Žáků je málo, středních škol asi ubude

Vysočina - Počty středoškoláků klesají v celé republice a lepší to v nejbližších letech nebude. Řešením je, jak vyplynulo z vyjádření ministra školství Josefa Dobeše, obnovit proces takzvané optimalizace sítě středních škol. Studentů je totiž výrazně méně než nabízených volných míst, a to samozřejmě i u nás na Vysočině. V našem kraji činí meziroční pokles počtu žáků v prvních ročnících 800, tj. 13 %.

Rušit nebo slučovat

Jinými slovy jde o to, že školy, které nejsou naplněny ani ze 60 procent, chce ministerstvo zrušit, případně několik takových škol v jednom místě sloučit do jednoho subjektu. Škol sice ubude, neubude však oborů, které na nich byly vyučovány. V kraji Vysočina a v Třebíči zvlášť s tím už jsou bohaté zkušenosti z let 2003 ? 2005. Jako příklad může posloužit sloučení zdravotnické školy se zemědělskou. Na první pohled to možná byl krok zarážející, ale skutečností je, že škola funguje. Předmětů, které se vyučují na obou směrech nového subjektu, je více, než by se na první pohled zdálo.

Slibují diskusi

„Chceme reagovat na úbytek žáků, ale nepůjde o rozhodnutí od stolu. Připravované kroky vedené s ohledem na demografický vývoj v rámci regionu projdou několika připomínkovými koly a hlavní důraz bude kladen na potřebu trhu práce a na zachování kvalitní nabídky středního školství,“ dal se slyšet hejtman Vysočiny Jiří Běhounek na přelomu roku.

„Navrhované změny jsou koncipované tak, aby některé obory v kraji díky poklesu počtu vycházejících žáků trvale nezanikly. Přemýšlíme o opatřeních, která pomohou vedení škol překonávat výkyvy v počtu dětí i měnící se požadavky mladých lidí i firem na oborovou nabídku,“ uvedla k tomu radní kraje Vysočina pro oblast školství Marie Kružíková. Dále slíbila, že ke změnám v nabídce a organizaci školství v našem regionu nedojde bez cílené diskuse se samosprávami měst, zástupci zaměstnavatelů a vedením škol.

Koho oslovili nejdříve

Jedním z prvních kroků, které byly ze strany kraje avizovány, je omezení počtu tříd víceletých gymnázií. Úředníci z krajského odboru školství dokonce již v tomto směru zahájili onu slibovanou diskusi. Oslovili ředitele základních škol.

Na krajském školském portálu se tedy může kdokoli dozvědět, že ze 116 oslovených ředitelů úplných základních škol si 113 myslí, že: „...pokud by došlo k výraznému omezení sítě víceletých gymnázií, mají základní školy dostatečné materiální a personální podmínky pro zabezpečení vzdělávání těchto žáků.“ Dvaatřicet ředitelů ZŠ se dokonce domnívá, že víceletá gymnázia je možno zcela zrušit a talentované děti vzdělávat v jejich školách, pětašedesát se ztotožnilo s názorem, že je potřeba víceletá gymnázia omezit a přijímat asi 3 ? 5 % dětí s mimořádným talentem.

V klidu to asi nebude

Ředitel Gymnázia Třebíč Mgr. Radek Blažek se minulý týden v pátek zúčastnil jednání Asociace ředitelů gymnázií kraje Vysočina v Jihlavě. Bylo prý velmi bouřlivé. „V současné době pracujeme na společném materiálu, který bude reagovat na záměr Rady kraje i na dokument Opatření k řešení dopadů demografického vývoje do středních škol zřizovaných krajem - První pracovní verze určená k diskusi. Text vyjadřující názory a postoje ředitelů gymnázií nejen k problematice úpravy počtů žáků jejich šesti a osmiletých oborů bude předán radním a zastupitelům kraje Vysočina a Odboru školství, mládeže a sportu. Domnívám se, že by mohl veřejnost zajímat a jsem připraven se k němu vyjádřit,“ sdělil Horáckým novinám. „Nevím, kdo zase spustil kampaň, kdy musíme obhajovat právo na existenci víceletých oborů. Pokud budou zrušena legislativou - dobře, ale dosud jsou zapsána do rejstříku škol a existují de iure,“ poznamenal. „Nemám údaje, které by ukazovaly na to, že po nás není poptávka, nebo neposkytujeme kvalitní vzdělávání,“ prohlásil nakonec.

Jak to vidí studenti

Prvním městem na Vysočině, kde se kvůli snaze omezit počty dětí na víceletých gymnáziích strhl poprask, bylo Velké Meziříčí (Horácké noviny podrobně informovaly v č. 4 a 5/2011). Radní pro školství Kružíková totiž v otázce další existence víceletých gymnázií nastínila vizi, že by se tyto třídy otevíraly jen ve větších (okresních?) městech. Kromě představitelů města se za své gymnázium postavili i jeho současní plnoletí studenti. Obrátili se na radní Kružíkovou otevřeným dopisem (naše redakce ho má k dispozici a celý jeho text zveřejníme 15. února v rámci rozšířeného čísla věnovaného otázkám školství). Odmítají názor radní Kružíkové, že osmileté gymnázium podporuje jakési elitářství a zdůrazňují negativní dopad plánovaných kroků na studenty z míst mimo větší města: „...omezení počtu škol na malých městech povede ke zvýhodnění velkoměstských studentů. Nemůžeme hovořit o rovnosti přístupu ke vzdělání, pokud se někteří žáci takřka zbytečně dostanou do situace, kdy na osmileté gymnázium budou muset dojíždět několik desítek kilometrů.“ Vyjadřují svůj rozhodný nesouhlas i s případným sloučením středních škol na území Velkého Meziříčí působících: „Domníváme se, že sloučením gymnázia a středních odborných škol dojde ke zhoršení kvality výuky na obou stranách. Není přece možné sloučit tři různé školy v jednu, aniž by se to nepodepsalo na výsledcích studentů. A o ty, jak proklamuje ministr školství Josef Dobeš, jde především.“

Sdružení rodičů při Gymnáziu ve Velkém Meziříčí zorganizovalo petici na podporu nezávislosti Gymnázia ve Velkém Meziříčí. Ve čtvrtek ráno byla jen na informačním centru v průchodu na Náměstí na petičních arších více než stovka podpisů.

Kdo má peníze...

Žáků je málo, peněz pro školy je málo, času zřejmě taky. Rozhodovat o dalším vývoji středního školství by se mělo na krajských zastupitelstvech v průběhu března. Podle starosty Velkého Meziříčí Necida, který vede s krajem horečná jednání, nejsou ani krajští radní v otázce optimalizace školství jednotní.

V pondělí se sejdou zástupci krajů s ministrem školství Dobešem, aby prodiskutovali problém optimalizace středních škol. V otázce rušení či slučování středních škol musí podle Michala Haška, předsedy Asociace krajů, probíhat komunikace s veřejností i městy. Upozornil na to, že jde především o otázku financí: „Rozhodovací kompetence jsou na krajích, ale fakticky to nejdůležitější, financování, ovládá ministerstvo školství.“