Kojatice jsou členskou obcí Moravskobudějovického mikroregionu. Leží přibližně 12 kilometrů jižně od Moravských Budějovic a 35 kilometrů jižně od Třebíče. Podle údaje z roku 2025 má ves 247 obyvatel. Nejvyšším bodem vísky je kopec s názvem Kojatická horka (539 m).
Na území vesnice se nachází několik vodních ploch. Tou největší je Polanský rybník. Název Kojatice je pravděpodobně odvozen od vladyky Kojeta. Jeho potomkům se říkalo Kojetíci. Odtud potom Kojatice. Obcí prochází modrá turistická trasa. Zemědělsky využívaná je jižní část Kojatic. Severní část je kopcovitá a zalesněná. Na západě, u Velkého Újezda, protéká Kojaticemi říčka Bihanka. Východně od hranic vesnice jsou situovány Spetice (osada v katastru Nových Syrovic). Území Kojatic a jejich blízkého okolí bylo osídleno již v pravěku – mezi Kojaticemi a Velkým Újezdem se našly pozůstatky sídliště z doby železné a sídliště slovanské. Na Smilovském kopci byly objeveny nálezy z doby hradištní (raně středověké období, 2. polovina 7. století – 1. polovina 13. století). Podle pověsti tady stával opatský klášter, který byl za husitských válek vypálen. Z onoho kláštera se dochoval jen smírčí kříž z 18. století. Klášter prý sloužil jako polní nemocnice pro ošetřování vojáků i civilistů.
Husité klášter zničili, lidi povraždili a celý areál zapálili. Jedinému, komu se podařilo utéct, byl místní kněz. Vážně zraněný unikl tajnou podzemní chodbou. Jakmile utekl, uvědomil si, že by měl nechat zprávu o této hrozné události, protože byl jediný, kdo přežil. Vlastní krví proto na zeď vyryl obraz, jenž popisoval tento zbabělý čin husitů. Potom se snažil dostat do Třebelovic k lékaři, po cestě však vykrvácel. Na jeho památku v těchto místech stojí kříž.
Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1227. Z Kojatic pocházel starý moravský rod, který měl ve znaku orlici a jehož příbuzní byli vladykové z Bačkovic. První zpráva o farnosti ve Velkém Újezdě je doložena z roku 1377. V průběhu minulosti se majitelé vísky docela často střídali. V roce 1540 Kojatice získal Matouš Bořita z Budče od vlastníků bítovského panství. V období třicetileté války byla ves značně poškozena a Kojatice se staly součástí majetku pánů z Police. Škola v Kojaticích začala fungovat na konci 80. let 18. století. Zrušena byla o necelých 200 let později. Zdejší poddaní se v roce 1821 zúčastnili robotní vzpoury. Součástí polického patrimonia víska byla až do roku 1837. Tehdy Kojatice společně s ostatními vesnicemi zakoupil Karel Nimptsch. Obecní záložna a sociální a zdravotní ústav sester III. řádu z Brna byly založeny v roce 1900. Domov pro seniory, který v současnosti poskytuje celkem 102 lůžek (z toho 16 lůžek v rámci služby ve zvláštním režimu), tu funguje od roku 1937. Kostel sv. Petra a Pavla pochází z doby před rokem 1737. Slavnostně vysvěcen byl v roce 1861. Společně s výše zmíněnou farou spoluutváří cenný areál a dokládá bohatou historii Velkého Újezdu.
Při procházce touto osadou se můžete setkat i s dřevěnou sochou učitele od uznávaného sochaře Jindřicha Sadovského. V obci působí hned několik živnostníků v různých oborech, např. klempířství a pokrývačství, truhlářství nebo tesařství. Také zde má otevřeno prodejna se smíšeným zbožím. Místní jsou kulturně čilí. Jsou tu pořádány různé akce – mistrovství ČR v hodu oboustrannou sekerou či hasičský ples. Založení hasičského sboru předcházel velký požár v Kojaticích v roce 1923, který zničil usedlost a tři stodoly. Sbor byl založen o necelý rok později. V příštím díle s Toulkami po Třebíčsku navštívíme obec Láz.
Pavel Janega
