Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Vyšívané „kuchařky“ pomáhaly vytvářet útulný domov

29.10.2019

ČERVENÁ LHOTA (ap) - Domácnost našich babiček, tak zněl název doprovodné expozice k výstavě zahrádkářských výpěstků, která se konala minulou neděli v Červené Lhotě.


Na galerii kulturního domu tak zájemci našli výstavu, zaměřenou na pokojové květiny a vybavení kuchyně z meziválečného období. „Jsou tam velice pěkné výšivky deček a květiny. Některé naše členky pěstují kaktusy už přes 50 let,“ zval příchozí do patra kulturního domu předseda základní organizace svazu zahrádkářů v Červené Lhotě Jiří Onderka. A opravdu, celou levou část expozice tvořily nástěnné vyšívané „kuchařky“, které za časů našich babiček a prababiček pomáhaly s minimálními finančními náklady vytvářet útulné domácí prostředí a navozovat iluzi moderního bydlení. „Kuchařky“ byly takřka výlučně umísťovány do kuchyně. Byly zavěšovány na stěnu nad sporák či stůl. Sloužily jako ochrana před jejím znečištěním a někdy také k zakrývání poškozených míst. Zároveň však stěnu či interiér kuchyně zdobily a napomáhaly k vytváření příjemného domácího prostředí.

Místem zrodu a rozvoje tvorby „kuchařek“ je s největší pravděpodobností Německo. Odtud se jejich tvorba rozšířila do českých zemí, na Slovensko, do Polska, Maďarska … Tvorba „kuchařek“ souvisí s oblibou ručních prací na přelomu 19. a 20. století. Zejména vyšívání bylo považováno za projev dobré výchovy dívek, bylo důležitou součásti jejich vzdělávání. Výuku vyšívání tehdy zajišťovaly industriální učitelky. Každá žákyně si musela osvojit alespoň základní techniky výšivky a svých znalostí uměla bohatě využít. Třeba právě při vyšívání nástěnné „kuchařky“, „zoubků“ do polic nebo ozdobných ručníků.

Základem „kuchařek“ bývalo obvykle vybělené lněné nebo bavlněné plátno obdélníkového tvaru. Obrazové motivy na nich byly vyšívány jednoduchými stehy, nejčastěji stonkovým, popřípadě křížkovým. Textová složka je obvykle tvořena rovnými (plochými) stehy. Výšivky jsou většinou jednobarevné. Jsou tvořeny červenými, modrými nebo černými bavlnkami, popřípadě jejich kombinacemi. Zobrazené výjevy a nápisy jsou obvykle doplněny rostlinnými motivy. V některých případech byl rostlinný motiv tím hlavním.

Také výstava v Červené Lhotě ukázala, že u většiny „kuchařek“ bylo propojeno obrazové vyjádření s textem. V některých případech dominoval jen samotný text, někdy byla obrazová složka „kuchařek“ důležitější než textová, některé nebyly texty opatřeny vůbec. K tématům, jimž jsou věnovány, patřil řádný, klidný chod domácnosti, především kuchyně. Důraz byl kladen na pracovitost, píli, hospodárnost, pořádkumilovnost, čistotnost, kuchařské umění, ale také na tolerantnost ženy, hospodyně. Mnohé „kuchařky“ byly věnovány mateřské lásce, citové vazbě dětí k matce, rodinné soudržnosti, spořádaným rodinným vztahům, šťastnému, harmonickému a útulnému domovu („Útulný domov, jediné štěstí“), víře („Kde víra, tam láska“), lásce, svatbě. Motivy pro tento okruh výšivek čerpali návrháři „kuchařek“ třeba z Prodané nevěsty Bedřicha Smetany („Lásku jsme si přísahali, slovo jsme si navždy dali“ ), nebo i z Máje Karla Hynka Máchy („Byl první máj, byl lásky čas“).

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk