Za rok a půl si budeme na zámku hrát!

Interaktivní expozice předzámčí dostává konečně jasné obrysy

Třebíč - O třebíčském zámku a jeho probíhající rekonstrukci psaly Horácké noviny již několikrát. Připomeňme jen, že šlechtické sídlo Valdštejnů se nyní skládá ze dvou částí. Muzeum Vysočiny patří kraji a takzvané předzámčí městu Třebíči. V podstatě šťastnou shodou okolností došlo k tomu, že dotace na totální opravu dostaly obě části a tak se nyní celý zámek proměnil ve staveniště. Hotovo by mělo být příští rok

Expozice Muzea Vysočiny se promění k nepoznání. Po otevření zámku na nás budou čekat výstavní prostory vskutku evropského formátu. O tom, jak by měly konkrétně vypadat, informoval ředitel muzea Jaroslav Martínek prostřednictvím Horáckých novin velmi podrobně. Libreto, čili ideu expozic, navrhoval Michal Stehlík. Rodilý Třebíčák, který však od jednoho roku žil v Dačicích, kde také vystudoval gymnázium. Pokračoval na Univerzitě Karlově studiem historie ? slovakistiky. Od roku 2006 je na naší nejstarší univerzitě děkanem filozofické fakulty.

To, že vyšly granty na obě části zámku, byla náhoda. Už ne tak zcela náhodou se stalo, že Michal Stehlík dostal zakázku i na předzámčí. Tam se však má jednat o zcela jinou expozici, než na jaké jsme v muzeích zvyklí. Tato expozice bude interaktivní. Znamená to, že cedulku nedotýkati se zde nespatříme. Naopak. Dotýkání, ba přímo manipulace s exponáty je tu nanejvýš žádoucí. Docent Stehlík nyní pracuje na konkrétní podobě expozice. Využili jsme jeho nedávné návštěvy Třebíče a poprosili ho o rozhovor.

Je pro vás tato expozice nějak výjimečná, nebo již za sebou máte něco, k čemu by se dala přirovnat?

Výjimečná každopádně bude. To, co se zde podařilo, propojení obou muzeí je zajímavé a cenné samo o sobě. Zamýšlená je především pro první a druhý stupeň, ale zkoumat a hrát si budou moci samozřejmě i dospělí. Pro mě i mé kolegy je to také něco nového. Dosud jsme pracovali na výstavách spíše klasických, ať již to bylo v Národním muzeu v Praze, nebo v Telči Dolnorakouská výstava? Zde vznikne něco zcela originálního, co, pokud víme, nemá v republice obdoby.

Jak moc tedy na sebe budou obě expozice navazovat, jak budou provázány?

Navazovat samozřejmě budou a bylo by výborné, kdyby je návštěvníci zvládli obě. Protože však budou mít dva provozovatele, nemohu nyní zaručit, jak moc budou spolupracovat. Logické a pro všechny prospěšné by ale bylo, kdyby spolupracovali maximálně. Jako kurátor bych dokonce doporučoval společnou vstupenku, ale záleží na provozovatelích. Expozice v předzámčí bude zaměřena na dvě témata. První se jmenuje Jak se rodí věci. Ta je zaměřena na řemesla. Druhá nese název Jak se staví katedrála a je o stavbě baziliky, kláštera a města pod ním. Obě témata jsou obsažena i v expozicích muzea Vysočiny. Bylo by proto logické navštívit obě.

Dvě témata, není to málo?

Myslím, že není. Prostor, který jsme dostali k dispozici, ani více neumožňuje. Navíc téma katedrála se bude skládat ze čtyř samostatných témat, která na sobě budou nezávislá. Město samotné se tak bude měnit před očima návštěvníka po jednotlivých časových úsecích, takže aktér bude jeho proměnu přímo pozorovat a podílet se na ní. Téma řemesla představí sedm různých řemesel. Děti se tak budou muset zamyslet a vyzkoušet si, co všechno musí člověk udělat, aby se najedl, ošatil, pracoval a podobně.

Jaké materiály budou použity?

Vzhledem k tomu, že s nimi budou pracovat především děti, se bude jednat hlavně o tvrzený polystyren a dřevo. Úplně jsme ustoupili od kamene a kovu. Zajímavá ale určitě bude replika stavebního jeřábu, pomocí kterého se takové katedrály stavěly. Chceme tak s využitím tohoto příkladu demonstrovat pohyby těžkých břemen.

Je už vybrán zhotovitel, který bude samotnou expozici realizovat?

Zatím ne. My máme na scénář se všemi přílohami termín do konce července, kdy musí být připravena zadávací dokumentace. Potom bude vypsáno výběrové řízení.

Šlo by krátce popsat, co člověk zažije, rozhodne-li se interaktivní muzeum navštívit?

Dole v přízemí bude audio-video sál, kde návštěvník dostane základní informaci o tom, co ho čeká. Takto poučen vystoupí do patra a tam na téměř sedmi stech metrech čtverečních bude moci prožít vznik města, jeho proměny, stavbu katedrály, život měšťana a vyzkoušet si řemesla. Expozice bude náročná na lidské síly, na kustody, kteří budou dělat návštěvníkům průvodce a rádce.

Kdo určuje množství a práci těchto zaměstnanců?

To je již role pro provozovatele, kterým je MKS. Ale samozřejmě jsme i v této otázce v úzké kooperaci. Pokud vím, má mít MKS připraveno sedm zaměstnanců a my se samozřejmě snažíme vymyslet to tak, aby to stačilo. Termín na instalaci máme rok a půl. Jestli si to pamatuji dobře, muzeum by mělo být otevřeno v říjnu 2012.

Poslední otázka. Tímto pro vás Třebíč končí, nebo vás naopak třeba inspirovala k něčemu, kde byste se chtěl realizovat?

Budeme ještě dokončovat expozici Muzea Vysočiny Třebíč, které má být otevřeno na podzim 2013. Ale právě náš dlouhodobý zájem o Třebíč a zejména téma urbanistického vývoje města nás s doktorem Bieglem inspirovaly uspořádat např. výstavu změn, kterými Třebíč prošla během 20. století. Urbanisticky je to velmi zajímavé téma, které vnímáme jako velkou výzvu.