Císař sice nepřijel, za to ale nechyběl Palliardi, Jirásek, Masaryk ani Ferdan

MORAVSKÉ BUDĚJOVICE (mad) – Nablýskaní veteráni, historické osobnosti, kroje, hudba i ochotnické divadlo. Moravské Budějovice o víkendu 16. až 18. října znovu ožily Císařským posvícením. Tradiční slavnost nabídla trhy, výstavy, pouťové atrakce i večerní ohňo-
stroj. Jedním z vrcholů sobotního programu byl průvod, který se každoročně proměňuje a pokaždé přináší nové nápady.

Proč vlastně císařské posvícení? Odpověď sahá do roku 1786 a k císaři Josefu II. Posvícení se původně slavívalo v jednotlivých obcích v různých termínech, nejčastěji v den výročí vysvěcení místního kostela. Každá obec tak měla vlastní posvícenský kalendář. Z náboženské připomínky se postupně stávala také významná společenská událost, při níž se lidé scházeli, hodovali, muzicírovali a slavili.

Josef II. se rozhodl v množství různých termínů udělat pořádek. V roce 1786 stanovil jednotný termín takzvaného císařského posvícení, které se mělo slavit v neděli po svátku svatého Havla, tedy kolem 16. října. Právě od tohoto nařízení pochází označení, jež se v některých městech a obcích uchovalo dodnes.

Císařské tedy neznamená na počest císaře, znamená podle císařského nařízení.

V Moravských Budějovicích se tradice udržela a postupem času se proměnila v jednu z výrazných podzimních slavností. Její program dnes spojuje historii města s folklorem, místními spolky, hudbou i zábavou pro celou rodinu.

Letošní posvícení začalo už v pátek večer zábavou v MKS Beseda, kde k tanci a poslechu zahrála skupina Garet. Hlavní dění se soustředilo na sobotu, kdy se centrum města zaplnilo stánky. Posvícenské trhy se rozprostřely na náměstí Míru, v Purcnerově ulici i na zámeckém nádvoří.

Své místo měly také historie a řemesla. Muzeum zpřístupnilo expozici řemesel a živností včetně masných krámů a návštěvníci si mohli prohlédnout výstavu Abecedárium přírody. Děti si v dílničce zdobily posvícenské perníky a v zámeckých konírnách se představilo Společenství obcí Moravskobudějovicko.

Průvod každý rok jiný
Jedním z očekávaných okamžiků sobotního programu byl tradiční posvícenský průvod. Vyrazil ve 14 hodin od Penny marketu a přes náměstí zamířil do Purcnerovy ulice. Doprovázela ho dechová hudba Dubňanka a zapojit se mohla také veřejnost. Pořadatelé zájemcům nabízeli bezplatné zapůjčení krojů, takže se do průvodu mohli zařadit i ti, kteří vlastní tradiční oděv nemají.

Průvod se každoročně obnovuje a jeho podoba se mění podle nápadů organizátorů a účastníků. Vedle krojovaných postav a místních spolků se v něm v minulosti objevily například také postavy Josefa Švejka s kapelou na vozíku. Právě proměnlivost je jedním z důvodů, proč má smysl sledovat průvod i v dalších letech.

Letos mu vévodily nablýskané historické automobily, které do města přivezly hned několik významných osobností. Mezi nimi nechyběl první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, spisovatel Alois Jirásek, archeolog a notář Jaroslav Palliardi ani současný starosta Moravských Budějovic Martin Ferdan.

Za veterány následovali představitelé místních spolků a organizací. V průvodu tak měli své zastoupení hasiči, sokolové, sportovci a další lidé, kteří se podílejí na životě města. Historické postavy se tu symbolicky potkaly se současností a připomněly, že místní tradice stojí především na lidech, kteří je udržují.

Masaryk, Jirásek a Palliardi se potkali v hospodě
Historické postavy nezůstaly jen součástí průvodu. V Purcnerově ulici před MKS Beseda připravili ochotníci z Moravských Budějovic, Myslibořic, Babic, Lesonic, Slavic a dalších míst v okolí divadelní scénku pod vedením Radka Svobody.

Na jednom místě se v ní sešli zdánlivě nesourodí aktéři: prezident Masaryk, spisovatel Alois Jirásek a archeolog Jaroslav Palliardi. Spojení těchto osobností přitom nebylo náhodné. Všechny totiž váže k Moravským Budějovicím konkrétní historická stopa.

Masaryk město navštívil 13. června 1928 během cesty po jihozápadní Moravě, kterou podnikl u příležitosti desátého výročí vzniku Československé republiky. Při návštěvě si prohlédl také cenné archeologické sbírky Jaroslava Palliardiho, s nímž ho pojilo dlouholeté přátelství sahající do dob vídeňských studií.

Ve městě zanechal svou stopu rovněž Alois Jirásek. Čestné občanství Moravských Budějovic získal 17. května 1918. Také Palliardi patří k osobnostem, jejichž jméno je s historií města úzce spojeno. Významný český archeolog a notář Jaroslav Palliardi byl oceněn formou čestného uznání. Zastupitelstvo města Moravské Budějovice udělilo Jaroslavu Palliardimu ocenění in memoriam 3. března 2014.

Ochotnické vystoupení nabídlo víc než jen zábavné setkání známých jmen. Připomnělo, že dějiny města netvoří pouze data a zápisy v kronikách, ale také konkrétní lidé, jejich návštěvy, vztahy a příběhy.
Od veteránů až
k večernímu ohňostroji
Program na pódiu v Purcnerově ulici pokračoval. O zábavu se postarala dechová hudba Dubňanka, Profi Aerobic Team MB, Kate Dance z DDM Moravské Budějovice, parkouristé ze Síly Pohybu i folklorní soubor Džbánek. Zahraniční zpestření přinesli studenti Viljandi Gümnaasium s estonskými lidovými tanci. Hudební program doplnila kapela Pavel Szabó Band, která představila také písně ze svého nového CD.
Během programu vystoupil estonský folklorní soubor, který se zapojil také do průvodu. Studenti z estonského Viljandi se do České republiky dostali v rámci mezinárodních vzdělávacích a kulturních výměnných programů, konkrétně prostřednictvím programu Erasmus+.
Místní školy a instituce v Moravských Budějovicích (jako je Gymnázium a SOŠ Moravské Budějovice) udržují s estonskými kolegy a školami z Viljandi partnerské vztahy. V rámci těchto projektů probíhají výměnné pobyty a stáže, při kterých čeští studenti a pedagogové jezdí do Estonska, a naopak estonští studenti míří na Vysočinu.
Milovníci automobilové historie zamířili do Tovačovských sadů, kde zaparkovaly historické autoveterány. Nablýskané karoserie a staré stroje nabídly další pohled do minulosti a doplnily historické motivy, které se objevily také v průvodu.
Když se začalo stmívat, otevřela se návštěvníkům další možnost, jak si město prohlédnout. Věž kostela svatého Jiljí nabídla výhled na večerní Moravské Budějovice v rámci programu Noční Moravské Budějovice. Ve 20 hodin pak přišel na náměstí Míru jeden z tradičních vrcholů víkendu – posvícenský ohňostroj.
Ani neděle nebyla bez programu. Patřila především duchovní stránce slavnosti. V kostele svatého Jiljí se konaly mše a návštěvníci mohli znovu vystoupat na kostelní věž. Trhy pokračovaly na Purcnerově ulici a zámeckém nádvoří. Pouťové atrakce, které byly v provozu už od úterý, zůstaly na místě až do neděle.
Císařské posvícení tak znovu ukázalo, že tradice nemusí znamenat pouhé opakování toho, co se dělo před lety. Kaž-
doročně se vrací, ale pokaždé dostává trochu jinou podobu. Jednou ji oživí veteráni, jindy nečekané spojení historických postav, ochotnická scénka nebo vystoupení místních spolků.
Josef II. před více než dvěma sty lety nejspíš netušil, že jeho snaha sjednotit termíny posvícení přežije staletí. V Moravských Budějovicích se dnes jeho nařízení připomíná slavností, která spojuje historii s přítomností a dává prostor lidem, kteří chtějí společně něco zažít.
Císař už dávno není, posvícení zůstalo. A každý rok přidává další příběh.
Foto HoN:
Martina Dědková Chromá