JEMNICE (herb) - Když se zmíní Jemnice a její kulturní život, většina lidí si na první dobrou vybaví vyhlášený Barchan. Historická slavnost se zde koná po dlouhá staletí a je také zapsaná na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Velkou tradici zde však měl i masopust. Od něj se ale v 60. letech upustilo a až po téměř padesáti letech jej v roce 2011 obnovil spolek Mladí za rozvoj Jemnice společně s jemnickým ochotníkem Josefem Lichtnegerem. Návrat k masopustní tradici se aktivním jemnickým občanům vyvedl. Obnovený průvod neskončil po prvním ročníku, ale drží jej dodnes. „Největší odměnou pro pořadatele je, že se lidé dobře baví a na chvíli zapomenou na každodenní starosti. Letos nám přálo počasí, nechyběly úsměvy malých i velkých a radost byla znát i u těch, kteří masopustní průvod přivítali u sebe doma,“ ohlédl se za letošním masopustem v sobotu 7. února místopředseda zmíněného spolku David Chvátal.
Výše uvedené informace o dlouholeté tradici masopustu nebyly všem dobře známé. Až před letošním ročníkem navázal spolek Mladí za rozvoj Jemnice spolupráci s Muzejním spolkem, členové začali zkoumat místní masopustní historii. Když chce také člověk stavět na dávné a osvědčené tradici, musí znát její samotné kořeny. Dnešní masopustní průvody se oproti těm před dávnými časy značně proměnily. Na vsích ubylo historických masek a kostýmy mnohdy reflektují současné trendy. Také v Jemnici byste během soboty stěží pohledali onu starou klasiku typu medvědů, slamáků, kominíků a podobně. Nicméně v Jemnici si do dalších let stanovili obdivuhodný cíl. „Do budoucna bychom rádi dosáhli většího zastoupení tradičních masopustních masek, na čemž chceme postupně zapracovat hlavně jako pořadatelé. Je to úkol především směrem vůči nám samotným,“ sdělil Chvátal. Tomu jistě dokáže pomoci i kooperace s muzejními nadšenci a místními badateli.
Zpátky však do současnosti. Letošního masopustu se zúčastnilo více než třicet masek, na které hledělo více než sto diváků. Jak sami pořadatelé sdělili, s celkovou návštěvností a atmosférou byli velice spokojeni. Masopust zde stojí především na účasti jednotlivců, především tedy rodin s dětmi a vnoučaty. Právě ti se buď v kostýmu účastní průvodu, nebo alespoň své blízké sledují coby diváci. Masopustu se ale také pravidelně účastní Dětský domov Jemnice.
Na vesnických průvodech masky většinou obrážejí dům od domu. Jelikož i na těch nejmenších obcích se jedná o celodenní aktivitu, je stěží představitelné přenést masopustní potulku do městského prostředí. Pro pořadatele jemnického masopustu je tak výběr trasy jedním ze základních organizačních bodů. „Každý rok máme dopředu vytipováno několik míst, kde víme, že masopustnímu průvodu otevřou a ostatní je i pro nás pořadatele případně příjemným překvapením. Obvykle máme 7 až 9 „zastávek“ a zábavu přibližně na hodinu až 1,5 hodiny,“ přiblížil Chvátal. Kromě trasy se však dopředu řeší i další podstatné záležitosti. Například kdo půjde v čele průvodu s kobylou a panem Lichtnegerem, i jak bude probíhat následné pochování basy. Nemluvě také o hledání vhodného termínu, aby se mohli zúčastnit jemničtí muzikanti.
Ač je organizace jakékoliv společenské akce kolikrát nesmírně náročná, finální výsledek rozhodně stojí za to. Ten je v případě masopustu dle Chvátala následující: „Největší odměnou pro pořadatele je vidět, že se lidé dobře baví a na chvíli zapomenou na každodenní starosti. Letos nám přálo počasí, nechyběly úsměvy malých i velkých a radost byla znát i u těch, kteří masopustní průvod přivítali u sebe doma.“
Foto: Lukáš Malotín
