Redakce

před 3 hodinami

Obec Kladeruby nad Oslavou má podle údaje z roku 2025 203 obyvatel a leží přibližně 28 kilometrů jihovýchodně od centra města Třebíče. Součástí vsi jsou osady Sedlecká Myslivna a Vlčí Kopec s loveckým zámkem. V nedávné době (2017) byla státním podnikem Lesy ČR přes řeku Oslavu pod tímto zámkem zbudována lávka.

 Ta je 35 metrů dlouhá, má obloukový tvar a je dřevěná. Lovecký zámek v klasicistním stylu nechal postavit Jindřich Vílém III. z rodu Haugwiců někdy kolem roku 1830. Projekt na výstavbu zámečku vypracoval vídeňský architekt Josef Kornhäusel. V držení rodu byl až do roku 1945, kdy byl Haugwicům zkonfiskován. V polovině 50. let 20. století zámek prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Hlavním obdobím pro využívání zámku byl podzim, kdy se zde odehrávaly různé hostiny. V okolí zámečku bylo vybudováno několik stezek. Zvěř, hlavně jeleni, daňci a divoká prasata, byla držena v oborách tak, aby ji lovci měli z těchto stezek na dostřel. Obora byla ohrazena. Ploty mohly být překonány po schůdkách a kočáry vjížděly vraty. Za socialismu zámek na Vlčím kopci sloužil jako rekreační a školicí středisko pro děti zaměstnanců Jihomoravských energetických závodů. Rovněž tu v 70. letech 20. století bydleli dělníci stavějící vodní nádrže na řece Jihlavě. Se zámkem v Náměšti nad Oslavou je zdejší zámeček, též nazýván jako Jindřichovo zátiší, spojen soukromou silnicí tzv. Anninou cestou (Annastrasse). Hranice oblasti Vlčího kopce je vymezena národní přírodní rezervací s názvem Divoká Oslava.

Ta se rozléhá od města Náměště nad Oslavou po místní část obce Kuroslepy – Skřipinu. Důvodem ochrany této oblasti jsou původní lesní ekosystémy: lužní a suťové lesy, dubohabřiny, bučiny nebo teplomilné doubravy. Vyskytují se zde vzácné rostliny, jako například řeřišničník skalní a dvouhrotec zelený. Návštěvníci přírodní rezervace se rovněž mohou setkat s ohroženými živočichy. Krasec dubový, páchník hnědý, tesařík obrovský či přástevník kostivalový zastupují bezobratlé obyvatele této lokality. V řece Oslavě při troše štěstí uvidíte rybku – vranku obecnou (Cottus gobio). Údolí řeky Oslavy má kaňonovitý charakter a je rájem pro výpravy do přírody. V údolí se nachází několik osad, Skřipinský mlýn, zříceniny Lamberk a Sedlec. Nad údolím, v katastru obce Sedlec, stojí altán Gloriet a naskýtají se tu krásné vyhlídky do kaňonu. U obce Kladeruby nad Oslavou se však nalézá řada dalších zajímavostí, např. pomník poslednímu jelenovi nebo rozhledna Babylon. Ta byla postavena na Zeleném kopci (491 m). Rovněž ji nechal vybudovat Jindřich Vilém III. Haugwic. Celková výška rozhledny je 24,5 metrů.

Vyhlídková plošina leží ve výšce 18 metrů a vede k ní 112 schodů. Kamenná věž má empírový styl a je čtyřhranného půdorysu. Vyšší patra mají 8 stěn. Z rozhledny lze spatřit okraj Brna, Pavlovské vrchy, Jadernou elektrárnu Dukovany a při troše štěstí i Alpy. Na návsi stojí barokní kaple, která prošla několika rekonstrukcemi. Obec Kladeruby nad Oslavou spadá pod Římskokatolickou farnost Mohelno. První písemná zmínka o obci Kladeruby nad Oslavou se dochovala z roku 1368. Ve středověku podél vsi vedla Haberská cesta. V roce 1379 se majitelem vesnice stal Aleš z Cimburka, který ji získal od Jindřicha z Lipé. Na počátku 15. století (1409) proběhlo obléhání náměšťského a mohelenského hradu olomouckým biskupem Lackem z Kravař.

Součástí náměšťského panství byly Kladeruby nad Oslavou od roku 1527. Jejich další historie je poté spojena s rodem Haugwiců. V průběhu druhé světové války se událo letecké střetnutí nad Kladeruby, kdy se střetla německá letka s anglickou a nad okolím vsi bylo shozeno několik bomb. V příštím díle Toulky po Třebíčsku navštíví obec Rohy.

Pavel Janega