loterie, jejíž losování 22. prosince pravidelně vysílá televize v přímém přenosu.

Řekové pečou Kristův chléb

Výrazně odlišně vypadají Vánoce v Řecku. Na Štědrý večer obcházejí děti domy a zpívají vánoční koledy. Odměnou jim jsou malé sladkosti. Dárky řeckým dětem nosí sv. Basilej až 1. ledna.

Stejně jako při jiných svátcích i o Vánocích se peče speciální druh pečiva ? Kristův chléb (Chrisopsomo). Je hodně zdobný a různě tvarovaný. Tradičním pokrmem je také novoroční krůta.

I v Řecku stejně jako jinde v Evropě zdomácněl od 19. století zvyk zdobit vánoční stromeček. Dříve se hlavně na ostrovech a v přímořských oblastech zdobily dřevěné vyřezávané loďky, se kterými děti chodily na koledy.

Vánoční svátky končí v Řecku až 6. ledna, kdy se slaví tzv. Theofania. Den Ježíšova křtu, svátek svěcení vod, obdoba našich Tří králů.