Taky ten výraz používáte? U nás v redakci poslední dobou dost často. Tepelné čerpadlo, které přede za zdí, obrostlo ledem tak, že se spíše než topnému zařízení podobalo sněhuláku, a teplota v kanceláři rychle klesla ke dvanácti stupňům. Za to, že to nešlo níž, vděčíme asi jen našim počítačům a zrychlenému dechu redaktorů. A věřte mi, že při této teplotě – vlastně zimě – se pracuje fakt blbě. Nepomůže, ani když se navlečete do bundy, narazíte čepici a místo pantoflí zpátky obujete zimní boty.

A co to tedy vlastně ta psírna je? No, je to tam trošku slyšet… ti psi. Jak jsem se dočetl, psírna znamená místo pro psy a pod tímto názvem se takové zařízení používalo někdy od středověku až do devatenáctého století. Nejednalo se údajně o klasickou psí boudu, ale o samostatnou místnost, přístavek nebo dvorek. Tedy místo, kde otužilí lovečtí nebo hlídací psi přebývali a čekali, až je pán vypustí, a oni vyrazí na lov či do prostoru, který měli hlídat. Chtěl bych vidět současné gaučáky, co by si v takové psírni počali. Troufám si tvrdit, že nic. Stali by se nepochybně vítanou přesnídávkou otrlých středověkých rafanů.

Tohle všechno ale nemusíte vědět, aby vám po vyslovení slova psírna naskočila husina a neroztřásla vás zima. Je to v našich genech zakódováno, protože v psírně bývalo neútulno, sychravo a chladno.

Může však být ještě hůř. Podobně nehostinno jako v psírni může být i v lednici, v márnici, na Sibiři, v Rusku, v ruském filmu… Vzhledem k tomu, že jsem svoje mrazivé přemítání začal v redakci, je ta poslední varianta trochu hrůzu nahánějící.

Ale nestěžujme si. Nemohu si pomoci, ale někde vzadu v hlavě mi stejně blikne myšlenka na Kyjev, kde se netopí ne proto, že se porouchalo čerpadlo, ale proto, že někdo střílí po elektrárnách. To se raději vraťme do psírny a představme si zocelené redaktory, kteří podobně jako smečka loveckých psů ve středověku vyrážejí za kořistí svých reportáží do terénu. Takže až za vámi někdy redaktor přijde, nechte ho alespoň ohřát.

Honza Uher