Dříve mlčením přecházené téma se dočkalo velkolepé připomínky

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Petr Herbrych

před 39 minutami

V Babicích vzpomněli na 75. výročí od popravy P. Václava Drboly a dění roku 1951

BABICE (herb) - Pěší pouť k poctě kněze Václava Drboly na výročí popravy babického kněze a dalších šesti režimních obětí roku 1951 je již každoroční stálicí. Také letos v neděli 2. srpna vyrazili poutníci pěšky, klusem nebo na kole z Moravských Budějovic do Babic, na cílové stanici byl ale program oproti předchozím rokům daleko jiný. Ku příležitosti letošního blahořečení slavnostnější.

Psal se pátek 3. srpna a na dvůr jihlavské věznice po třetí hodině ranní postupně vkráčelo sedm mužů. Mezi nimi i osmatřicetiletý farář Václav Drbola z Babic. Sedmičce odsouzeným v prvním z babických procesů se v ten den na oprátce naplnil jejich nepříliš dlouhý osud. Jen proto, že se stali epizodními postavami v prapodivném dění roku 1951, nad nimi komunistický režim vyřkl nejvyšší ortel. Žádné podrobné zkoumání domnělého provinění ani možnost obhajoby. Komunisté už dopředu věděli, že mnohaletá vězení a popravy budou pro zdejší vzpurný region silným varováním.

Coby „epicentrum zla“ nazval zdejší kraj s ohledem na historické dění na nedělní bohoslužbě českobudějovický biskup a rodák z Budkova Pavel Posád. „Kde se rozmnožil hřích, tam se ve větší míře rozmnožila milost. A to si myslím, že je úžasná věc pro tento kraj. Kde se rozmnožil hřích a zlo, tam Bůh triumfoval. Chápu tak tento kraj jako veliký kříž,“ pověděl ve svém kázání biskup Posád. Onen kříž, respektive křížek značící úmrtí, přibyl po soudních procesech na počátku 50. let celkem u jedenácti osob. Avšak jak pravil Mons. Posád, kříž neznamená konec. Ale začátek. Ač se jedná o symbol utrpení, představuje vítězství Boží lásky nad zlem. Zářným dokladem je toho příběh mučedníků Václava Drboly a Jana Buly.

Popraveným kněžím se počátkem června letošního roku dostalo významné církevní pocty a stali se blahoslavenými. A jejich odkaz je i více než sedm desítek let od jejich mučednické smrti stále silný. Dvojice kněží nám představuje temnou kapitolu našich dějin, kdy pojmy jako svoboda, demokracie a lidská práva zcela ztratily svůj význam. Zároveň ale naši blahoslavení otevírají otázku odpuštění a podobně jako onen kříž i oni přináší naději. A navzdory jejich tragickému konci také radost.

Poslední odkaz duchovních Buly a Drboly byl ostatně znát v neděli 2. srpna v Babicích. Podobně jako v předchozích letech i letos se pod organizací orlů z Moravských Budějovic konala desetikilometrová pouť do Babic. Směrem od orlovny na Chelčického ulici kolem Svatého Víta u Lukova a skrze Horní Lažany do posledního Drbolova působiště. Poutníci se však do Babic nevydali pěšky, ale také na kole a zdatní sportovci si desítku střihli v běžeckém tempu. Příchozí byli následně před kostelem Nejsvětější Trojice odměněni pamětním diplomem a sacharidy na doplnění energie.

Hlavní bod celé poutě následoval o půl jedenácté hodině dopolední. V doprovodu krojovaných bratrů orlů a uniformovaných hasičů z Babic s prapory vešel do chrámu průvod, na jehož konci kráčel pomocný českobudějovický biskup Pavel Posád. Právě tento duchovní s osobními vazbami na region byl pozván, aby celebroval nedělní bohoslužbu k výročí Drbolovy mučednické smrti. Sám Posád před věřícími neskrýval své nadšení, kolik milosti mu Bůh na zemi dal. Zejména tím, že se mohl narodit v kraji dvou blahoslavených a navštěvovat stejné gymnázium jako P. Bula. „Na světě nejsme tuláky. Přesně víme, kam jdeme. A když jdeme dopředu, třeba řídíme auto, tak je důležité se dívat do zpětného zrcátka, co se děje. A stejně je to také v životě,“ pověděl biskup před svoji osobní rekapitulací. Svými slovy však mířil též na celkovou společnost.
Důraz na udržení historické paměti kladla také ve své zdravici senátorka za Třebíčsko Hana Žáková. „Často zaznamenávám, že se historie relativizuje. Pokud ji budeme zpochybňovat, budeme odsouzeni k tomu si ji prožít znovu,“ pověděla Žáková. „Jsem velmi ráda, že jsme mohli dnešní mší svatou oslavit naše dva kněze, kteří k nám mají hodně blízko a předávají našim generacím, a snad i dalším, velké poselství. Byla bych ráda, abychom si z té dnešní mše svaté a z celého dne odnášeli nejen duchovní rozměr, ale i ten lidský. Že jsme se tady dneska mohli ve zdraví a hlavně v době svobody potkat,“ pověděla při odpoledním programu senátorka za Třebíčsko. V tu dobu se již babickou návsí nesly tóny dechové hudby Horané, slavnostní den poté uzavřela odborná přednáška historiků z Ústavu pro studium totalitních režimů a zhudebněná Popelka nazaretská z pera Václava Renče.

Vedle senátorky Žákové nechyběli na slavnosti ani již tradiční hosté Jan Bartošek a Stanislav Juránek. Zmíněné pány s kněžími Bulou a Drbolou pojí jejich společenská angažovanost ve dvou velmi blízkých kruzích. Popravení kněží byli totiž aktivními členy tělovýchovného spolku Orel a do roku 1948 i členy strany lidové. Výraznými tvářemi Orla i lidovců jsou v posledních letech také Juránek s Bartoškem. První zmíněný, někdejší hejtman Jihomoravského kraje, je již patnáct let starostou Orla a poslanec Bartošek zastává ve spolku funkci místostarosty.

Na samý závěr je třeba smeknout poklonu občanům Babic a okolních vsí, že v roce blahořečení kněží Václava Drboly a Jana Buly pomáhají uchovávat téma ve veřejném povědomí. S ohledem na jeho tragičnost byla totiž událost před léty přecházena mlčením, jedinou její připomínkou byl kamenný pomník na návsi s obludným srpem a kladivem. Naštěstí v dnešní době je v Babicích vícero míst paměti, připomínajících všechny oběti roku 1951. Ať už ty z místní školy, či jihlavského popraviště. Na kulturním domě je nadepsáno jméno řídícího učitele Tomáše Kuchtíka, před farou stojí od roku 2013 busta faráře Václava Drboly a vše doplňuje vzpomínková akce na začátku srpna. Nejen k poctě P. Drboly, ale jak pravil biskup Posád všech „babických mučedníků“. Je navíc jasné, že odkaz komunisty zabitého kněze bude v obci patrný po následující generace. A to díky umístěnému relikviáři mučedníků Drboly a Buly, který byl v neděli otcem Posádem požehnán.

Foto HoN:
Petr Herbrych