Ze skříně na investičním oddělenítřebíčské radnice vypadl kostlivec

Třebíč - O revitalizaci sídliš-tě Horka-Domky jsme psali již v prosinci 2009, kdy se připravovala. V Horáckých novinách č.3/2011 jsme dali prostor hlasům starousedlíků, kteří tvrdí, že takovou revitalizaci nechtějí. Nechme stranou, zda je revitalizace právě tohoto sídliště potřebná, či ne. První část již proběhla a na její realizaci byla ve výběrovém řízení vybrána brněnská firma SIS silniční stavitelství, s.r.o. (dále jen SIS), která byla generálním dodavatelem stavby.

Jak k tomu došlo? Proč se „něco“ neudělalo zavčas? Proč se nehledalo náhradní řešení? Bylo vůbec možné něco udělat, nebo bylo možno jen bezmocně přihlížet, jak peníze mizí v potápějícím se korábu jménem SIS?

Na to jsme se zeptali vedoucí investičního oddělení třebíčské radnice Ing. Jany Goláňové, jejíž oddělení zajišťovalo realizaci této investiční akce, a zástupců některých postižených firem. První kroky vedly na radnici.

Šlo by stručně popsat genezi revitalizace sídliště Horka-Domky i s jejím nešťastným koncem?

Výběrové řízení proběhlo na jaře 2010 a 26. dubna byla podepsána smlouva mezi městem Třebíčí a firmou SIS. V té době jsme žádné signály, že by firma byla v potížích, neměli. Od té doby stavba probíhala (i přes velkou komplikovanost koordinace prací s výměnou kanalizace a vodovodu prováděnou jinými firmami) a vše bylo z naší i její strany v pořádku.

Stavba pokračovala, my jsme přebírali jednotlivé části a ty jsme platili. Jakési mlhavé signály, že vše není tak, jak má být, se začaly objevovat v říjnu. Oficiální návrh na insolvenční řízení na firmu SIS byl podán až 27. října. Ten jsme však nepodávali my, ale firma Autodoprava Bydžovský, která měla od firmy SIS neuhrazené pohledávky. Soud zahájil insolvenční řízení, ale protože insolvenční návrh podaný firmou Autodoprava Bydžovský nebyl kompletní, požádal soud o jeho doplnění. To však splněno nebylo a Krajský soud v Brně insolvenční návrh odmítl.

Takže nyní je firma SIS v pořádku?

Přihlášek pohledávek bylo víc, takže se firmy proti odmítnutí insolvenčního řízení odvolaly a Krajský soud v Brně případ předal Vrchnímu soudu v Olomouci. Zatím tedy nevíme, jak to dopadne. Momentálně je vůči firmě SIS přihlášeno kolem 20 pohledávek.

Co to znamená?

Znamená to, že i třebíčští subdodavatelé se mohou do tohoto seznamu přihlásit. Jaká je jejich naděje na získání pohledávek, těžko říct. Spíš ale mizivá.

Nevidíte nějakou možnost, jak těmto neprávem postiženým firmám pomoci?

Je to obrovský problém, který nás všechny nesmírně tíží a vůbec nikomu na radnici není lhostejný. To říkám naprosto upřímně. Jenomže jde o to, že my nemáme s jednotlivými firmami vůbec žádný smluvní vztah. Ten máme pouze s firmou SIS a s ní probíhalo všechno tak, jak mělo. Práce byly prováděny, předávány a placeny tak, jak bylo stanoveno ve smlouvě. Postiženým firmám nemůžeme pomoci, i když bychom hrozně rádi chtěli.

Ale od října jste již věděli, že s firmou SIS není všechno v pořádku?

To jsme sice věděli, ale stejně jsme s tím nemohli nic dělat. Věc je totiž o to komplikovanější, že akce revitalizace sídlišť je z velké části hrazena z dotací a abychom je dostali, musí z naší strany vše proběhnout v naprostém pořádku. Tedy musíme včas platit všechny faktury. Věřte mi, že to nebyla jednoduchá situace, kdy už jsme věděli, že firmy nemají proplacené faktury a místo jim jsme peníze museli posílat do Brna firmě SIS, protože ta byla naším smluvním partnerem. Apelovali jsme na ni a doufali, že pohledávky uhradí. Dosud ale marně.

Co bude dál? Práce jsou hotové, a přesto to není v pořádku. Světla veřejného osvětlení, která jste si přebírali a svítila, nyní nesvítí. Tedy ne všechna. Svítí akorát na důležitých místech, jako jsou přechody. Jedete na nějaký úsporný provoz?

Osvětlení montovala firma pana Františka Homolky a vše bylo v naprostém pořádku. Tato firma je na tom však asi ze všech firem nejhůře, SIS jí dluží přes 700.000 korun, což je poměrně vysoká částka a pro živnostníka takřka likvidační. Pan Homolka se brání tak, že nepředal revizní zprávy a ze sloupů, které nesvítí, vyndal pojistky. Je to jeho poslední naděje, že své peníze dostane. My však s tímto řešením pochopitelně nemůžeme souhlasit. My potřebujeme, aby světla svítila a sloužila obyvatelům Třebíče, které zastupujeme. Dle znění naší smlouvy o dílo uzavřené s firmou SIS se dílo tak, jak postupně vzniká, stává majetkem města.

Pan Homolka je ale také občan Třebíče?

Je, ale jak jsem již uvedla, nevidíme způsob, jak mu pomoci, i když lidsky je nám to nesmírně líto. My jsme však práce převzali a zaplatili. Na zaplacení pohledávek ošizeným subdodavatelským firmám nemáme žádné páky.

Nehrozí nějaké nebezpečí? Nepřikročí firmy, které byly opravdu podvedeny, k nějakým odvetným akcím, které ale odnese město?

My doufáme, že ne. Celou situaci jsme několikrát probírali se současným vedením města a právníky a nenašli jsme způsob, jak pomoci. I když bychom velice rádi. Provedené dílo je dle naší smlouvy o dílo majetkem města.

Vraťme se na začátek. Dokážete říci, kde se stala chyba? Nebo se všechno dělo tak, jak mělo, a nemohlo to být jinak? Nešlo zavčasu od smlouvy odstoupit a nechat práci dokončit solidní firmu?

Na tuto otázku nejde jednoznačně odpovědět. Nebylo to rozhodnutí jednotlivce a nebylo to vůbec jednoduché, zejména když jsou ve hře dotace. I když jsem v pozici vedoucího oddělení, na takováto rozhodnutí jsem malý pán.

Naše další kroky vedou k firmě H&S elektro Homolka. Přístup firmy SIS silniční stavitelství, s.r.o., a možná i ne zcela solidní přístup bývalého vedení města k této firmě stály pana Homolku nejvíce peněz. Nechť tedy zastupuje podvedené třebíčské dodavatelské firmy.