

V tomto díle Toulek po Třebíčsku zavítáme do obce, která leží na severovýchodním okraji Jaroměřické kotliny a aktuálně zde žije 772 obyvatel. Ves se nachází přibližně 10 kilometrů severně od Třebíče. Přes území vsi prochází železniční trať Křižanov – Studenec a frekventovaná silnice z Třebíče do Velkého Meziříčí. Nejvyšším bodem vesnice, která podle pověsti svůj název odvozuje od naleziště stříbrné rudy, je Bukovský kopec s nadmořskou výškou 600 metrů. V katastru Rudíkova je hned několik rybníků, a to například Visílka nebo Klášterský rybník s rozlohou větší než 4 a půl hektaru. Ten kdysi patřil klášteru v Oslavanech.
Většina Rudíkova je zalesněná. Obec Rudíkov je součástí přírodního parku Třebíčsko. Nedaleko vsi je situována lokalita Horka, která by měla sloužit jako hlubinné úložiště pro jaderný odpad. Nejstarší písemná zmínka o obci Rudíkov se dochovala z roku 1234. V dalším průběhu dějin, konkrétně ve druhé polovině 14. století, bratři Bušek, Znaťa a Bohun z Mostiště spojili své majetky v Meziříčí a Rudíkově.
Roku 1407 se správy vsi ujal Petr z Náramče s podmínkou, že bude každý rok platit peněžitou odměnu třebíčskému klášteru. Ke konci 15. století se dalším majitelem celé vsi stal Jan Bystřický ze Studnic. V roce 1528 prodal Zdeněk z Lomnice svoji část panství Janovi z Pernštejna. Jeho synové o necelých 25 let později přeprodali meziříčské panství Heldtům z Kementu. V období po bitvě na Bílé hoře byla k farnosti v Rudíkově přifařena farnost třebíčská a tasovská.
K majitelům meziříčského panství patřili i Berkové z Dubé a Lipého. Během roku 1649 Anna Marie Khieslová z Kotsche (původem Berková z Dubé a Lipého) prodala své statky Rudolfu Kounicovi. Historie školství v Rudíkově sahá až do období konce 17. století, kdy byla postavena první škola. V roce 1749 panství získal Karel z Lichtenštejna. Sbor dobrovolných hasičů ve vsi funguje od roku 1900. V průběhu druhé světové války často do Rudíkova zajíždělo gestapo, které pátralo po manželce prezidenta Svobody. Nedaleko vesnice havaroval na začátku 70. let 20. století (1972) vrtulník Mil Mi-4 s deseti lidmi na palubě. Havárii nikdo nepřežil a odkazuje na ni kamenný pomník a dřevěný kříž. V roce 1975 byla v obci postavena nová školní budova. Jmenuje se po L Svobodovi. V roce 2025 škola oslavila své 50. výročí. Rudíkov se může pyšnit oceněním za společenský život v obci v soutěži Vesnice Vysočiny 2018. Významnou dominantou obce je kostel sv. Petra a Pavla s bohatou historií. Současný kostel stojí v místech původního dřevěného kostela z roku 1236. V roce 1721 vyhořel a s ním vyhořela i budova fary.
Roku 1801 bylo rozhodnuto o znovupostavení kostela. Z původní stavby zůstala zachována pouze věž a presbytář. V domě s č. p. 34, hned naproti kostelu, se v roce 1841 narodil Vladimír Šťastný, kněz a básník. Mnohdy používal pseudonym Josef Ruda. Mezi další významné rodáky z Rudíkova patří např. fotograf Alois Nožička (*1934), historik, spisovatel a nakladatel Alois Mikyska (1918–1988) nebo český dráhový cyklista Jan Voneš (*2000). K turisticky vděčným místům obce patří rozhledna otevřená na podzim 2024. Ta je volně přístupná a svým návštěvníkům nabízí zajímavé rozhledy do okolí. Lze z ní spatřit i chladicí věže Jaderné elektrárny Dukovany. Kousek od vysílače je situována další zajímavost Rudíkova, a to zařízení vodohospodářů v podobě ponorky a nápisem FIRST CZECH SUBMARINE (v překladu první česká ponorka). Rozhodně by bylo škoda nezmínit se ještě o kaskádě rudíkovských rybníků. U dvou horních a menších najdete dřevěnou sochu hastrmana, žáby a mlýnské kolo. U toho spodního většího s názvem Visílka fungují vodní domky, které svým návštěvníkům poskytují příjemné ubytování. V příštím díle Toulky po Třebíčsku navštíví obec Dolní Vilémovice.
Pavel Janega