Silnice, která rozděluje Třebíč. Obyvatelé i politici se přou o trasu

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Redakce

před 2 hodinami

TŘEBÍČ (dak) – Už více než dvacet se řeší obchvat okresního města. Přesto je toto téma stále horké. Nejen na zastupitelstvu se kolem něj vedou vášnivé debaty. I veřejnost toto téma bedlivě sleduje. V uplynulých dvou týdnech proběhly dvě informační schůzky. Jedna k malému a jedna k velkému obchvatu.

Proces eia
„Nejdůležitější termín pro výběr koridoru byl rok 2004. Tehdy se studie zabývala nejméně sedmi koridory pro vedení této trasy. Z těch vyšel jeden, kterým se zabýváme dnes,“ vysvětluje za projekt EIA Tomáš Šikula, proč je trasa naplánovaná zrovna jižní částí.
Nejnovější posouzení EIA přihlíží k tomu, že silnice má vést skrz obytnou část města. Zpracovatelé se zajímali například o to, jaká bude v těchto místech hlučnost a prašnost. Na tyto faktory jsou zákonem dané přísné normy, které se při přípravě stavby musí zohlednit. „Nikde nebude docházet k významným negativním vlivům,“ vysvětlil Šikula.

Jenže s tímto stanoviskem nesouhlasí spolky Děti země a Obchvat Třebíče. Právě tyto dva spolky nejvíce brojí proti průchvatu Třebíče, jak říkají malému obchvatu, od roku 2008 ukotvenému v územním plánu Kraje Vysočina i města Třebíče. Podle jejich výpočtů bude docházet k citelnému hlukovému zatížení nejen při stavbě obchvatu, ale i po ní. Jenže pokud by se stavěl velký obchvat není možné říct, zda by výsledky byly lepší. „My nemáme hlukovou studii, takže nevíme, jaký počet protihlukových stěn by bylo potřeba,“ řekl Miroslav Patrik, vedoucí spolku Děti země.

Plusy a mínusy
Hlavním přínosem stavby má být odvedení dopravy z centra Třebíče. I tomu se věnovala studie EIA. Z té podle Šikuly vyplývá, že na ulicích ve městě výrazně klesne doprava. „Z Bráfovy a Sportovní se přesune sedm tisíc aut na obchvat. Z Pražské a Sucheniové je to maličko míň. Tam by to mělo být čtyři a půl až pět tisíc aut,“ upřesnil.

Podle webu ředitelství silnic a dálnic se má zkrátit dojezdová doba záchranných složek. „Naše stavby pozitivně ovlivňují dojezd složek integrovaného záchranného systému, kde často rozhoduje každá minuta,“ uvedl ředitel jihlavské Správy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Aleš Kratina pro jejich webové stránky. Podle výpočtů Hasičského záchranného sboru má jít při nejmenším o více než dvě minuty pro požární techniku.

Jak už to tak ale u staveb bývá, je třeba i něco zbourat. Konkrétně jde o několik neobytných budov například v ulici Brněnská. To se týká i Vladimíra Říhy, který vlastní několik nemovitostí v místech, kudy má vést obchvat. Ten není spokojený s tím, že neví, kdy k výkupu dojde. O nich se podle jeho slov mluví již několik let, přesto se stále nic nestalo. Podle Kratiny by se mělo začít jednat v druhé polovině letošního roku.

Opoziční názor
Spolku Obchvat Třebíč se nelíbí, že by silnice měla vést v těsné blízkosti města, nebo dokonce v něm. Zásadně nesouhlasí s tím, aby část silnice vedla přes Borovinu a tři údolí určená pro rekreaci. „Rozhoduje moc, ne rozum,“ nechal se slyšet Patrik.

Tyto spolky si nechali vypracovat studii, kudy by mohl vést velký obchvat, od Jiřího Kalčíka. Ten ukazuje jako alternativu vést ho za jižní hranou Třebíče skrze katastrální území Stříteže, Kožichovic a Starče.
Jedním z argumentů, proč zvolit tuto verzi je, že by méně ohrožovala biotopy v Třebíči. „Průchvat zničí rozsáhlé lesní celky. Velká varianta je mírně příznivější, protože tyto lokality obchází,“ vysvětlil Patrik. Při stavbě malého obchvatu by se mělo údajně kácet 500 stromů a skoro 10 hektarů keřů. Data o velkém obchvatu v tomto nejsou známy.

Názory politiků
S tím, že by měl obchvat vést přes katastrální území obcí v okolí Třebíče zásadně nesouhlasí jejich starostové. „Jako občané Kožichovic nechceme zábor kvalitní zemědělské půdy a lesních pozemků, kterých by se výstavba týkala. Pro občany naší obce by to mělo jenom negativní dopad,“ uvedl pro Horácké noviny starosta Kožichovic Otakar Maštera.
Už dříve se v podobném duchu vyslovil i starosta obce Stařeč Čestmír Linhart. A nejde jen o jejich vyjádření. Zastupitelé jednotlivých obcí řešili tuto variantu a v obou případech se nezávisle na sobě shodli na tom, že velký obchvat je pro ně nepřijatelný. „Zastupitelstvo obce již dříve deklarovalo, že zásadně nesouhlasí s tak zvaným velkým obchvatem. Toto stanovisko se v žádném případě nezměnilo,“ vysvětlil Maštera.

Podle opoziční zastupitelky Blanky Kutinové by spolek neměl jednat se starosty z okolí. „Město má vyjednávat a město si má určovat podmínky,“ sdělila. Zároveň si myslí, že se nehledaly alternativní varianty.

Hlas lidu
Padla otázka, zda proběhlo šetření, které by se zajímalo o názor veřejnosti. Na tu Tomáš Šikula odpověděl, že nikoliv. Nicméně podle něj se kdokoliv může vyjádřit v třiceti denní lhůtě od vydání vyhodnocení posudku od EIA. Na jakoukoliv připomínku pak musí být uděleno přijatelné vyjádření.

Průzkum veřejného mínění ohledně dopravy a obchvatu Třebíče proběhl v roce 2018. Město Třebíč má na svých webových stránkách k dohledání závěrečnou zprávu s grafy a odpověďmi Třebíčanů. Pro průzkumy názorů veřejnosti se jako relevantní uvádí mezi sociology číslo 1.000 respondentů při velkých, například celostátních tématech. Průzkumu v Třebíči se zúčastnilo 643 respondentů, z nichž 86 % bylo s plánovaným obchvatem již v minulosti seznámeno. Ze všech respondentů pak téměř 70 % zvolilo odpověď, že s plánovaným obchvatem rozhodně nebo spíše souhlasí. (Zdroj: https://www.trebic.cz/tri-ctvrtiny-trebicanu-vitaji-planovany-obchvat/d-36797)

Další lidé na informační schůzce uvedle, že se bojí dostupnosti městské hromadné dopravy. „Za Ředitelství silnic a dálnic slibuji, že v nejbližší době s městem Třebíč dořešíme způsob vedení městské autobusové dopravy. Budeme se tomu intenzivně věnovat, tak abychom řešení představili do 30. června letošního roku,“ přislíbil Kratina.

„Udělat tranzitní silnici pro nadměrné rozměry skrz město selský rozum nechápe,“ vyslovil svůj názor Pavel Zelinka. Raději by, aby obchvat vedl přes pole za okresním městem.