JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU – Na otázku, na co vlastně do Jaroměřic v rámci mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae jedu, nebyla snadná odpověď. Belgický ansámbl Zefiro Torna byl sice založen už v roce 1996 a patří mezi přední evropské soubory specializující se na historickou hudbu, ale troufám si říct, že jeho hudba nepatří do hlavního proudu. Jejich repertoár sahá od středověkých a renesančních skladeb až po barokní kompozice, které hrají na dobové nástroje v duchu historicky poučené interpretace.
Pro návštěvníky nedělního koncertu v Sále předků jaroměřického zámku to byl každopádně až neuvěřitelný hudební zážitek. A jak se během koncertu a v jeho závěru ukázalo, nejen pro ně. I hudebníci, kteří jsou zvyklí vystupovat po celém světě, byli nadšeni vznešeným prostorem, akustikou i vřelým a nadšeným přijetím. Hudební historie jaroměřického zámku jako by se do nedělního večera obtiskla – a v zapadajícím slunci se mohlo zdát, že postavy shlížející ze stěn se lehce pohupují do rytmu.
Zefiro Torna však nezůstává pouze u klasického přístupu. Právě naopak – hudbu propojuje s dalšími uměleckými i vědeckými obory. V projektech, které vznikají ve spolupráci s výtvarníky, divadelníky i literáty, vytváří poutavé scénické programy. Důraz kladou i na mezikulturní dialog.
V nedělním koncertu se představili: Elly Aerden – zpěv, chatkan; Philippe Laloy – flétny, sopránsaxofon, kompozice; Jowan Merckx – zobcové flétny, francouzské dudy, křídlovka, perkuse, ukulele, kompozice; Raphaël De Cock – irské dudy, chatkan, kaval, hardangerské housle, dvojité harmonické flétny, židovská harfa, duduk, difonický zpěv; Jean-Philippe Poncin – basklarinet a umělecký vedoucí Jurgen De Bruyn – loutna, barokní kytara, chitarrone, zpěv.
Soubor Zefiro Torna tentokrát představil program Balzám, který je třetím po dvou předcházejících projektech Les Tisserands a O, Monde Aveugle, jež sklidily obrovský úspěch. Všechny tři programy odrážejí v hudbě touhu lidí ovládnout léčivou sílu rostlin, zaznamenanou v herbářích.
Balzám je hudební poutí napříč staletími, kulturami i hudebními žánry. Zazněly v něm původní skladby – například hned ta první O spectabiles viri od svaté Hildegardy z Bingenu (1098–1179), přezdívané Sybila Rýnská, významné německé mystičky, lékařky a hudební skladatelky – i nové autorské, například Alchemilla nebo Artemisia absinthium. Nechyběly ani portugalské a řecké lidové písně, melodie staroislandské Eddy opěvující strom života Yggdrasil či renesanční klenoty Guillauma Dufaye z 15. století.
Nedělní koncert proměnil Sál předků v prostor meditativní i extatický a publikum odměnilo vystoupení dlouhým potleskem ve stoje.
Foto HoN: Jan Uher
