Toulky po Třebíčsku – Biskupice-Pulkov

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Redakce

před 1 hodinou

Biskupice-Pulkov jsou obcí, která se rozprostírá přibližně 25 kilometrů jihovýchodně od Třebíče na pomezí dvou regionů – Třebíčska a Znojemska. Jak už název napovídá, obec je složena ze dvou místních částí: Biskupic a Pulkova. Ves leží v údolí řeky Rokytné a v přírodním parku Rokytná. Park zaujímá rozlohu téměř 49 km2. V parku jsou zastoupeny borové a smrkové monokultury a z menší části dubohabřiny.

Výrazná biodiverzita je právě v dubohabřinách. Významnou částí parku je přírodní rezervace Jedlový les a údolí Rokytné. Rezervace se nachází poblíž obce Příštpo a můžete se tu v brzkém jaře setkat s hektary kvetoucích sněženek. Ty později nahrazuje rozkvétající česnek medvědí (Allium ursinum). Podle údaje z letošního roku v obci Biskupice-Pulkov žije 257 obyvatel. Biskupice-Pulkov se mohou pyšnit dvěma evropsky významnými lokalitami s výskytem větších kolonií chráněného netopýra velkého. Jedná se o lokalitu Biskupice – škola, kde je kolonie sledována od roku 1997 a zahrnuje 50 až 200 jedinců. Druhá kolonie jako vlaštovky velkého nočního tvora je usídlena v oblasti s názvem Biskupice – kostel. Tuto kolonii tvoří více než 200 netopýrů. Biskupický kostel sv. Martina je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.

Farní kostel biskupické farnosti dal v průběhu 14. století vystavět olomoucký biskup Jan Volek. Velkou zajímavostí Biskupic-Pulkova je Biskupické safari. Jedná se o soubor barevných postav ze zvířecího i lidského světa. Hlavním stavebním materiálem soch je beton. Autorkou Biskupického safari je sochařka a malířka Františka Blechová (1911–2001). Ta v 70. letech minulého století vytvořila první dvě sochy – čápy, kteří dodnes ze svého původního místa na střeše domu na celou sbírku dohlížejí. Přestože se jednalo o technologicky i fyzicky náročnou aktivitu, Františka Blechová rozhodně nezaléhala a svoji tvůrčí činnost dále rozvíjela. Nosnou konstrukcí děl je kovová tyč obalená betonem a pletivem, poté zasazená do země a vytvarovaná do požadovaných motivů. Povrchová úprava se pravidelně oživuje lesklým syntetickým nátěrem.

Ačkoli autorka v roce 2001 zemřela, o sbírku se svědomitě starají noví majitelé. A tak 80 těchto podivuhodných soch ve stylu art brut mohou návštěvníci Biskupického safari obdivovat i v současnosti. Místo vřele doporučuji navštívit, protože široko daleko se s ničím podobným nesetkáte. Výlet na safari můžete spojit i s návštěvou a ochutnávkou piva v pivovaru Gajdoš. Historie Biskupic-Pulkova sahá do paleolitu (starší doby kamenné). Přičemž první archeologické nálezy byly učiněny již ke konci 19. století a staly se součástí sbírek Karla J. Mašky a Jaroslava Palliardiho. Mezi paleolitické nálezy patří úštěpky z několika nástrojů. Rovněž se našly i střepy z nádob kultury s lineární keramikou (cca. 6000 let př. n. l.). Název obce je odvozen od jejího původního majitele, biskupa. V roce 1131 byla ves lénem znojemského kostela a poté byla v držení olomouckých biskupů. V lednu roku 1570 povýšil císař Maxmilián II. na žádost tehdejšího správce vsi Mikuláše Waltra Biskupice na městečko. Počátky školství v Biskupicích spadají do 16. století. Avšak již po roce 1657 byla škola zrušena. Roku 1750 byl založen Pulkov jako nejmladší vesnice myslibořického panství. Jedním z posledních majitelů obce se stal na začátku 20. století Karel, hrabě Haugvic. V období let 1910–1950 v Biskupicích působily sestry Rafaelky. Ty v roce 1910 zřídily sirotčinec, který sídlil v prostorách současného kulturního domu.

Konec sirotčince je spojen s brutální likvidací mužských (tzv. Akce K) a ženských (Akce R) klášterů a s omezováním ženských řádů. Významnými osobnostmi jsou kromě výše zmíněné Františky Blechové dále jezuita, historik a pedagog Emanuel Kubíček (1873–1933), pedagog Jindřich Kubíček (1886–1963), zakladatelka sirotčince Josefa B. Vorlová (1874–1957), kněz a spisovatel Václav Kosmák (1843–1898) a politička, bývalá redaktorka a moderátorka České televize Jana Lorencová (1940–2023). V příštím díle Toulky po Třebíčsku navštíví nedalekou obec Přešovice.

Pavel Janega