Partneři zpravodajství

Yashica Events

ROXY Club Třebíč

Bowling U Kmotra

Aquapark Laguna

Chci se stát partnerem

Jan Uher

10. 03. 2026

TŘEBÍČ/PRAHA (juh) - Zřejmě jste v minulých dnech a týdnech zachytili šrumec z Prahy, kde se město pustilo do výměny dosluhujících sodíkových výbojek veřejného osvětlení a jalo se je nahrazovat moderními LED svítidly. Podle vyjádření Magistrátu a městské firmy Technologie hlavního města Prahy (THMP) je to nevyhnutelné. Staré sodíkové výbojky se přestávají vyrábět a jejich použití končí, takže modernizace je technicky a legislativně vyžadovaná. Příslovečné vidle jim do toho hází iniciativa Chraňme pražskou noc se svými signatáři. Ti tvrdí, že bílé LED světlo s vyšším podílem modré složky může škodit lidskému zdraví, spánku i noční přírodě, a to i ve městě, jako je Praha.

Při poslechu rádia, kde obě strany dostaly své místo a urputně se dohadovaly a snášely argumenty, mě napadlo zjistit, jak je na tom Třebíč. Také zde se mění stará světla za nová a důvody k opatrnosti jsou tu zcela jistě na místě. Nejprve jsme se ale vydali za Zbyňkem Svobodou, místopředsedou ČSO Brno, majitelem společnosti Ekosvětlo (Třebíč). Jestli v Třebíči někdo světlům rozumí a ví, co je pro člověka dobré, je to on. Oba jsme vodní skauti a potkáváme se v sauně. A v potní chýši se vždycky vedly hodnotné hovory.

Jak to tedy s osvětlením je? Jaké světlo bychom měli montovat do veřejného osvětlení, abychom dobře viděli, neklopýtali po ulicích jako pan Brouček při svém výletu do patnáctého století, ale zároveň si nenarušovali cirkadiánní rytmus a doma spokojeně usínali?
To je široká otázka. Možná bych nejprve stručně vysvětlil, co je to tebou zmiňovaný cirkadiální rytmus. Jedná se o přirozený vnitřní biologický cyklus organismu, který se přibližně ve čtyřiadvacetihodinovém intervalu řídí střídáním světla a tmy a ovlivňuje řadu základních tělesných funkcí – od spánku a bdění přes tvorbu hormonů až po soustředění, náladu či trávení. Jeho dodržování je důležité pro kvalitní odpočinek a regeneraci, správné fungování imunity i hormonální rovnováhu a dlouhodobě přispívá k lepší psychické i fyzické kondici, zatímco jeho narušování může vést k únavě, poruchám spánku a dalším zdravotním obtížím.

Takže nic, co bychom měli brát na lehkou váhu. Přitom bych ale řekl, že to spousta lidí o tomto důležitém cyklu, který nás ovlivňuje, netuší, nebo ho považuje za nějaké moderní výmysly. Jak to s tím světlem tedy je? Proč se ti Pražáci hádají?
Máš pravdu. V Praze se teď veřejné osvětlení řeší až překvapivě vyhroceně. Část lidí říká: „Nové LEDky pálí do očí a je to nepříjemné.“ Druzí odpovídají: „Je to bezpečnější a úspornější.“ Odborné pohledy ale ukazují, že největší problém je často v tom, že se debata zúží jen na „barvu světla“ (kelviny). Jenže světlo není jen barva.

Aha. Tak teď jsi mě dostal. Když kupuji novou úsporku, vždycky koukám především na barvu. Nechci studenou, ale teplou barvu. Právě proto, abych dobře usínal.
Odborníci to říkají jednoduše. Důležité jsou tři hlavní věci:

1) Svítit jen tam, kde je to potřeba. Nejčastější důvod, proč lidé nadávají, není „technologie“, ale oslnění a přesvětlení – když světlo leze do oken, na fasády, do korun stromů nebo do krajiny.

2) Svítit jen tolik, kolik je potřeba – a hlavně ve správný čas. Mezinárodní komise pro osvětlování (CIE) upozorňuje, že rušivé světlo a světelné znečištění se dá výrazně omezit kvalitním návrhem, zónováním a řízením v čase (např. noční útlumy).

3) Hlídá se i „modřejší složka“ světla, ne jenom kelviny. Institut světelné hygieny a světelné ekologie (ISHSE) ve stanovisku k pražské debatě připomíná, že pro dopady na noční prostředí a biologii je užitečné sledovat i parametr U500 (podíl světla pod 500 nm). Zmiňuje také orientační praxi: rezidenční oblasti do 7 %, městská centra do 11 %.

Podobně o U500 píše i Česká společnost pro osvětlování Brno (ČSO) a uvádí, že pro odbornou veřejnost vznikla i jednoduchá webová kalkulačka. Podívat a vyzkoušet si ji můžete na  https://brno.cso.lighting/.

Aha, takže nejen barva, ale také složení spektra. A jak je to prosím tě s tím zdravím a spánkem? Kdo odpovědný, komu můžeme věřit, to říká?
Říká to Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Dlouhodobě zdůrazňuje základní princip: potřebujeme hodně světla ve dne a dost tmy v noci. Právě rozdíl mezi dnem a nocí je důležitý pro naše vnitřní hodiny (cirkadiální rytmus) a pro spánek. Proto dává smysl, aby obce kromě bezpečnosti řešily i to, zda osvětlení v noci zbytečně „nepřesvětluje“ obytné ulice. Když to řeknu trošku s nadsázkou: dobře odpočatý občan -  spokojený občan. 

A právě o tom byla také řeč na konferenci, kterou jsme organizovali za ČSO Brno. Konala se v Praze v Národní technické knihovně v září minulého roku pod názvem Světlo, tma, život: cesta ke změně. Koho by výsledky konference zajímaly, může se podívat na stránky  www.svetlotmazivot.cz raději asi: https://www.svetlotmazivot.cz/press.php Dáme do novin QR kódy

Začali jsme tím, jak se o osvětlení hádají v Praze. Jak je na tom ale Třebíč a okolí? Já sám mám zkušenost z Budkova, kde vyměnili staré osvětlení za moderní, které přesně odpovídá tvému popisu. Tam je to jasné, protože starosta je povoláním učitel biologie, takže ví, co je pro Budkováky dobré…
Třebíč si zaslouží pochvalu. Nejen Třebíč, ale i okolí už několik let postupují rozumně: místo jednoduchého svítit víc se řeší kvalita – aby světla neoslňovala, nešla do oken a dala se chytře řídit v noci. Tohle je přesně směr, který dnes podporují národní i mezinárodní doporučení: účelně, šetrně, měřitelně a s noční regulací. A s tím Budkovem jsi mi udělal vyloženě radost. Je super, že se o této problematice stále více hovoří a lidé chápou, že je to pro nás všechny důležitá věc. Zdánlivá maličkost – blbost, která však kvalitu našeho života ovlivňuje zásadním způsobem.