Betlémské světlo rozzářilo jemnické nádraží

Profilovka
před 3 hodinami

JEMNICE (pek) - Plamínek z Betléma, který symbolizuje mír a naději, putuje každoročně v předvánočním období letecky do Rakouska. Právě tam se na slavnostní obřad sjíždějí delegace skautů z celé Evropy, aby si poselství světla v lucerně převzaly a šířily ho dál do svých domovských zemí.

Tradice betlémského světla má kořeny hluboko v historii. Jedna z prvních zmínek sahá až do roku 1099, kdy se italský voják vracel z křížové výpravy do Svaté země. Slíbil, že pokud tažení přežije, přinese domů plamen ohně z baziliky v Betlémě. Světlo nesl přes hory i pouště, chránil ho před větrem i na moři a navzdory vyčerpání plamen domů skutečně donesl.
Současná podoba tradice se zrodila v roce 1986 v rakouském Linci. Každoročně zde rakouské neziskové organizace vybírají dítě, které v uplynulém roce vykonalo mimořádný čin. Chlapec nebo dívka poté odcestuje do Betléma, kde v jeskyni Narození Ježíše Krista vyzvedne světlo míru. Plamínek je následně v ohnivzdorném obalu letecky dopraven do Rakouska.

Za Českou republiku zajišťují distribuci betlémského světla skauti z Brna. Ti se každoročně účastní slavnostního ceremoniálu v Rakousku společně s dalšími vybranými skauty. Akce se účastní přibližně 1400 skautů a skautek z více než dvaceti různých národností.

Letos přivezli čeští skauti betlémské světlo už po šestatřicáté. Česká delegace v čele se dvěma světlonoši převzala plamínek od rakouských skautů v sobotu 6. prosince při slavnostní ekumenické bohoslužbě v rakouském Linci. Odtud světlo putovalo přes Vídeň a Břeclav do Brna, kam dorazilo ještě tentýž večer vlakem na hlavní nádraží.

V neděli 7. prosince pak plamínek naděje rozzářil katedrálu sv. Petra a Pavla v Brně během slavnostního ceremoniálu. O týden později už si ho lidé mohli odnést domů a začalo jeho putování do všech koutů republiky. Brzy ráno v sobotu 13. prosince se betlémské světlo tradičně vydalo na cestu po celé České republice. Dobrovolní skautští kurýři ho vlakem rozvezli do všech krajů a během jediného dne se tak dostalo do stovek měst a obcí.

Tento symbol Vánoc, který svou silou spojuje lidská srdce, dorazil také na vlakové nádraží v Jemnici. V sobotu krátce před jedenáctou hodinou dopolední přivezli skauti betlémské světlo vlakem z Moravských Budějovic. Na trase ho postupně předávali na jednotlivých stanicích, konkrétně v Jackově, Dědicích, Rácovicích, Třebelovicích a Lhoticích, aby ho nakonec přivezli až do Jemnice.

V mlhavém dopoledni se před jedenáctou hodinou začalo jemnické nádraží zaplňovat lidmi, kteří netrpělivě vyhlíželi vlak vynořující se z husté mlhy. Jako první z něj vystoupili tři chlapci nesoucí v lucernách betlémské světlo, které pak s nadšením rozdávali přítomným. Pro plamínek dorazily všechny generace, často celé rodiny. Každý si přinesl vlastní lucerničku, ať už malou nebo velkou, jednoduchou či zdobenou. Někteří přišli i se sklenicí a svíčkou. Kdo lucerničku zapomněl, mohl si ji na místě vyrobit a světlo si v ní odnést domů.
Celou událost doprovodilo vystoupení Základní umělecké školy Moravské Budějovice, pobočka Jemnice, sboru Jeřabina, který zazpíval vánoční písně a dodal setkání sváteční atmosféru. Návštěvníci se mohli zahřát čajem, kávou nebo svařeným vínem a nechyběly ani perníčky.

Pro letošní ročník zvolil tým betlémského světla motto Nes světlo naděje, které vystihuje samotné poslání této tradice. Každý, kdo si světlo odnese domů nebo ho předá dál, se stává součástí symbolického řetězce, který propojuje společnost a udržuje naději v pohybu. Motto podtrhuje i citát Václava Havla: „Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu, jak to dopadne.“

Betlémské světlo každý rok připomíná, že i malé dobré skutky mají svůj význam. Nejde o to, kam až se světlo dostane, ale o to, že ho lidé s radostí předávají dál.