BRANSOUZE (juh) – Znáte ten podivný a tajuplný objekt na kraji obce? Již po desetiletí tam vzniká a vyrůstá něco, čemu jsme od dob bratra Žižky tak nějak odvykli. Zpoza vysokých hradeb vykukuje štíhlá věžička s balkonkem, ale těžká dubová vrata nedovolují vstoupit ani nakouknout. Fantazie pracuje na plné obrátky a bylo by zajímavé vědět, kolik dohadů bylo za ty roky vysloveno. Až teprve nyní, druhý adventní víkend, nastala příležitost. Jak se však vzápětí ukázalo, příležitost jsme dostali už počtvrté.
Tuto skutečnost nám ochotně sděluje spolumajitelka a manažerka v jedné osobě. Zástupy návštěvníků zřejmě přitahuje nejen netradiční objekt, ale i samotný program. „Původně tady stál historický mlýn. Objekt patří mému tchánovi, manželovu tatínkovi. Koupil ho v roce 2000 jako ruinu bývalé fabriky, o kterou tehdy nikdo neměl zájem,“ vysvětlila provozovatelka areálu.
Právě tehdy se začala psát nová kapitola místa, jehož historie sahá až do 14. století. Starší generace rodiny se rozhodla chátrající objekt zachránit a pustila se do náročné a dlouhé rekonstrukce. Během více než dvaceti let se původní ruiny mlýna postupně proměnily ve stavbu připomínající historický hrádek. Styl stavby ovlivnilo i okolí. „Napříč přes řeku, na skále naproti, údajně stála tvrz. Tchán hodně cestoval po světě, sbíral inspiraci a tady si vlastně splnil svůj sen. Celý život pracoval jako projektant a plnil přání jiných, tak tady popustil uzdu fantazii,“ dodává.
Jak šel čas, vyvíjel se i směr celého projektu. Mladší generace vtiskla areálu nový život a dnes tu vzniklo netradiční svatební místo. „V jedné části bydlíme a jinak areál přes sezonu pronajímáme hlavně na svatby a společenské akce. Vánoční jarmark je jediná akce v roce, kterou pořádáme pro veřejnost,“ upozornila nás průvodkyně.
Areál leží v krásném prostředí u řeky Jihlavy, která zde díky náhonu vytváří malý ostrov, v létě doslova oázu plnou ptactva. Nechybí ani čapí hnízdo, kam se čapí rodina pravidelně vrací. Právě propojení historie, přírody a lidské práce dává místu jeho jedinečnou atmosféru.
Návštěvníci vánoční akce si mohou užít bohaté občerstvení – od trdelníků, obložených chlebů, uzenin a ryb až po burgery a sendviče z foodtrucku. Nechybí vánoční tržiště s výrobky regionálních prodejců, posezení u kávy, piva i u plápolajícího ohně v krbu.
Mezi stánky řemeslníků zaujala také bylinkářka Tereza Var-Viktorová, která nabízela vše od éterických olejů přes masti až po vykuřovadla. Jak se brzy ukázalo, nejde o žádnou amatérku. „Někteří lidé si moje vykuřovadlo kupují jen jako ochranný artefakt do prostoru, který ani nezapálí. Je hezké na pohled, a když na něj nakapou éterický olej, krásně voní,“ vysvětluje. Pokud se vykuřovadlo zapálí, účinek je podle ní mnohonásobně silnější. „Když ho zapálíte, pomalu doutná. Prostě s tím máváte, chodíte a vykuřujete. Časem samo zhasne,“ uklidňuje.
Bylinkářka pochází z oblasti Martínic u Dolních Kralovic, z regionu Želivky. „Jsme úplně ve středu České republiky, tím pádem ve středu Evropy a tím pádem i ve středu vesmíru,“ usmívá se. Právě zde s manželem byliny sbírají, pěstují a zpracovávají. „Buď je rovnou destilujeme a získáváme duši rostlin v podobě éterických olejů, nebo je maceruji v různých médiích. Tady mám hlavně maceráty v olejích nebo v Alpě, které pomáhají na pohybový aparát.“
V nabídce má i méně obvyklé produkty. „Zpracovávám i muchomůrku červenou, ale pouze na zevní použití – na bolesti a záněty pohybového aparátu. Lidé mi píšou, že to pomáhá i na koně. Je to mimořádně silná šamanská houba, ale prodávám ji jen na mazání, rozhodně ne k vnitřnímu užití,“ zdůrazňuje. Velký zájem je také o masti na patní ostruhy. „Mám mast z vratiče, zlatobýlu a túje, která opravdu pomáhá na patní ostruhy, revma i dnu. Člověk kvůli tomu nemusí do sebe sypat kortikoidy.“
To nejdůležitější, co tu panuje, je však zcela nezaměnitelná atmosféra,“ shodují se pořadatelé i hosté. Někteří jsou zde poprvé, jako já, jiní už poněkolikáté.
Foto HoN: Jan Uher
