Výprava z Vysočiny byla na zkušené v hlavním městě biatlonu

Nové Město na Moravě - Na tratích kolem Ski hotelu se uskutečnil na přelomu ledna a února světový šampionát juniorů v biatlonu. Ten byl ale jen nejmenší ze tří plánovaných akcí, které se v našem regionu budou konat. V příštím roce se totiž sjedou do Nového Města biatlonisté k závodu světového poháru a v roce 2013 dokonce k mistrovství světa seniorů. Vzorem pro pořadatele by mohl být závod světového poháru v německém Ruhpoldingu, kam se v polovině ledna vydala devítičlenná skupina přípravného výboru v čele s hejtmanem kraje Vysočina Jiřím Běhounkem. Mezi pozorovateli byl i Aleš Fialka z třebíčské reklamní společnosti Yashica, která se stala marketingovým partnerem všech tří biatlonových akcí.

V Ruhpoldingu tím žije naprosto celé město, dá se říci celý kraj. Před lety pochopili, že pořádání podobné vrcholné akce jim pomůže podpořit turistický ruch regionu, protože jinak je převálcují blízká alpská střediska nabízející dokonalý servis nejen v oblasti sjezdového lyžování. Biatlon se tam jezdí dvaadvacet let a i díky Ruhpoldingu se z naprosto epizodní olympijské disciplíny stal v Německu sportem číslo tři, hned za fotbalem a házenou. To je úžasné. Podařilo se jim něco nevídaného.

Můžete popsat atmosféru, která závody v hlavním městě biatlonu, jak se Ruhpoldingu říká, provází?

Celá akce trvala šest dní a kaž-dý den v týdnu tam bylo kolem dvanácti, třinácti tisíc diváků. Sobota a neděle se vyšplhala skoro ke dvaceti tisícům. Šestnáctitisícová tribuna byla od čtvrtka prakticky vyprodaná. Dalších šestnáct set lidí bylo ve VIP prostorách, to byli většinou zástupci či hosté významných firem z okolí. Takže něco, co nás opravdu svou velikostí překvapilo.

Dá se srovnávat atmosféra na německém fotbale s tou, která panuje při biatlonu v Ruhpoldingu?

Určitě dá, je překvapivě velmi podobná. Závod trvá zhruba stejně. Lidi jsou už dvě hodiny před startem na tribunách, fandí, mávají vlajkami, uvádějí se do varu, zkrátka dobře se baví. A po závodech to samozřejmě nekončí, diváci pokračují v neformální zábavě do nočních hodin. V Ruhpoldingu byly dvě obrovské stanové arény přímo u závodiště, na náměstí ve městě pak další s názvem Championspark. Proč přijdou Němci v takovém počtu na podobné závody?

Vysvětlili mi, že zaměstnaný, spokojený občan potřebuje nějakou zábavu a návštěva vrcholného sportovního klání je pro ně zábavou nejlepší. Sport tedy berou jako určitou formu odpočinku, relaxace, byly k vidění celé rodiny nebo velké skupiny fandů. Na hotelu jsem se například potkal s člověkem z Frankfurtu nad Mohanem, který mi s nadšením vysvětloval, že závody v Ruhpoldingu jsou pro něj ideální možností strávit s celou rodinou dovolenou. Pobýval tam celý týden. Zajímavý je i postřeh, že supermarkety a vůbec obchody mají až na výjimky v sobotu otevřeno do šesti hodin a v neděli zavřeno. Lidi proto namísto našeho „sportu“, tedy jet někam nakupovat, se jdou zabavit na sport opravdový. Proto se v Německu mnoho různých sportovních klání koná právě v neděli. A biatlon je navíc vždy uprostřed krásné přírody.

Na co v Ruhpoldingu lákají diváky kromě samotných hvězd biatlonového sportu?

To celé je obrovská show. Lidi do areálu přijdou už dopoledne, a závody se přitom jedou až kolem třetí hodiny. Někdo si jde držet místo na tribunu, někdo okamžitě zaútočí na pivní arény a doprovodné programy. Návštěvníci si mohou zastřílet na elektronické střelnici, kolem je spousta prezentací, ochutnávek, takže je to takový festival. Dvě hodiny utečou jak voda a stále je co dělat.

Jak táhne biatlon v Německu zahraniční fanoušky?

Z těch dvaceti tisíc lidí byla zhruba polovina Němců a polovina lidí hlavně z Norska, Švédska a Finska. Ti fanoušci ze severských zemí jsou vůbec fenomén. Nejedou jen na závody jako takové, ale například i na dobré pivo, pobavit se. Všichni mají vychytané oblečení a fandovské pomůcky, mnohdy jsou to opět rodiny o třech generacích. Jsem si jistý, že u nás se jim bude moc líbit, jsme velmi pohostinní a ceny jídla či piva budou pro ně opět velmi příjemným překvapením.

Kolik stojí biatlonová zábava v Německu?

Ruhpolding je poměrně drahý. Ubytování se nedá sehnat pod sedmdesát osmdesát euro (cca 2000 korun), pivo se pohybovalo kolem tři a půl eura (cca 85 korun). Úžasně drahá byla VIP vstupenka. S kompletním servisem stála 200 eur na den, na sobotu a neděli pak 250 eur. Jednotlivec si to, myslím, nekoupí, to je spíš pro firmy.

Jak zvládá sedmitisícový Ruhpolding takovou masu fanoušků?

Je velmi zajímavé, že lidé, kteří se podílejí na organizaci, si na závody berou dovolenou a všechno to dělají zadarmo. Dobrovolnictví se dědí z generace na generaci. Osmdesát procent z těch tisíce lidí zabezpečujících chod závodů pokryjí z dobrovolníků. To je největší rozdíl. V Česku je totiž potřeba zaplatit takřka každého, kdo přijde pomáhat. Celé městečko biatlonem prostě žije, ostatní život jde na dva týdny stranou.

Jak složité je sehnat ubytování? Městečko nabízí jen asi šest tisíc lůžek?

My jsme bydleli asi dvacet kilometrů od Ruhpoldingu, protože nikde blíž jsme ubytování nesehnali. Stejně tak bude muset Nové Město využívat ubytovací kapacity celého okolí, včetně větších měst jako Brno, Jihlava nebo i Třebíč. Pro fanoušky není moc důležité, kde bydlí, musí být ale zvládnuto, jak se do svých kapacit dostanou. Je to velká šance pro celý region, počítáme s obsazením 20.000 lůžek denně po dobu celého šampionátu.

Jak je v Ruhpoldingu zvládnutá logistika?

To pro mě bylo největší překvapení, jak byla nová budova, která zvenku vypadá jako obrovská tělocvična, po logistické stránce perfektně vyřešená. Všichni mají striktně vymezeny svoje prostory, nic se nekříží. Pořadatelé nás celým areálem provedli, dostali jsme se do naprosto všech prostor, včetně těch pro normálního diváka uzavřených, a sledovali jsme, jak to všechno mají za dvacet let dokonale vyřešené. Proto jsme tam vlastně byli, abychom načetli, co všechno se má v Novém Městě vybudovat a jak. No a pokud se to podaří, areál i organizace bude perfektní, pak je naděje, že mistrovstvím světa v roce 2013 to neskončí a světový pohár tady bude pravidelně. Díky tomu, jak je biatlon v současnosti populární sport, není vůbec jednoduché světový pohár získat. My ale máme příslib, že pokud se povede mistrovství světa, byl by tady svěťák každý druhý rok.

Co by si mohli vzít pořadatelé z Nového Města od německých kolegů před oběma vrcholnými akcemi?

Tak především preciznost přípravy. Byli jsme tam proto, abychom viděli, jak vysoko je nastaven standard. Prohlíželi jsme proto veškeré detaily, které by nám mohly pomoci. Jsem přesvědčen, že jsme schopni to udělat ve stejné kvalitě, je na to ještě relativně dost času. Pokud připravíme podmínky, diváci z Německa i ze Skandinávie určitě přijedou. Na organizačním štábu už teď leží objednávka na cca 9.000 vstupenek od norské federace.

Juniorský šampionát byl tedy jen malou zkouškou před akcemi v následujících dvou letech?

Přesně tak. Byla to startovní akce celého tříletého snažení. Juniorka se dává vždycky dva roky před světovým šampionátem do toho místa, aby si pořadatelé odzkoušeli nápor závodníků a servisu, ale nebyli ještě zatíženi tou masou diváků. V Novém Městě se teď pohybovalo cca tisíc závodníků s doprovodem. Co je vaším úkolem teď, tedy v době začátku příprav na obě seniorské biatlonové akce?

Naše firma vytvořila nosné logo a loga všech akcí, nyní pracujeme na novém webu, který bude spuštěn současně se zahájením oficiální kampaně. Chystáme informační portál na ubytování, první tiskoviny, tiskovou konferenci, vyrobili jsme první sadu reklamních předmětů atd. Zkrátka, stali jsme se součástí přípravného výboru a mnoho věcí je teprve ve stádiu úvah. Máme však v plánu zapojit i další podnikatele z regionu, stejně jako jsme to viděli v Ruhpoldingu. V přípravách velmi spolupracujeme s regionálním pivovarem Ježek, partnerem by se měl stát například nějaký regionální výrobce uzenin, pekař, dopravce atd.

Jaký význam by mělo mít mistrovství světa v biatlonu pro Vysočinu?

Bude to pravděpodobně největší sportovní akce na Vysočině, která se kdy tady konala. Možná to z hlediska návštěvnosti bude největší akce na Moravě všech dob a v tom roce to bude určitě největší sportovní akce v České republice. Proto by to mělo celý region výrazně zviditelnit a pomoci mu v rozvoji. Očekávaných 20.000 zahraničních návštěvníků denně sem jen tak nedostanete, cílem samozřejmě je, aby se později vraceli, aby nás „objevili“. Byl jsem velmi potěšen, jak se pro věc nadchl hejtman Jiří Běhounek i jeho spolupracovníci. To je samozřejmě klíčové. Pokud se nám dohromady akce podaří, položíme možná základ nové tradici, nové dimenzi pro Vysočinu. A o to nám všem jde.