Výstavní soužití Žďárského a mučedníků na pár zámeckých metrech

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Petr Herbrych

10. 03. 2026

TŘEBÍČ (herb) - Velmi často bývá u Třebíče vyzdvihována následující výjimečnost. Sousedství mohutné baziliky svatého Prokopa a židovského města je dokladem bezproblémového a po staletí trvajícího soužití dvou náboženství a kultur. Přítomnost křesťanství a židovství na společných pár metrech bez pogromů a dalších násilností je skutečně unikem. Pro mnohé se navíc může též jednat o jistý kontrast. Pokud však chce člověk na poměrně malém prostoru vidět tematickou rozdílnost, nemusí se procházet kolem řeky Jihlavy. Kupříkladu v zámeckém areálu se od konce února vedle sebe nachází dvě zcela rozličné panelové výstavy. Zatímco ta na nádvoří přibližuje osobnost Matyáše Žďárského, uvnitř baziliky se nachází vzpomínka na popravené kněze Václava Drbolu a Jana Bulu.

Ač kněží Bula a Drbola byli aktivní v práci s orelskou mládeží, s kterou též ve volném čase sportovali, o jejich zálibě v lyžování známo není. Ovšem nyní mají mučedníci komunismu k horskému sportu alespoň prostorově blízko. Shodou náhod se ve stejný čas u třebíčského zámku nachází menší panelové výstavy o zmíněných tématech. Když si pak k tomu člověk připočte stálé expozice a aktuální výstavy Muzea Vysočiny Třebíč, musí po vzdělání lačnící mysl každého jedince zaplesat: Tolik informací na jednom místě! Zpátky však ke dvěma krátkodobým a menším výstavám.

Ku příležitosti červnové beatifikace mučedníků Drboly a Buly připravila Brněnská diecéze putovní výstavu, která v následujících týdnech doslova procestuje Moravu křížem krážem. Cílem biskupství je totiž obeznámit širokou veřejnost s osudy obou kněží, čemuž má vedle dalších aktivit dopomoci i výstava. Tu mohli a ještě následující víkend mohou zájemci zhlédnout v bazilice svatého Prokopa, vždy před bohoslužbou a po ní. Na šesti panelech se návštěvník seznámí s případem Babice, životem duchovních, jejich soudním líčením i letitým procesem blahořečení. Mimo to zde však nechybí ani představení dalších obětí, které smetl celý ten prapodivný rej událostí roku 1951. Nutno dodat, že výstava není časově ani informačně náročná. O zásadní události letošního roku se tak může v širším, leč nepříliš složitém kontextu dozvědět i naprostý začátečník v otázkách historie či katolické církve. Výstava je uvnitř baziliky k vidění pouze do neděle 8. března, poté se posune dále.

Ve výčtu všech letošních výročí nesmí zapadnout ani sto sedmdesát let od narození Matyáše Žďárského. Hlavní výstavní sál v konírně sice patří jinému oslavenci, stoletému Hynku Luňákovi, ani na průkopníka lyžování však zaměstnanci Muzea Vysočiny Třebíč nezapomněli. Jen se rodák z Kožichovic musel krapet uskromnit. V případě Žďárského se dá s nadsázkou hovořit o jisté „muzejní ekologii“. Osm výstavních panelů vzniklo již před deseti lety pro obec Kožichovice, nyní se tak přímo nabízelo je pomyslně oprášit a navrátit do veřejného prostoru. Své místo nyní nalezly na nádvoří třebíčského zámku. Když se tak člověk vydá do baziliky na bohoslužbu omrknout skvosty muzea či se jen tak projít zámeckým parkem, lze si rozšířit spektra o přínosu Žďárského lyžařskému sportu. Sice už nám jaro dává znát svoji přítomnost, třeba se získané informace budou hodit příští zimu.