Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného
I díky svému učiteli Bohumíru Tichému má skupinka chlapců o včelách hluboké znalosti. Ti menší se zatím pustí třeba jen do přípravy cukerného roztoku, starší už dokážou s tatínky za zády obstarat úl sami. Co na tom, že jim roj tu a tam uletí k sousedům.
(foto: Vendula Krausová)

Záchrana včelařství: všechno důsledně spálit a vychovat mladou generaci

09.05.2013

Třebíč - „Včelařství, to je otázka vztahu k přírodě, k živému tvoru a hlavně k pravidelné činnosti, protože ošetřovat včelstvo, to potřebuje neustálou péči, pozornost, studium a vzdělávání,“ říká Bohumír Tichý, pedagog, zkušený včelař a předseda Základní organizace Českého svazu včelařů v Třebíči, na jehož bedrech leží i výchova malých včelařů. S včelařským kroužkem začínal na Chaloupkách.


Teď má toto ekologické vzdělávací zařízení i díky němu třeba prosklený úl, kde je možné pozorovat život včelstva po celý rok. Bohumír Tichý vede děti ke včelařství dál. Momentálně přímo v sídle Základní organizace ČSV v Třebíči.

„V Americe i v sousedním Rakousku ubylo až osmdesát procent včelstev. Na medu se to ale nepozná, protože dřív byl výtěžek z včelstva patnáct až dvacet kilo, dnes je to klidně i čtyřicet. Takže na medu úbytek vidět není, ale na opilování. A to je podstatné,“ vysvětluje Bohumír Tichý. U nás se stavy včelstev snížily asi o třetinu. K výraznému úbytku došlo v 90. letech, kdy se mimo jiné podstatně rozšířila nemocnost včel. „Dřív měla naše organizace pět a půl tisíce včelstev, teď jich máme asi tři a půl tisíce. Celý okres má včelstev přes třináct tisíc a předloni jich bylo dokonce přes čtrnáct tisíc,“ uvádí konkrétní čísla Bohumír Tichý. Mimořádnost Třebíčska vynikne už při srovnání se sousedními okresy. Třeba na Jihlavsku je evidováno jen okolo pěti tisíc včelstev.

To, že se u nás daří udržovat stavy včel, přičítá Bohumír Tichý mimo jiné dobré kázni včelařů. Když je zkrátka úl napadený včelím morem, nezbyde, než ho spálit. I se všemi nástroji či ochrannými pomůckami, se kterými včelař do úlu chodil. „Bakterie moru žijí v zemi nebo ve dřevě třeba sto let, nevadí jim ani 120 stupňů Celsia ani kyselina sírová. Nic jiného než spálit na to neplatí. A když si včelař něco schová, aby ušetřil, tak třeba za rok přijde o celý nový úl,“ vysvětluje důležitost opatření Tichý. Kvůli nákaze také platí povinnost převážet jen včely veterinárně vyšetřené. Cena vyšetření na mor se pohybuje okolo 450 korun.

Starší včelaři jsou podle Bohumíra Tichého disciplinovaní. A sám se stará, aby se stejnou poctivostí přistupovali k chování včel i ti mladší, dokonce úplně nejmladší. V sídle základní organizace na ulici Smila Osovského v Třebíči vede pravidelně včelařský kroužek. Úspěšně! Jeho svěřenci se v soutěži Zlatá včela umisťují na předních místech. Naposledy se jim podařilo získat ocenění v sobotu 4. května na oblastním kole soutěže. Na zlato dosáhli v různých kategoriích Michal Strnad a Jan Krula, druhé místo vybojoval Richard Mittner a ani jeho bratr Eduard nepřijel domů bez diplomu. „Naše děti mají úroveň. V jiných státech se na soutěž dostane ten, který má z domácnosti nějaké vědomosti. Tady se celoročně a systematicky vzděláváme,“ zdůrazňuje to podstatné Bohumír Tichý. Pod jeho vedením se v minulých letech dokázaly třebíčské děti prosadit i v celostátním kole soutěže, kde uspěli Kamila Bendová a Ondřej Vrzal. Ten byl díky svým znalostem dokonce reprezentantem České republiky v klání osmnácti evropských států.

Takové úspěchy dávají naději, že včelaření nebude v budoucnu jen pro seniory. K jistému omlazení už v posledních letech došlo, ale jde to pomalu. „Když jsem v roce 2002 počítal, kolik máme včelařů do čtyřiceti let, napočítal jsem čtyři. Těch přes šedesát let bylo víc než šedesát procent. Včelaření byla víceméně otázka starých lidí. V letošním roce už máme včelařů do čtyřiceti let 49, do padesáti let je jich 110,“ uvádí Bohumír Tichý.

Organizace včelařů na Třebíčsku patří k těm největším a především k nejstarším v republice. Předchůdkyně dnešní ZO ČSV vznikla už v roce 1896 a za jejím vznikem stál čáslavský a později třebíčský učitel Ludvík Doležal. „Spolek existoval při Hospodářské komoře v Brně,“ doplňuje Tichý.

Ale včelařská tradice u nás sahá mnohem hlouběji. První česky psané publikace o včelařství Škola včelní byla napsaná v druhé polovině 18. století kaplanem v Opatově a v Předíně Martinem Klímou.

Autor: Vendula Krausová
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk