Petr Herbrych

před 4 hodinami

TŘEBÍČ (herb) - Ačkoliv se některým nemusí pozdávat, judaismus a s ním spjatá židovská kultura nás provází po celý život. Stačí si jen připomenout základní fakt, že naše společnost stojí právě na pilířích židovsko-křesťanské tradice. Ovšem to není jediný odkaz judaismu. Známé a stále aktuální jsou starozákonní příběhy, nelze také opomíjet vliv Židů na oblasti vzdělání a kultury. Navíc zde v Třebíči jsme s judaismem propojení po staletí. Židovská komunita už sice levý břeh Jihlavy neobývá, nadále nám ji však připomíná unikátní památka UNESCO a každoročně v polovině léta festival Male Chajim. Na své dědictví, náboženskou i kulturní pestrost a jistou specifičnost dala Třebíč letos vzpomenout ve dnech 30. července až 3. srpna.

Po celé Evropě je Třebíč známá díky svým památkám UNESCO. Turisté sem ale jezdí obdivovat daleko více než zachovalost historických objekt a onoho ducha dávné doby. V prestižním seznamu zapsaná bazilika svatého Prokopa a nedaleká židovská čtvrť dokazují blízké, poklidné a po staletí trvající soužití dvou náboženství. Další specifikum spočívá v tom, že oblast v Zámostí je jedinou židovskou památkou v UNESCO nacházející se mimo Izreal. Město a jeho občané tak v této souvislosti mají být nač patřičně hrdí. Že také jsou, ukázal druhý ročník festivalu židovské kultury Male Chajim.

Doby pestrého náboženského složení obyvatelstva města Třebíče jsou nenávratně pryč. Na vině jsou především hrůzy holocaustu, po nichž třebíčské Židy připomínají pouze úzké uličky a kamenné zdi domků a synagog v místě někdejšího ghetta. Avšak pomyslný návrat do dob dřívějších přináší během prázdnin právě probíraný festival. Ten započal ve středu 30. července vernisáží výstavy Nostalgie zobrazující staré fotografie židovských rodin. Ne však ledajakých snímků. Fotografie byly upraveny metodou tzv.  patchworku, tedy že k nim byly přišívání kusy látek a židovskému děvčátku tak z černobílé fotky přímo vyčnívaly barevné šaty. Úvodní den následně zakončilo hudební vystoupení violoncellistů Dominiky Weiss Hoškové, Jiřího Hoška a jejich rodiny. Také další dny nabízely veřejnosti opravdu pestrý program. Děti si například v galerii G34 mohly společně s výtvarníkem Davidem Kakalíkem vyrobit originální samolepky, v Domě Seligmanna Bauera se pro změnu připravovalo pětichodové večerní menu pod taktovkou Hudby na talíří. Podobně jako minulý rok ani letos nechybělo taneční vystoupení souboru Yocheved, koncert Ostrava Klezmer Band či komentované prohlídky židovské čtvrti a židovského hřbitova s erudovanými Jitkou Padrnosovou a Václavem Fredem Chvátalem.

Ačkoliv spojení Male Chajim v hebrejštině znamená plný radosti, dějiny židovské komunity rozhodně plné radosti nejsou. Židé si v minulosti vytrpěli hned několik společenských nástrah - pogromy, antisemitismus, holocaust a mnohé další. Nemusí se však ani chodit daleko do historie, stačí si kupříkladu vzpomenout na 7. říjen 2023 a útok Hámasu na Izrael. Židovský stát vůbec od svého vzniku žije v neustálém napětí a permanenci válečných útoků. Program festivalu zprostředkovával také tato nepříjemná témata.
I tak ale festival naplno doznal svého hebrejského pojmenování a vyjma smutných témat překypoval radostí. Jen úsměvy a turisté ze zahraničí a různých koutů republiky budiž důkazem. Židovské město tak opět plně ožilo a navrátilo se ke svým kořenům, které formovaly a vlastně i dodnes tvoří třebíčskou identitu.