Partneři zpravodajství

Yashica Events

ROXY Club Třebíč

Bowling U Kmotra

Aquapark Laguna

Chci se stát partnerem

Petr Herbrych

11. 02. 2026

TŘEBÍČ (herb) - Pokud přijde řeč na masopustní veselí, zde v regionu je tomu povětšinou ve spojitosti s malými obcemi a městysi. Těžko by si člověk dokázal představit, jak se veselé masky rozvláčně potulují po širokých ulicích měst a kličkují mezi projíždějícími auty. Svůj masopust má ale i Třebíč, a ne ledajaký. Uvnitř Šmeralova statku na Cyrilometodějské ulici každoročně ožijí dávné tradice, které se s aktuálním období neodmyslitelně pojí. Ostatně kde jinde může tradiční masopust probíhat než v Centru tradiční lidové kultury Muzea Vysočiny Třebíč.

Pojem masopust může vést k představě, že právě v tento čas by měli lidé upustit od svých požitků a na čas nasadit poněkud střídmější životní styl. V tomto období je naopak zapotřebí se pořádně veselit a hodovat nad bohatě prostřenou tabulí, než nastane Popeleční středa a s ní čtyřicetidenní půst. Proto také k masopustnímu veselí odjakživa patří hudba, tanec, zabijačkové pochoutky, něco ostřejšího k pití a vanoucí se vůně smažených koblížků. Právě všechno zmíněné bylo doslova naservírované za vraty Šmeralova statku pod taktovkou Milana Nohy.

V minulém roce zamířila na Cyrilometodějskou ulici vyhlášená Herálecká maškara. Ta si drží svoji podobu již od přelomu 19. a 20. století, za což se jí také dostalo zápisu na Seznam nemateriálních statků Kraje Vysočina. Také host z letošního roku je významným nositelem folkloru a lidových tradic, nicméně do Třebíče to tentokrát neměl nikterak daleko. Pásmo plné zpěvu, tance a v neposlední řadě i velkých hereckých výkonů zde předvedl návštěvníkům folklorní soubor Okřešánek. Místní umělci v čele s vedoucí souboru Ilonou Mikešovou se ale neomezili pouze na masopustní obchůzku, nýbrž představili veškeré tradice s tímto obdobím spjaté. Aby se vůbec mohla slavnost konat, musel na samém začátku laufr v čele průvodu požádat hospodáře o svolení. Žádosti hospodář vyhověl za podmínky, že masky nebudou tropit žádné nemravnosti. Zejména tedy manželský pár, který na ně má už jisté právo, se mohl u této podmínky lehce cukat, jinak si ji však vzaly masky k srdci. Kromě veselého skotačení, zpěvu a tance na žádné nemravnosti nedošlo. O pořádnou zábavu však nebyla nouze. Na dvoře statku tančily tradiční maškary, jako dědek s nůší, kobyla, nevěsta s ženichem, medvěd, Turci, cikánka a další. Veškeré užívání této doby názorně představovala hromadná koštovačka pálenky za popěvku Hoja hoj, alkohol je síly zdroj! Ovšem krátce na to přišlo lehké vystřízlivění. Pochováním basy nastala Popeleční středa a s ní čtyřicetidenní půst. Než se však účastníci s basou rozloučili, přimluvili se u ní například za zdárné vyřešení dopravní situace v Třebíči a další soudobé problémy.

Na Okřešánek navázal další kulturní bod. Muzejní pracovníci společně s herci z divadelního souboru Ampulka sehráli návštěvníkům dávnou masopustní hru z Třebíče, kterou na počátku minulého století uchoval pedagog Karel Křivý. Edukátor v kultuře Milan Noha se zde zhostil role požitkářského Masopusta, jehož životním smyslem je nenasytné hodování. Podobně nastavení byli také jeho dva synové. Problém však nastal, kdy se na scéně objevil vyhublý Půst v podání ředitele muzea Michala Zábrše. Mezi Masopustem a Půstem tím započalo vzájemné soupeření a až samotný soudce rozhodl, že po době bujarého veselí nastává doba postní. Ze stolu tak musely zmizet lahodné jitrničky a řetízkující pálenka a nastaly skromnější časy. S tím se však nemohl obtloustlý Masopust smířit a upadl ve smrtelné lože. A jelikož jeden ze smrtelných hříchů obžerství aplikoval dennodenně, tak si jej na zádech odnesl sám čert.

Ovšem během soboty nehodoval pouze Masopust a další umělci, ale všichni na Šmeralův statek příchozí. Sál hospody zcela provoněly smažené koblížky a křupavé boží milosti, venku zase nešlo po čichu neminout zabijačkové pochoutky. Masopustní čas se tak dá krásně poznat i skrze chuťové pohárky. Je přece důležité se pořádně nafutrovat, než 18. února nastane Popeleční středa. Nicméně další poznání této mnohaleté tradice probíhalo skrze fotografie z jednotlivých obcí na Třebíčsku a také díky zručnosti etnografky Silvy Smutné, která vyráběla slaměné masopustní klobouky. Svůj um zde ale projevili i ti nejmenší návštěvníci, výtvarný v dílničkách, pohybový zase na připravených soutěžích a tanečních kreacích.

Masopust s pořádnou dávkou radosti není omezen pouze na malé vsi, také Třebíč si jej dokáže užít plnými doušky. Bez ohledu na to, že je veškeré masopustní dění smrsknuté na jedno místo. Šmeralův statek tímto zcela naplňuje svůj oficiální název a tradiční lidovou kulturu zprostředkovává veřejnosti na výbornou.
Foto HoN: Petr Herbrych