Petr Herbrych

před 4 hodinami

Bezesporu nejvýznamnější světovou událostí nejen minulého týdne či měsíce května, ale vůbec roku 2025 je zvolení nového papeže. Volbu kardinálů oznámil ze Sixtinské kaple vanoucí se bílý dým ve čtvrtek 8. května a vzápětí vyšel nový papež požehnat věřícím na svatopetrském náměstí. Již 267. hlavou katolické církve a zástupcem Ježíše Krista na Zemi se stal kardinál Robert Francis Prevost ze Spojených států amerických, který přijal jméno Lev XIV. Tato událost ihned přitáhla pozornost celého světa a krátce se jí hodí věnovat také na řádcích níže. Samozřejmě v kontextu našeho regionu.

Brzy po ohlášení zvolení se v televizních relacích, na radiových vlnách a ve zpravodajských portálech vyjádřili k volbě vysocí církevní hodnostáři, světoví státnici, představitelé české politické scény a další veřejně známé osobnosti. Co však lidé možná ocení nejvíce, je osobní pohled místních kněží. Ti přece jen mají vhled do daného tématu o něco hlubší než kupříkladu novinář či historik, a zároveň právě oni jsou věřícím z představitelů církve nejblíže. Na otázky Horáckých novin k volbě papeže Lva XIV. odpověděli třebíčský děkan P. Jiří Dobeš z farnosti Třebíč-město, P. Pavel Opatřil z farnosti Třebíč-zámek a P. Tomáš Holcner z farnosti Jaroměřice nad Rokytnou.

ANKETA

1. V médiích se během posledních týdnů objevovala různá jména potenciálních kandidátů. Kardinál Robert Francis Prevost však mezi nimi nebyl. Bylo pro Vás osobně jeho zvolení překvapením?
2. Přiblížil byste Váš osobní dojem z prvního vystoupení papeže Lva XIV.?
3. Bude se podle Vás jednat o kontinuitu s pontifikátem papeže Františka? Co od nového papeže můžeme očekávat?
4. Jaká hlavní témata katolické církve na nového papeže momentálně čekají?

P. Jiří Dobeš

1. Překvapením to pro mě nebylo. Ne, že bych to očekával, ale to je tak jedinečná událost a kandidátů je mnoho, které neznám, tudíž jsem tušil, že ho nebudu znát.

2. Zdálo se mi, že se nebojí mluvit a je otevřený. A taky příjemně vystupoval. 

3. Každý papež přinese něco nového. Každý je trochu jiný. I když se třeba bude v něčem podobat svému předchůdci, jistě bude mít spoustu nových podnětů pro církev dnešní doby.

4. Na to bych asi nechtěl odpovídat. To si musí určit on sám. Ale tak, jak to zaznělo v úvodním proslovu, určitě by chtěl do světa vnést Kristův pokoj.

P. Pavel Opatřil

1. Ano, pro mě bylo zvolení kardinála Roberta Francise Prevosta naprostým překvapením. Vůbec jsem ho neznal a jeho jméno jsem neslyšel.

2. V den volby papeže jsem ještě ležel v nemocnici, a tak jsem všechny zprávy viděl a slyšel skrze telefon a tablet. Zapůsobil na mě jako skromný muž, který si je vědom tíhy svěřeného úřadu, ale také silou Boží blízkosti.

3. Určitě papež František „přiblížil‘‘ celou církev k jádru Evangelia. Lev XIV. určitě půjde svoji jedinečnou cestou, nebude nějakou kopií Františka, ale věřím a z jeho několika veřejných vystoupení po zvolení je to také znát, že cesta k jádru radostné zvěsti evangelia bude pokračovat.

4. Hlavní úkol papeže je hlásat Ježíšovo evangelium, konkrétnímu světu i lidem, se svými silnými stránkami i těžkostmi. Být tou solí a kvasem, podle Ježíšova učení. Zároveň být tím, který sjednocuje pestré společenství církve, a jednota která není, jak říká jedno latinské rčení uniformitou. A myslím, že misionářská zkušenost Lva XVI. je také výbornou devízou pro jeho službu v dnešním světě.

P. Tomáš Holcner

1. Zvolení papeže je podle mého názoru vždy více opředeno mediálními spekulacemi než samotnou podstatou a principem této volby. Ze světa politiky jsme bohužel zvyklí na lobbing, zákulisní dohody a různé formy manipulace. Jsem však hluboce přesvědčen, že volba papeže probíhá v naprosto jiné atmosféře. Ti, kdo papeže vybírají, musejí ve svém srdci hledat duchovní principy Boží vůle. A tou je samotný Bůh, který je láska a dobro. Kardinálové pak na základě svého svědomí hledají člověka, o němž jsou bytostně přesvědčeni, že je to právě ten, koho by chtěl v této službě pro dnešní dobu samotný Ježíš. A s Boží pomocí se tento člověk může stát požehnáním nejen pro katolickou církev, ale také pro všechny křesťany – a dovolím si tvrdit, i pro celý svět. Věřím, že Leo je skvělou volbou, zvlášť když jsou o tom přesvědčeni kardinálové, kteří se upřímně v Sixtinské kapli nejen modlili o dary Ducha svatého, ale zároveň vědomě činili toto rozhodnutí s vědomím, že jednoho dne budou stát před Božím soudem – tak silně zobrazeným právě ve výzdobě kaple, kde se volba odehrává.

2. Působil na mě sympaticky, pokorně, zbožně a klidně. Vyzařovala z něj moudrost, lidskost, odvaha i hluboká víra.

3. Každý člověk je originál. Byla by chyba někoho kopírovat – vznikla by jen karikatura. Papež František byl podle mého soudu prorokem své doby. Otevřel důležitá témata, především mezilidské bratrství a toleranci napříč národy a kulturami. V jeho pontifikátu silně zaznívalo slovo synodalita – tedy vzájemný dialog a naslouchání uvnitř církve. Kritizoval negativní formy klerikalismu a důrazně upozorňoval na nutnost ochrany přírody a celé planety. Tématu se věnoval i ve své vynikající encyklice, kterou doporučuji k přečtení.

Od nového papeže budeme všichni očekávat, že bude hlasatelem evangelia – radostné zprávy o Ježíši Kristu. Že jeho slova budou laskavá, povzbudivá a že bude umět vnímat svět a člověka takového, jaký je. Má k tomu ty nejlepší předpoklady – vyrůstal v bohaté Americe, ale část života prožil jako misionář v chudé Latinské Americe. Má rád lidi a zná jejich radosti i starosti. Tak snad…

4. Témata přináší sám život a jeho proměny. Přesto je základní poselství církve a papežů po dvě tisíciletí stále stejné: Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Všechno ostatní je druhotné. Přesto uznávám, že nový papež bude muset čelit i dalším výzvám současné doby a světa. Přejme mu k tomu odvahu a Boží požehnání – aby byl skvělým nástrojem Kristovy lásky pro tento svět.