

TŘEBÍČ – Jména dvou prvních přemožitelů Mount Everestu Edmunda Hillaryho a Šerpy Tenzing Norgaye zná téměř každý. Od jejich úspěšného zdolání nejvyšší hory světa v roce 1953 se na ně každým rokem snaží navázat stovky dalších. Ne vždy to však dopadne úspěšně a šťastně. Za zdoláním himalájských výšin či jiných světových hor ale člověk z Třebíčska ani nemusí jezdit nikam daleko. Stačí si jen vyčkat na červen a s ním spjatý Třebíčský Everesting. Právě zde mohou milovníci horské turistiky pomyslně zdolat vysoké hory a co víc, zároveň tím pomohou dobré věci. Do třetího ročníku se s vervou, pořádně utaženými tkaničkami a hlasitě bijícím srdcem nejen z fyzické aktivity, ale taktéž z dobrosrdečnosti, zapojilo o víkendu 21. a 22. června celkem 135 chodců. A nejvyšší hora světa byla skutečně zdolána.
Když se plánuje letní dovolená, vedle všelijakých moří a aquaparků se jistě také objevují i horské destinace. Nemusí se ani jednat o místa mimo střední Evropu a hory, kam vás pustí pouze s profesionálním horolezcem. Jen putování po dolnorakouských Alpách a Tatrách nebo výšlap na Sněžku přináší skvělý zážitek. Proč se však plahočit někam do dáli, když i mnohdy nebezpečné hory lze zdolat i zde v Třebíči uprostřed Českomoravské vrchoviny? Právě třetí ročník Třebíčského Everestingu nabídl veřejnosti hned jedenáct výškových met – od Strážné hory až po Everest. Záleželo jen a pouze na každém účastníkovi, kolikrát trasu z Libušina údolí na Kostelíček zdolá. Zda jednou, pětkrát, pětadvacetkrát nebo i stokrát. V konečném součtu se pak dotyčný chodec mohl těšit nejen ze spálených kalorií, ale i pocitu, jakou že to horu vlastně dokázal pokořit.
Ovšem primárním účelem této akce není stoupání do kopce a podaný fyzický výkon. Eversting je pořádán na podporu pacientů se vzácnou Duchennovou svalovou dystrofií. Děti s tímto onemocněním začínají už ve třech letech pohybově nestačit svým vrstevníkům a vinou ochabování kosterního svalstva postupně ztrácejí schopnost chůze. Toto nevyléčitelné svalové onemocnění postihuje zpravidla chlapce, a to v poměru jednoho ku pěti tisícům. Bohužel jedním z nemocných je také malý Filip z Třebíče. Jeho otec Jakub Benda se tedy před dvěma lety rozhodl uspořádat charitativní událost, díky které se veřejnost o nemoci blíže dozví a která zároveň nemocným pomůže. Se svojí rodinou, přáteli a také neziskovou organizací Parent Project CZ tak už podruhé ze tří pokusů zdolal Mount Everest na podporu nemocných.
Do třetího Everestingu se o uplynulém víkendu zapojilo celkem 135 chodců. Jejich výkony byly různorodé, dohromady se jim ale podařilo vystoupat 112 575 výškových metrů. Přednímu organizátorovi akce Jakubu Bendovi se povedlo na Strážnou horu vystoupat sto čtrnáctkrát. Tím tak zdolal Mount Everst, jen ale o devět tisíc kilometrů dál a ve svém městě. K prvnímu zdolání vyšlápl společně s dalšími účastníky o sobotní osmé hodině ranní, dlouhou túru úspěšně završil o třicet hodin později. „Představa, že někoho pošleš do Brna a zpátky a ještě přitom musí překonat devět tisíc výškových metrů, je neuvěřitelná,‘‘ přiblížil výkon značně unavený Benda. Jak sám také pověděl, ujít poslední kopec nebylo tak náročné, jak se může leckomu zdát. Velkou roli zde hrála motivace a vidina brzkého zdolání. Zato ty před tím náročné byly. Není také divu, po třiceti hodinách, nevyspalý, s velkou zátěží v nohách a za velkého tepla. Veškeré vyčerpání, bolesti nohou a puchýře ale v tomto případě nelze vnímat. Na Everestingu se šlape pro druhé. Při pomyšlení, že někteří se i sebemenších výšlapů účastnit nemohou, jde jakákoliv bolest stranou.
A co hlavně třetí ročník Everstingu kromě únavy a puchýřů na nohou přinesl? Vedle osvěty o Duchennově svalové dystrofii je to především vybraná částka 115 tisíc korun pro nemocné pacienty. Této částky se povedlo dosáhnout díky účastníkům a předně za velké podpory společnosti VIBEIZOL. „De facto se splnilo, co jsme si přáli, že by bylo super mít za jeden výškový metr jednu korunu. To by vycházelo zhruba na 110 tisíc a my jsme i díky sponzorům vybrali celkem 115 tisíc,‘‘ prozradil s úsměvem na tváři Benda.
Ačkoliv jak nám pověděl Benda, byl letošní ročník oproti těm předchozím účastnicky slabší, zase se jej ale účastnilo více sportovců. To pak vedlo k tomu, že se nastoupalo více metrů. Výšlapu se ale vedle trénovaných chodců a běžců účastnili také rodiče s malými dětmi či dokonce maminka s kočárkem. Ne všichni zúčastnění se musí během víkendu vydat na túru. V zázemí na začátku Libušina údolí se mohou lidé občerstvit, děti si pohrát a všichni si zde zároveň rozšíří obzory o zákeřné nemoci pojmenované po francouzském neurologovi Guillamu Duchennovi. O to se zde stará už výše zmíněná organizace Parent Project, za niž se Everstingu zúčastnil místopředseda spolku René Břečťan.
I přes to, jak jsou po víkendu všichni zúčastnění fyzicky vyčerpaní, už nyní se s hlavou plnou nápadů těší na další ročník. „Ačkoliv víme, že nás čeká něco šíleného, těšíme se na to, jak se sejdeme a pobavíme,“ pověděl Benda.
Foto HoN: Petr Herbrych