Obec Dešov, vzdálená necelých 40 kilometrů jihozápadně od Třebíče, člen Moravskobudějovického mikroregionu, je hned z několika pohledů výjimečná. Její blízké okolí nabízí krásnou přírodu a ves samotná má bohatou historii. Dešov je rozdělen na Velký Dešov a Malý Dešov a podle údaje z roku 2025 má 454 obyvatel. Hlavní část Velkého Dešova je od roku 1995 vesnickou památkovou rezervací se zachovalými soubory lidové architektury. V kraji Vysočina se v současnosti nalézají 3 vesnické památkové rezervace, a to výše zmíněný Dešov, Krátká (okres Žďár nad Sázavou) a Křižánky – rovněž v okrese Žďár nad Sázavou. Součástí dešovské vesnické památkové rezervace je i pomník T. G. Masaryka. Nejvyšším kopcem je Suchá hora (571 m), na které se rozprostírá stejnojmenná přírodní rezervace.
Důvodem vyhlášení její ochrany je původní dubová bučina s bohatým lesním podrostem. Je zde zastoupena dymnivka plná, brambořík nachový nebo kopytník evropský. Najdou se tu i olšiny s česnekem medvědím či ocúnem jesenním. Další přírodní zajímavostí je nedaleko odtud nacházející se přírodní památka Černá blata. Na jaře se tu můžete setkat s rozkvétajícími prvosenkami vyššími, orsejem jarním, sasankami (pryskyřníkovitá a hajní) a plicníkem lékařským. Katastr Dešova, zároveň i Třebíčsko a Kraj Vysočina je na jihovýchodě ohraničen mostem přes řeku Želetavku u Svobodova mlýna. Kousek odtud potkáte Palliardiho hradisko, které bylo útočištěm prvních osadníků Dešova. Nejstarší dochované písemné zmínky o vsi Dešov pocházejí z let 1345 a 1398, kdy je zmíněn Vršek z Dešova. Kolem roku 1510 měl Dešov patřit Lichtenburkům. Později (1570) statky nabyl Henrych z Bítova. V období třicetileté války obcí prošla švédská armáda.
V roce 1775 se Dešovští odmítli podrobit robotě a byli předvoláni na hrad Bítov. Poté se robotní vzpoura rozšířila po celém bítovském panství. První dešovská škola vznikla v roce 1763. Součástí bítovského a kdousovského panství byl Dešov až do roku 1849. Ke sloučení Velkého a Malého Dešova došlo v roce 1960. Ve vsi fungují dva sbory dobrovolných hasičů, základní a mateřská škola, zemědělské družstvo a také myslivecké sdružení. Dešov je doslova plný pamětihodností. Kromě vesnické památkové rezervace zde také jsou: kaple sv. Josefa (Malý Dešov), památník obětem 1. sv. války, památník založení Sokola nebo pamětní deska A. Pešla na domě s č. p. 9. Antonín Pešl (1891–1942) byl rodák z Velkého Dešova, novinář, spoluzakladatel čs. legií za 1. světové války v Itálii a člen petičního výboru s názvem Věrní zůstaneme. Jeho život skončil popravou za účast v protiněmeckém odboji během 2. světové války. Další osobností spojenou s obcí Dešov byl Jan Papoušek (1859–1925). Byl pedagogem, sbormistrem, hudebním skladatelem, kapelníkem a sběratelem lidových písní. Napsal přibližně 400 skladeb.
V Dešově zemřel a pohřben je na hřbitově v Jaroměřicích nad Rokytnou. Dešov je obcí velmi čilou. Pořádány jsou tu kulturní akce jako hasičský ples, dešovský masopust, jarní výšlap na Suchou horu nebo letní hasičská zábava. Když jsem divotvorným Dešovem procházel, setkal jsem se s místní obyvatelkou, která čekala na přijíždějící autobus. Řekla mi: „Hlavně do těch novin napište, že tady větrníky nechceme.“ Je patrné, že celým Jemnickem otřásá možné vybudování akceleračních zón pro výstavbu větrných elektráren. A za mě, i když jsem jen cestovatel a dopisovatel, by byla škoda narušit zdejší krajinu větrníky. V příštím díle s Toulkami po Třebíčsku zavítáme do nedaleké obce Hornice.
Pavel Janega
