Jedinečný hudební festival Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou, oceněný platformou Transglobal World Music Chart jako nejlepší festival roku 2024, si svou pověst chce udržet i v letošním, v sobotu zahájeném 39. ročníku. Jeho tématem, které se každoročně mění, je letos čistota. Myslí se hlavně čistota hudební, ale klidně do ní můžeme započíst i prostředí zámeckého parku, kde probíhají hlavní koncerty, ostatní festivalové prostory a vlastně celé centrum Náměště, nebo také vzájemné vztahy mezi všemi, kteří se v krajině Folkovek pohybují, ať jsou to vystupující, pořadatelé nebo prostí návštěvníci.
Bylo proto symbolické, když první účinkující, mezinárodní trio Omar Sosa & Seckou Keita & Gustavo Ovalles, nastoupilo na pódium kompletně v bílém. Kubánský pianista Sosa, senegalský hráč na koru Keita a venezuelský perkusista Ovalles se úkolu nastavit Folkovkám laťku zhostilo se vší zodpovědností. Snad ještě nikdy v historii festivalu nebyl úvodní večer tak odvázaný, oficiální publikum tak roztančené a oficiality tak minimalizované. A jen jakoby mimochodem dokázali tancující Sosa s Keitou odehnat počínající déšť, čímž alespoň pro první tři dny předznamenali, že navzdory nestálosti počasí mohly být všechny koncerty v zámeckém parku.
Ten druhý den Folkovek ovládla nejprve zpěvačka s pírkem ve vlasech, Bára Hrzánová se skupinou Condurango, bohužel bez nemocného Mária Biháriho. Ale i bez něj měly písničky vzpomínající např. na zpěvačky Zuzanu Navarovou a Evu Olmerovou nebo herce a režiséra Otto Ševčíka velkou sílu.
Jiným způsobem zaujal dokumentární film Markéty Irglové Forward Journey promítaný v bílém stanu. Písničkářka, která na festivalu několikrát vystoupila po boku irského muzikanta Glena Hansarda, v něm zachytila průběh natáčení nové desky jejich skupiny Swell Season. Deska dostala název Forward a natáčení proběhlo v Markétině studiu na Islandu, kde nyní žije.
Nedělní program na hlavním pódiu uzavřelo vystoupení Američana Tima Eriksena doprovázejícího se střídavě na housle, kytaru a banjo. Rovněž on se do Náměště opakovaně vrátil, letos však svůj program ozvláštnil tím, že do něj přizval z předchozího dne známou dvojici Omar Sosa a Gustavo Ovalles, kteří publikum opět rozhýbali.
Pondělní koncert zahájil objev loňského ročníku, slovenská skupina Dis Is Markéta, vedená zpěvačkou Martinou Kertészovou. Jejím poznávacím znamením je vlastní tvorba částečně ve stylu slovenského folklóru, přecházející však do nejrůznějších hudebních stylů. Na závěr svého úspěšného vystoupení přidala skupina upravenou lidovou píseň Nebojím sa pána, která je nyní na Slovensku symbolem nesouhlasu umělců a kulturních pracovníků s praktikami nekompetentní ministryně kultury.
Temperamentní Slováky pak se zasněným blokem zčásti lidových, zčásti vlastních skladeb vystřídala velšská zpěvačka, harfenistka a kytaristka Cerys Hafana, aby na závěr třetího dne festivalu zvedla publikum ze židlí čtveřice Mandé Sila tvořená zpěvákem a kytaristou Habibem Koité z Mali, hráčem na koru Laminem Cissokho ze Senegalu, malijským perkusistou Mama Koném a Aly Keitou z Pobřeží slonoviny hrajícím na balafon. I oni znovu zvýšili festivalovou laťku nasazenou vysoko už při sobotním zahájení.
Folkové prázdniny pokračují v areálu náměšťského zámku až do soboty, kdy vyvrcholí závěrečným koncertem začínajícím v 17.30 hod.
Milan Zeibert, foto HoN: Jan Uher
