TŘEBÍČ (herb) - Ač úterní cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Třebíčsko měla svým programem předně historický nádech, dopolední beseda na půdě Katolického gymnázia v Třebíči se však netýkala pouze českých dějin. Na přetřes přišly také otázky k současnému politickému dění. Studenty třetího a čtvrtého ročníku zajímala například kooperace horní komory s vládou Andreje Babiše i nálada ve Valdštejnském paláci. Ovšem otevřelo se také aktuální téma ohledně financování církevních škol.

Nejen prezident Petr Pavel, ale také Senát bývá ze strany současné vládní koalice nazýván hlavní opoziční silou. Naposledy se názorový nesoulad mezi Strakovou akademií a Poslaneckou sněmovnou na jedné straně a horní komorou na druhé projevil při hlasování o nové podobě stavebního zákona. Právě vztahu mezi vládou a Senátem se týkala jedna z prvních otázek z řad studentů. „Role Senátu zůstává od samého počátku stejná, jen si myslím, že teď může být více vidět,“ odpověděl Vystrčil.

Dle něj má horní komora tři zásadní poslání - radí, hlídá a chrání. A zvláště pak první zmíněné je v dnešních podmínkách zcela zásadní. „Ze sněmovny přijde zákon a my jej můžeme případně s naší radou vrátit zpět. A poslanci mají právo ji akceptovat nebo ne. Myslím si, že je správné, že nás může sněmovna přehlasovat. Vláda přece ke svému vládnutí a prosazování názorů potřebuje důvěru Poslanecké sněmovny. My ale můžeme v Senátu říct, co přesně se nám na daném zákonu nelíbí,“ sdělil Vystrčil s tím, že díky vícero pohledům na daný problém si pak může veřejnost udělat vlastní obrázek. Co ale dále považuje vedle výše zmíněného a práce pro vlastní obvod za důležité, je ochrana nezávislosti soudní moci před mocí výkonnou. Právě senátoři totiž ve spolupráci s prezidentem vybírají ústavní soudce.

Ovšem poměr sil v horní komoře Parlamentu se může již za měsíc proměnit. Třetina senátních obvodů je momentálně uprostřed volební kampaně, což se také propisuje do současného chodu horní komory Parlamentu České republiky. „Jaká je momentálně v Senátu nálada?“ zněl další z dotazů.

„Předvolební,“ ihned předseda s úsměvem zareagoval. Ovšem nejen letošní volby podle něj proměnily kdysi zcela věcná jednání: „Činností razantnější senátní opozice, v podobě senátorského klubu ANO, je to mnohdy živější a pro mě někdy i z hlediska vzájemného chování méně příjemné než dříve.“
Na příkladu slov Václava Havla a Petra Pitharta předseda Vystrčil poznamenal, že senátoři tu nejsou od toho, aby jeden říkal druhému, jak hlasovat. „Jsme tu od toho, abychom vystupovali, argumentovali, zvažovali argumenty druhých a poté se rozhodovali. Než by ale někdo argumentoval, tak se teď více stává, že se dostáváme do osobní roviny. Říká se, co jsme neměli, co jsme způsobili a jak se chováme,“ přiblížil Vystrčil atmosféru posledních čtyř let na Malé Straně. Podobného názoru byla i senátorka Žáková. „Když jsem v roce 2018 byla zvolena, pro mě se zkušeností starostky a krajské zastupitelky byl Senát za odměnu tím, jak se zde všichni k sobě chovali. To se ale zásadně změnilo po posledních volbách,“ potvrdila senátorka za Třebíčsko.

V gymnaziální aule se také otevřelo jedno čerstvé téma. Zkraje minulého týdne rezonovalo veřejností vyjádření premiéra Andreje Babiše o zrušení příspěvků církevním školám. „Uklidníte mě, nebo mám zůstat v lehké panice,“ otázal se ředitel Vít Feldbabel. Odpověď jej ale moc potěšit nemusela. „Pane řediteli, v klidu bych rozhodně nebyl,“ reagoval nejvyšší představitel Senátu.

Sám shledává pro společnost obohacující, když vedle sebe existuje více vzdělávacích komunit, které se navzájem oživují. Ovšem na druhé straně jsou školy nezávislé na státu místem svobody a těžko se zde vzdělávací systém ovládá a řídí. „A my dnes vidíme, že současná vláda chce vše řídit. Je to vcelku vyjádření jejich politiky ve stylu my se o vás postaráme, vy se o nic nestarejte a všechno zařídíme,“ uvedl Vystrčil. Zároveň dle něj nejsou lidé, kteří chtějí nadstandardní vzdělání například v církevních školách, primárním cílem podpory současné vlády. „Jen pro studenty, to už tady ale jednou bylo,“ poukázal ředitel Feldbabel na příkladu z české historie.

O poznání veselejší ale byla Vystrčilova četná přirovnání. Coby bývalý učitel a zkušený politik věděl, jak studentům leckteré problémy představit srozumitelnou formou. Leč sami studenti svými dotazy ukázali, že se svými znalostmi v politických otázkách orientují, připodobnil předseda Senátu svoji instituci ke školnímu prostředí. „Senát je jako respektovaný učitel na chodbě. Když tam stojí, je spousta žáků v klidu. Situace se ale zhorší když odejde. Horní komora má stejnou roli v případě ústavního práva. Pokud by někoho napadlo změnit například systém voleb nebo svobodu slova, tak to ani nezkusí.

Protože ví, že je tady Senát, přes který by tohle nikdy neprošlo,“ pověděl Vystrčil. Další přirovnání se pak týkalo dnes ze strany senátní opozice mnohdy zneužívaných přednostních práv. „Je to, jako kdybychom měli možnost předběhnout frontu ve školní jídelně,“ připodobnil předseda a dále pokračoval: „To ale můžeme jen proto, abychom z naší pozice upozornili, že třeba polévka je kyselá nebo se dávají malé porce. Tedy abychom upozornili na problém, a ne tuto možnost využívali ve svůj prospěch.“

Debatu pak předseda Vystrčil zakončil společnou fotografií se studenty. „Komu to tady můžu poslat,“ pronesl do auly předseda Senátu a rázem se kolem něj vytvořil hlouček s mobily v rukou.