Městys Budišov má podle údaje z roku 2024 1208 obyvatel a nalézá se přibližně 14 kilometrů od Třebíče. Nejvyšším bodem obce je vrch s názvem Na Brčích (533 m). V katastru městyse leží několik rybníků a vodních ploch, např. Rybníčky, Nový rybník, Kundelovský rybník, Motouz, Skalka nebo Kuchyňka. Nejznámějším a největším rybníkem je však Pyšelák, u kterého se nachází větší chatová oblast a soukromý dětský domov.
Přírodní park Třebíčsko spoluutváří západní a severní hranice území Budišova. Součástmi městyse Budišov jsou ještě osady Kundelov a Rejdůveň a samoty Věterák a Holeje (jejich součástí je i výše zmíněný soukromý dětský domov). S osadou Kundelov je spojena matka známého secesního malíře Alfonse Muchy, Amálie Malá (později Muchová). Ta se zde totiž v rodině mlynáře narodila. Na území Budišova se našla pravěká fosilie - škrabadlo z pazourku. Z neolitu (mladší doby kamenné) potom pochází několik nálezů v podobě kamenné a broušené industrie. Jednou z výrazných pamětihodností městyse Budišov je zámek s historií, která sahá až do 70. let 16. století. Vystavět jej na místě bývalé vodní tvrze nechal Václav Berka z Dubé.
Do současné barokní podoby byl zámek přestavěn ve dvacátých letech 18. století. V průběhu 18. století zámek pustl. V roce 1768 byl vyměněn za panství v Kardašově Řečici, a budišovské panství tak získal baron František J. Jungwirth. Poté do roku 1945 zde sídlil doktor práv a český poslanec Moravského zemského sněmu Richard Barrata Dragono. Po 2. světové válce byl zámek majetkem státu a nacházely se v něm družstevní byty a sklad textilu. Roku 1972 zámek začalo spravovat Moravské zemské muzeum (MZM). V 70. letech 20. století zámek pod správou MZM prošel několika rekonstrukcemi. V roce 1991 došlo k úpravám některých částí zámku na zoologickou expozici a depozitář muzea. Již v majetku městyse proběhla v období let 2010 až 2020 celková rekonstrukce zámecké kaple. V okolí zámku se nachází krásný park vyzdobený kamennými sfingami. Budišovský zámek je chráněn jako kulturní památka ČR. V městysi se dále nachází mohutný kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda, který je díky své pozici na vrcholu kopce dominantou viditelnou i z dalekého okolí. V okolí kostela je situován hřbitov. Kostel má pozdně románské jádro z 12. století.
Pravděpodobně byl založen třebíčskými benediktiny a podle pověsti je zde pohřben poslední opat třebíčského kláštera. Kostel byl dále přestavován a rozšiřován. V roce 1414 byla ke kostelu přistavěna kaple sv. Gotharda (později pobořena). V roce 1720 byl kostel poničen požárem a dva roky poté byla vystavěna renesanční věž, na kterou byla v době vládnutí hrabat Paarů umístěna železná korouhev. Ve 20. století byla nahrazena korouhví měděnou. Ve věži jsou umístěny tři zvony. Další zajímavostí Budišova je Věterák (zřícenina větrného mlýnu holandského typu), který je uveden v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Mlýn byl postaven v roce 1838. Díky dvěma mlecím zařízením a poháněním pily sloužil potřebám budišovského velkostatku.
Na přelomu 19. a 20. století fungoval rovněž jako rozhledna. Dnes je součástí rekreačního objektu a návštěva je možná jen po předchozí domluvě s majiteli. K rodákům a významným osobnostem Budišova patří např. Vlastimil David (1925–1977, zkušební pilot Aero Vodochody a poslanec), Josef Jambor (1887–1964, malíř), Augustin Kratochvíl (1865–1946, duchovní), Joachym Stettenhofen (1742–1813, majitel panství Budišov) nebo Petr Svoboda (*1984, atlet a účastník několika letních olympijských her). V příštím díle Toulek po Třebíčsku zavítáme na návštěvu do městyse Vladislav.
Pavel Janega
