Toulky po Třebíčsku – Hornice

Profilovka
před 1 hodinou

Obec Hornice leží přibližně 40 kilometrů jihozápadně od Třebíče, necelých 10 kilometrů východně od Jemnice a asi 15 kilometrů jihozápadně od Moravských Budějovic. Jedná se o jednu z členských obcí Moravskobudějovického mikroregionu. Podle údaje z roku 2025 má vesnička 67 obyvatel. Nejvyšším bodem katastru Hornic je kopec s názvem Lopata (465 m). Na obecním území se nachází dva rybníky – Obecní rybník a větší Hornický rybník. Svůj název vesnice odvozuje od jména Horomír nebo Horomysl.

V průběhu historie její název upadal v zapomnění a později se přiklonilo k obecnému jménu hora (1407 Horynice, 1447 Hořenice). Zhruba od poloviny 15. století se uvádí pojmenování Hornice. Ve vísce se rozprostírá převážně zemědělsky využívání půda, zalesněny jsou jen fragmenty katastru. Zdejší zajímavostí je bývalé hornické tvrziště, které bylo vystavěno v průběhu 14. století u současného Obecního rybníku. Stálo na tzv. Zlaté cestě (z Jemnice do Znojma). Jádro tvrze mělo průměr kolem 21 metrů a obklopeno bylo 4 metry hlubokým příkopem. Tvrz byla patrně několikapatrová kamenná budova, vyšší patra byla dřevěná.

Nejstarší dochovaná zmínka o Hornicích pochází z roku 1358. V této době ves i tvrz patřila Jindřichovi z Hornic a jeho manželce. Poté tvrz vystřídala několik majitelů – od r. 1407 ji vlastnil Heřman z Lipnice, 1464 Štěpán ze Slavíkovic, 1515 Adam z Bačkovic. Kolem roku 1528 již byla tvrz opuštěna. V roce 1981 proběhl archeologický průzkum, který tvrz a část její historie poodhalil. Jak uvádí web obce Hornice, nejstarší známky osídlení byly objeveny u Tureckého kopce (hradisko na vyvýšenině nad potokem Bihankou). Tamější výzkum prováděl archeolog L. Meduna a objeveny byly různé nálezy kamenné, štípané a broušené industrie z pozdní doby kamenné. Hradiska Turecký kopec, Palliardiho hradisko a hradisko v Bítově patřila k obranné hraniční linii Velké Moravy. Z důvodu zintezivňování zemědělské činnosti se obyvatelé rozptýlili blíže k zemědělským pozemkům, a tak vznikaly první místní vesnice. Historie samotné vsi je přímo spjata s výše zmíněnou tvrzí. Po roce 1528 byla ves prodána Janu z Tavíkovic a byla spojena s polickým panstvím. Hornický svobodný dvůr je v roce 1527 veden již jako zbořeniště.

Kolem roku 1636 majetky připadly Jakubovi Bechtoldovi z Uherčic. Součástí polického panství byla vesnička Hornice až do roku 1838, kdy ji oddělil hrabě August Segur a společně s Kojaticemi a Dědicemi ji prodal Karlu Nimptschovi, majiteli tehdejšího novosyrovického patrimonia. V období let 1976 až 1990 byly Hornice součástí Dešova a poté se ves osamostatnila. Historie hornické kaple sv. Jana Nepomuckého sahá k roku 1913, kdy bylo vydáno stavební rozhodnutí. Dokončena byla na začátku 20. let 20. století (1920–1921). V březnu 1942 byl rekvírován zvon z kaple. Náhradní byl pověšen místními již v dubnu téhož roku a sloužil až do roku 1972. V roce 2008 proběhla celková rekonstrukce kaple a došlo i k odlití nového zvonu. Další obecní pamětihodností jsou boží muka na cestě do Kojatic. O tom, že jsou obyvatelé vísky Hornice kulturně velmi čilí, svědčí i fungující kapela Horňanka, která ráda hraje na svatbách a narozeninách, plesech nebo tanečních zábavách. V příštím díle se Toulky po Třebíčsku zatoulají do obce Radotice. 

Pavel Janega