

Obec Koněšín leží přibližně 14 kilometrů východně od Třebíče. Podle údaje z roku 2025 má ves 507 obyvatel a její rozloha je téměř 11,5 km2. Název vesnice je odvozený od podstatného jména Kunyša, v jehož vlastnictví Koněšín kdysi byl. Do katastru vsi patří osady Jidřichův dvůr a Prachovna. V Prachovně se vyráběl střelný prach. Mnohdy ke katastrofě chybělo málo – špatný pohyb, úder kovu o kov a posléze vylétnuvší jiskra. Často se i detonace opakovaly v brzkém sledu po sobě.
K asi nejznámějšímu neštěstí došlo v roce 1848. Tehdejší výbuch v Prachovně stál život dvou dělníků Maštery a Martínka. Do roku 2019 na oběti upomínal jen obrázek Panny Marie na jednom ze stromů. Dne 5. října 2019 za účasti paní senátorky Hany Žákové proběhlo v koněšínské Prachovně osazení kříže. Ten věnovala rodina Ošmerova a akce proběhla ve spolupráci obce Koněšín a SDH Koněšín. Na území vsi se nachází několik přírodních zajímavostí včetně vodopádu na Kličku. Charakter obce Koněšín významně utváří Dalešická přehrada, která právě u Prachovny začíná. Přečerpávací vodní nádrž Dalešice vznikla zatopením údolí řeky Jihlavy s délkou větší než 22 kilometrů. S napouštěním přehrady se začalo 10. července 1976. Díky původu svého vzniku je Dalešická přehrada nejhlubší přehradou v České republice. Maximální hloubka se udává 85,5 metru. Jižně od sídelní části vsi je situován Autocamp Borovinka, lodní zastávka Koněšín, přístaviště a také známá pláž. Při výstavbě přehrady došlo k zatopení několika mlýnů. V Koněšíně se jednalo o mlýn Mollův.
Nejstarší dochovaná písemná zmínka o koněšínském mlýnu pochází z roku 1568. Na počátku 17. století zakoupil Jan Kavalec mlýn od šlechty za 600 zlatých. Později přešel mlýn na vrchnost. V roce 1747 jej koupil Martin Pružina od hraběte Jana z Kufštejna. Činže byla vyměřena na 150 zlatých. V průběhu dalšího chodu dějin mlýn měnil své majitele. Rodina Mollova začala mlýn spravovat na konci 19. století. V 50. letech 20. století byl mlýn zastaven. Poslední mlynářem byl Vladimír Moll, který zemřel v roce 2000. Koněšínský mlýn byl zbořen ještě před napouštěním vodního díla Dalešice. Na místě zvaném Radarka bylo do 31. srpna 2024 provozováno letecké muzeum. Jeho nástupcem se stalo Technické muzeum ve Studenci. Koněšín je obcí s bohatou historií. První písemná zmínka o vsi se dochovala z roku 1104. Nalézalo se zde tržiště. V zakládacích listinách třebíčského kláštera je Koněšín uveden jako významné místo, které stojí na důležité obchodní cestě mezi Brnem a Jihlavou. Do roku 1556 Koněšín náležel k třebíčskému klášteru. Později byl součástí náměšťského panství. K jeho dalším majitelům patřili Žerotínové. Ti ves vlastnili až do roku 1628, kdy po vydání Obnoveného zřízení zemského emigroval Karel st. ze Žerotína.
Panství tehdy získal Jan Křtitel z Werdenbergu. Jedna z dominant obce, kostel sv. Bartoloměje, byl do současné podoby vystavěn v období let 1663 až 1679. Farnost v Koněšíně je zmiňována již ve 14. století, kdy patřila do děkanství v Tasově. V roce 1814 byla zřízena škola. V současnosti v obci funguje dvoutřídní základní škola s pěti ročníky a mateřskou školu může navštěvovat 25 dětí. Škola disponuje vlastní jídelnou. Sbor dobrovolných hasičů byl v Koněšíně založen v roce 1906. Mezi lety 1929 a 1937 byl ve vsi vydáván časopis s názvem Farní věstník pro duchovní správu v Koněšíně. K významným osobnostem Koněšína patří např. zoolog Josef Bryja (*1974), fyzička Anna Fučíková (*1982) nebo senátorka Hana Žáková (*1968). V příštím díle se budou Toulky po Třebíčsku toulat po obci Hartvíkovice.
Pavel Janega