Redakce

před 4 hodinami

Hroznatín je obcí, která leží přibližně 12 kilometrů od Třebíče a 9 kilometrů od Velkého Meziříčí. Ves má aktuálně 111 obyvatel. Území vesnice je poměrně kopcovité a z větší části zalesněné. Hroznatínem prochází žlutá turistická stezka a cyklostezka 5112.

V katastru vesnice se nachází několik rybníků – Batouchovický, Kubišův, Slamák a rybník Pod Kravínem. Nedaleko od hranic obce pramení potok Oslavička. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Hroznatíně pochází z roku 1365. Název vesnice patrně získala od svého zakladatele – Hroznaty. Roku 1447 je jako majitel vsi zmíněn Mikuláš z Náramče, který však Hroznatín obratem prodal Anně z Březníka. Ve druhé polovině 15. století ves spravovali Ondřej Něpr z Oslavice na Pozďatíně a jeho syn Mikuláš. Kolem roku 1497 od Mikuláše Něpra Zikmund z Mírova zakoupil Hroznatín, Bochovice, Vlčatín i Pozďatín. Smil Osovský z Doubravice se stal dalším majitelem panství v roce 1538. O 17 let později byl Hroznatín přidán k majetkům Buriana Osovského. Ten ves předal Oldřichovi z Lomnice a Hroznatín se stal součástí náměšťského panství.

Ke konci 19. století se dalšími vlastníky statků stali Ludvík Heller, Jindřich Heller a Adolf Lieblich. K jedné z nejvýznamnějších událostí v historii obce došlo v roce 1895, kdy se zde narodil československý prezident (ve výkonu funkce v období od 30. března 1968 do 29. května 1975) a generál Ludvík Svoboda. V době po propuštění z vězení Svoboda pracoval jako čestný místopředseda ve zdejším JZD. V Hroznatíně žila i prezidentova manželka Irena Svobodová, roz. Stratilová. Z bojů v 1. světové válce se nevrátilo 6 mužů z Hroznatína. Jedním z milníků v dopravní infrastruktuře obce bylo vybudování silnice spojující Hroznatín s Rudíkovem během roku 1928. Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1951. Na konci 60. let 20. století navštívil Ludvík Svoboda obec Hroznatín už jako prezident. V roce 1980 byla ve vsi odhalena pamětní deska L. Svobodovi a o 5 let později byl v jeho rodném domě otevřen Památník armádního generála L. Svobody. Ten fungoval jako pobočka tehdejšího Západomoravského muzea (v současnosti Muzeum Vysočiny Třebíč) do roku 1992. kdy byl památník zrušen.

Rodný dům L. Svobody je dodnes veden jako kulturní památka ČR. Z novodobé historie za zmínku stojí slavnostní otevření kulturního domu v roce 2020, které bylo spojeno s výročím 655 let od první písemné zmínky o Hroznatíně. Mezi pamětihodnosti vesnice patří kaplička na návsi a výše zmíněná pamětní deska a pomník prezidenta L. Svobody. Hroznatín spadá do římskokatolické farnosti v Rudíkově. K Hroznatínu a sousední obci Přeckov se pojí pověst, která je zmíněna v knize Památné kameny a pověsti na Třebíčsku (Akcent, 2010) spoluautorů M. Dvořákové, J. Horkého, E. Nožičky, F. Peštála a K. Průši. Lesy okolo Hroznatína byly vhodným místem pro táboření vojska, které táhlo krajem. Díky blízkosti k obci bylo zdrojem proviantu a zároveň zázemím pro vojáky. Tehdy tam bylo utábořeno patrně Napoleonovo vojsko. Vojáci byli po dlouhém pochodu unaveni, a tak svoji pozornost zaměřili zejména na kuchaře. Jeden z nich však jídlo zpronevěřil, možná tajně prodal. Snesl se na něj hněv jeho kolegů ve zbrani. Kuchaře tak zmlátili, že zůstal bez známek života ležet na zemi. Tím skončil jeho život daleko od jeho rodné země. Na tuto pověst odkazuje památný kámen, který zůstal ležet zhruba kilometr od vsi na okraji svahu u cesty na žlutě označené turistické stezce z Přeckova do Hroznatína. V příštím díle Toulek po Třebíčsku zavítáme do nedaleké obce Rudíkov.

Pavel Janega