Že i cizinec je našinec, platí zatím jen ve Svěrákově pohádce

Vysočina - Na skutečnost, že se v naší zemi usazují cizinci, jsme si již zvykli. Dokonce začíná být zřejmé, že jejich podíl na celkovém počtu obyvatel se bude zvyšovat. Podle údajů krajského úřadu je v současné době v kraji Vysočina evidováno přes 9 tisíc cizinců s dlouhodobým a trvalým pobytem, nejčastěji z Ukrajiny, Vietnamu, Mongolska a Slovenska. Předpokládá se, že jakmile dojde k hospodářskému oživení, bude jejich počet růst.

Populace bude stárnout

A kraj to vítá. Statistická projekce obyvatelstva v kraji Vysočina totiž hovoří výmluvně. Předpokládané změny v podílech obyvatelstva podle věkové struktury jsou alarmující. Jestliže k 1. lednu 2009 žilo na Vysočině 515 411 obyvatel, předpokládá se, že ještě do roku 2020 se jejich počet bude zvyšovat až na (teoreticky předpokládaných) 518 832. Avšak potom začne strmý pád, který se v roce 2066 zastaví někde kolem 444 406 obyvatel (podrobněji viz tabulka). To samo o sobě žádné obavy ještě vyvolávat nemusí. Na statistickém portálu kraje Vysočina se však lze dočíst mnohem závažnější informace. K 1. 1. 2066 by měl být v kraji Vysočina podíl dětí mladších 15 let 12,8 % z celkového počtu obyvatel proti 14,5 % v roce 2009. Téměř dvojnásobně se ke stejnému datu zvýší počet lidí ve věku nad 65 let, když budou tvořit více než třetinu z odhadovaného celkového počtu obyvatel kraje Vysočina. Podíl obyvatel v produktivním věku se sníží ze 70,3 % na 52,2 %.? Poslední dva číselné údaje hovoří jasně. Velmi jednoduše řečeno, pokud nedojde k výrazné změně dosavadního trendu přirozené reprodukce (plodnost, úmrtnost), výrazně poklesne podíl těch, kdo budou pracovat, vytvářet hodnoty, chcete-li, kdo bude ty ostatní živit (podrobněji viz tabulka 1). Už v roce 2020 dojde v kraji Vysočina k přirozenému úbytku obyvatelstva. To, že tento úbytek v našem kraji (o 13,8 %) bude po kraji Libereckém druhý nejnižší v ČR, je slabá útěcha.

Statistika napoví

Statistický model ovšem nepočítá se zahraniční migrací, tedy s usazováním a zaměstnáváním cizinců u nás. Například Úřad práce Třebíč ano. Na jeho tiskové konferenci v pátek 9. dubna mimo jiné zaznělo, že v nabídce je v současnosti pět volných míst lékařů. ?Dokonce se řeší už i přes zelené karty, to znamená formou zaměstnávání cizinců, ale úspěšnost, jak vidno, stále není dostatečná, konstatoval Zdeněk Mužík. Česká republika přitom nabízí vybraným kvalifikovaným pracovníkům možnost požádat o povolení k trvalému pobytu ve zkrácené lhůtě 1,5 roku (kategorie vysoce kvalifikovaných pracovníků) nebo 2,5 let (standardní kategorie kvalifikovaných pracovníků). Trvalý pobyt mohou získat společně s účastníky projektu i jejich nejbližší rodinní příslušníci.

Průzkumy mezi obyvatelstvem však ukazují, že naše veřejnost ještě stále není o nutnosti usazovat u nás a zaměstnávat cizince úplně přesvědčena. Navíc se mnozí obávají, že levná pracovní síla ohrožuje zaměstnávání českých občanů. Hlavně jsou to mladí lidé a senioři, kteří nemají dostatek informací o vývojových trendech migrace a základních předpokladech úspěšné integrace cizinců.

Evidencí Úřadu práce Třebíč je podchyceno 240 cizinců, z toho 20 s klasickým pracovním povolením, 110 je občanů Evropské unie a Švýcarska, převážně ze Slovenska (90). Ze zemí mimo uvedený okruh je na Třebíčsku evidováno 82 cizinců, v tom z Ukrajiny 36 a z Mongolska 22.

Umíš česky, cizinče?

Jedním z největších problémů při integraci cizinců do nového prostředí je neznalost českého jazyka. Od ní se potom odvíjejí další problémy, jako je nezaměstnanost, nedodržování zákonů, kriminalita, korupce. Paradoxně může působit zpráva z celostátních médií, že například osoby vietnamského původu za sebe ke zkoušce z českého jazyka posílají někoho jiného. Proto by měli v budoucnu u těchto zkoušek dohlížet příslušníci cizinecké policie.

?K problémům se ztotožňováním cizinců, zejména Asiatů, může docházet. Učitelé jazykových škol nejsou na prověřování identit cizinců speciálně vyškoleni jako pracovníci cizinecké policie, proto jsme iniciovali spolupráci mezi jazykovými školami a cizineckou policií,? sdělila nám k tomu Marcela Fialová z Odboru azylové a migrační politiky (OAMP) ministerstva vnitra ČR MV ČR, pracoviště trvalých pobytů kraje Vysočina. Hned vzápětí ovšem podotkla: ?Pracoviště trvalých pobytů kraje Vysočina, které agendu trvalých pobytů přebralo od 1.1.2009, se dosud nesetkalo s žádnými pokusy o nestandardní získání povolení k trvalému pobytu.

Zkouška z češtiny je pro cizince jednou z podmínek udělení trvalého pobytu. K žádosti musí být od 1. ledna 2009 přiložen doklad o vykonání této zkoušky. Marcela Fialová z OAMP kraje Vysočina vysvětluje. Předně si dovolím upozornit, že povinnost složit zkoušku z českého jazyka nemá každý cizinec žádající v České republice o povolení k trvalému pobytu. Zkouška z českého jazyka se týká pouze cizinců z tzv. třetích zemí, tedy nikoli občanů Evropské unie (a Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska, pozn. aut.) a jejich rodinných příslušníků. Cizinci z třetích zemí zkoušku skládají pouze v případě, že o povolení k trvalému pobytu žádají po pěti letech nepřetržitého pobytu na území, nikoli pokud jsou důvodem žádosti např. humanitární důvody aj. I u cizinců z třetích zemí, kteří žádají o povolení k trvalému pobytu po pěti letech pobytu na našem území, existují výjimky, kdy není nutné osvědčení o zkoušce z českého jazyka předkládat, výjimku tvoří např. cizinci mladší 15 let, starší 60 let aj. Cizinec navíc nemusí skládat zkoušku v místě hlášeného pobytu, ale může navštívit jakoukoli jazykovou školu, která má k provádění této zkoušky oprávnění.

A co ty, úředníku?

Na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR je možno získat kompletní informace o zkoušce z češtiny pro cizince a povolení k trvalému pobytu, včetně návodu, jak se k ní připravit, a seznamu škol, kde je možné ji složit. Všechny texty jsou samozřejmě v češtině a angličtině, vybrané informace také ve francouzštině, ruštině, ukrajinštině, vietnamštině, čínštině, mongolštině a arabštině. V kraji Vysočina mají akreditaci pro tuto zkoušku Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč a Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava, nám. Svobody 1. Zkouška stojí 1500 Kč a při prvním pokusu ji hradí stát na základě poukazu, který vydává ministerstvo vnitra cizinci, který žádá o trvalý pobyt.

Jarmila Abrahamová a Eva Kučerová, vyučující na třebíčské obchodní akademii, mají se zkoušením cizinců bohaté zkušenosti. Konstatují však, že o tuto zkoušku v Třebíči velký zájem není. Letos v březnu u nich úspěšně složili zkoušku tři Ukrajinci, loni jeden Moldavan, jeden Ukrajinec a jedna Ukrajinka. Teď se hlásí skupinka tří Vietnamců, chtějí kurs češtiny, usmívají se učitelky. Zkouška je pro cizince až zbytečně těžká, trvá 70 plus 10 minut. Jsou zde 12 až 13 let a žádají o trvalý pobyt a většinou vykonávají dělnické profese. Krátký písemný projev je téměř nepřekonatelný problém, hodnotí úroveň A1, pro niž má jejich škola akreditaci. Na druhou stranu vesměs velmi dobře mluví. Porozumění slyšenému je také na vynikající úrovni, pochvalují si. Na otázku, co vlastně mají uchazeči o trvalý pobyt umět, odpovídají. Musí zvládnout především praktické věci, ordinační hodiny, výprodeje, otevírací doby.

Potíže s jazyky nemají ovšem pouze cizinci. Problémy činí už jen přepis zahraničních jmen do češtiny. Úřednice a cizinecká policie neznají pravidla přepisu z azbuky, stěžují si češtinářky.