Při maratonu se můžete zapotit i vsedě nebo s ručníkem v ruce

TŘEBÍČ (juh) – Maraton si většina z nás spojuje s vyčerpávajícím během. A není pochyb, že se při něm běžci pořádně zapotí. Maraton se však stal i synonymem pro něco, co trvá dlouho a při čem je třeba překonávat překážky. Ve stejný den, kdy se na jiném místě běžel už zmiňovaný Třebíčský maraton, se ve wellness aquaparku Laguna konal Saunový maraton. Přinesl osm hodin zábavy a patnáct ceremoniálů, o které se postaralo šest, vlastně sedm saunérek a saunérů. Mezi nimi byli i čtyři mistři z Polska.

Polští saunéři z Čenstochové se v Třebíči objevili už podruhé a stejně jako minule si saunu i samotné město velice pochvalují. Do jejich mapy se Třebíč dostala díky místním saunovým mistrům Mírovi a Márovi. Seznámili se s nimi před více než dvěma lety na saunérském školení v Polsku. „Je tu tak příjemně, že by se dalo jezdit každý rok. Kluci tu mají tak pěkné a profesionálně udělané saunarium, že kdykoli zavolají, přijedeme,“ svěřoval se nadšeně Jakub. Před dvěma lety přijel s Editou, letos vzali posilu, Marcina a Anitu. Díky přátelským vztahům jezdí v podstatě za cestovné a návštěvníci Laguny si tak užijí trošku polského temperamentu.

Saunový maraton však není jen vedro, hudba a propocené prostěradlo. Je to i klábosení nad dobrým občerstvením. Na něm se podíleli místní saunoví mistři spolu s aquaparkem Laguna a kamarádkou Jiřinou, která pro návštěvníky připravila malou ochutnávku jednohubek a makronek. Všichni mohli být bez obav, oba saunéři totiž pracují v gastronomii, takže veškeré poživatiny prošly jejich bedlivýma rukama.

Dva saunové světy
Zajímavé bylo srovnání českého a polského saunového světa. „To jsou dva úplně rozdílné světy. Sauny jsou stejné: ceremoniály, příprava, péče o hosty, správné saunování na ručnících. Ale u vás je víc atmosféry setkávání. U nás jsou to menší skupinky, něco si koupíte v restauraci, ale piknik, jako máte tady, to neznáme,“ vysvětluje Jakub. Rozdíl je i v návalu. „Tady je to spíš parta, která se zná, stálá klientela. U nás je mnohem víc lidí. Zóna je pro sto osob a přijde jich i sto čtyřicet,“ doplnil jeho kolega.

Ceremoniály z maratonu prý nejsou běžnou nabídkou. „Běžně děláme klasiku, stejně jako Mirek s Markem. Když jedeme na návštěvu nebo pořádáme speciální akci, chystáme něco extra, s kostýmy, doplňky a pohoštěním,“ vysvětlil Jakub. Třebíčští tak viděli i jeho soutěžní kousek Mořské povídky (Morskie Opowieści), se kterým startoval na soutěži v Polsku. Původně to byl ceremoniál pro tzv. báňu, pro suchou saunu ho přepracoval.

V Čenstochové myslí i na saunový dorost. Jednou za měsíc v neděli, ještě než se saunarium otevře dospělým, tam pořádají rodinné saunování s nižší teplotou, dvěma ceremoniály a dílnami pro děti. „Aby děti viděly, kde dospělí tráví čas, a zvykly si,“ vysvětlila Edita.

Největší maratonkou dne však byla nepochybně saunérka a běžkyně Terezka. Nejdříve si zaběhla půlmaraton a pak si na regeneraci zašla na Lagunu. A aby pomohla kamarádům, „trochu si zamávala” ručníkem.

Foto HoN: Jan Uher