Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Zvěřina byl i kreslící válečný zpravodaj

22.08.2013

Hrotovice - Akademický malíř Františka Bohumír Zvěřina (1835 - 1908) je nejvýznamnějším hrotovickým rodákem. Památník na tuto osobnost se nachází ve Zvěřinově rodném domě v sousedství hrotovického zámku. Kromě výtvarných děl (olejů, kreseb a akvarelů) si tam mohou návštěvníci prohlédnout nábytek a předměty z cest a Zvěřinova pedagogického působení na Balkáně, jako jsou hudební nástroje, zbraně a lovecké trofeje.


Prázdninový čas a konání nedávné poutě se zdály být vhodnou dobou k návštěvě a zamyšlení se nad životem a dílem tohoto umělce, kterého si vysoce cenil třeba i jeho přítel Mikoláš Aleš. Do výstavní síně však o pouti zavítali jen jednotlivci. A přitom lze Zvěřinovo dílo nahlížet z několika úhlů pohledu. Pokud někoho nezaujmou obrazy krajin, pohledy na staré hrady či venkovské idyly, může pro sebe objevit Zvěřinu ? válečného zpravodaje.

Rodák z Hrotovic totiž ve svých dramatických kresbách virtuózní kreslířskou technikou zachytil dobové válečné konflikty na Balkánském poloostrově. Byly to často nesmírně kruté a tragické boje ve skalních soutěskách a rozsedlinách, kde tamní lidé bojovali proti tureckým okupantům. V tom byl Zvěřinův výtvarný a lidský zájem stejný u nás dnes mnohem známějšího Jaroslava Čermáka (1831 - 1878), který v první polovině šedesátých let 19. století podnikl cesty do jihoslovanských zemí, zvláště do Černé Hory a do Dalmácie. Tamní reálie se mu po vzoru lorda Byrona staly námětem romantických obrazů, zvláště pro nadvládu Turků a následný osvobozenecký boj. Balkánská realita mu byla inspirací pro malbu heroických a romantických historických obrazů (Zajaté Černohorky, Raněný Černohorec, Bosna roku 1877, Únos odalisky).

Prohlídkou vystavených obrazů i při listováním v originálech Zvěřinových kreseb v hrotovickém památníku musí každý ocenit dokonalou znalost lidských typů, reálií či zbraní, které Zvěřina ve svých kresbách z Balkánu zachytil. Jeho kresby perem a tužkou se staly, díky reprodukcím v českých a německých ilustrovaných časopisech, proslulé nejen v Rakousko-Uhersku, ale i v Německu, Anglii a Rusku. Oproti dnešním fotografickým zpravodajům měl Zvěřina nesrovnatelně těžší pozici. Dodnes však jeho kresebné záznamy zaujmou úžasnou souhrou oka a kreslící ruky a výtvarnou krásou. Je škoda, že do výstavní síně v Hrotovicích nenachází cestu více návštěvníků. V čase prázdnin a poutě výmluva na věčný pracovní shon neobstojí.

Autor: Arnošt Pacola
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk