Partneři zpravodajství

Yashica Events

ROXY Club Třebíč

Bowling U Kmotra

Aquapark Laguna

Chci se stát partnerem

Martina Dědková Chromá

před 10 hodinami

Osmdesát let patří ZUŠ Třebíč k pilířům kulturního života ve městě. Škola, kterou prošly generace mladých hudebníků, výtvarníků, tanečníků i herců, dnes nestojí jen na tradici, ale i na otevřenosti k novým výzvám. Jakou podobu by měla mít za deset let? A co zůstává jejím pevným základem i v době rychlých společenských změn? O tom jsme mluvili s ředitelkou školy Evou Vaňkovou.

ZUŠ Třebíč letos slaví 80 let. Když se podíváte dopředu – jakou školu byste chtěla vidět třeba za deset let?
Plnou života a radosti, stejně jako dnes. Aby si všechny zvídavé, svět objevující děti procházely krásnou, tvořivou cestu uměním a provázeli je osvícení, otevření a inspirující pedagogové. Aby škola vytvářela příležitosti pro umělecký růst žáků i pedagogů. A také, aby byla škola stále významnou součástí kulturního života ve městě.

Co by podle vás mělo zůstat neměnné i v dalších desetiletích a naopak – co se musí vyvíjet, aby škola držela krok s dobou?
Podpora dětí ze strany rodičů je nejen v uměleckém vzdělávání jednou z nejvýznamnějších součástí úspěchu. Bez dohledu rodičů nad domácí přípravou, bez jejich přítomnosti na koncertech, vernisážích, představeních a dalších akcích školy apod. se sebelepší pedagog může snažit, jak chce a kýženého úspěchu ve vzdělávání u dětí těžko dosáhne.

Jaká je dnes hlavní role základní umělecké školy v životě města a jeho mladé generace? Myslíte, že se bude měnit?
Rolí má škola víc a své poslání musí chápat mnohem komplexněji než dříve. Na prvním místě plní škola roli vzdělávací. Dále roli výchovy a rozvoje osobnosti žáka. Zde dochází k turbulentním změnám, které odrážejí dynamické změny ve společnosti, a pokud na ně ZUŠ nebude reagovat, nemá ve vzdělávacím systému co dělat. Vedle vztahu ke kultuře chceme děti vést k odpovědnosti za sebe sama, ke společenské odpovědnosti a sounáležitosti, k umělecké komunikaci, ke schopnosti řešit problémy a schopnosti pracovat s chybou, ke spolupráci apod.

Ohledně pozice ve městě jsme a doufám, že stále budeme důležitým soukolím kulturního života. Nejen proto, že škola sama organizuje nebo se podílí na více než třech stech různých koncertech, představeních, vernisážích a dalších událostech, vychovává poučené návštěvníky těchto akcí nebo přímo jejich organizátory a její absolventi se i po ukončení docházky do ZUŠ aktivně zapojují do amatérské umělecké scény ve městě nebo se sami stávají pedagogy ZUŠ. Neméně důležitou rolí je také snaha o to, aby se u nás děti a studenti cítili dobře. Nejednou jsem od našich žáků slyšela, že si k nám do školy přicházejí odpočinout. Ne proto, že by zde nic nedělali a jenom relaxovali, ale protože zde mohou prostřednictvím umění vyjádřit své pocity a se stejně zaměřenými spolužáky i pedagogy vytvářet společná umělecká díla, která stojí za to veřejně prezentovat. Moc dobře vím, o čem mluvím, protože jsem to sama kdysi prožívala při studiu na konzervatoři. Díky svobodnému, respektujícímu a přátelskému prostředí, kde byl každý odpovědný za svůj rozvoj, ale zároveň byl vedený ke spolupráci se stejně naladěnými spolužáky nejen v ročníku, ale i napříč jimi, jsem se cítila ve škole velmi dobře a stále na těch šest let studia vzpomínám moc ráda.

Mění se podle vašich zkušeností děti, které dnes do ZUŠ přicházejí? A jak se na tyto změny škola připravuje?
Mám pocit, že děti se příliš nemění, jen prostředí, ve kterém vyrůstají, je jiné. A jak jsem již uvedla dříve, škola je ve střehu a na neustálé změny se snaží reagovat.

Jakým způsobem chce ZUŠ Třebíč v budoucnu podporovat nejen výjimečné talenty, ale i děti, pro které je umění především radostí a relaxem?
Dětem s výjimečným talentem, ale i těm, které mají chuť a odhodlání, chceme stále připravovat nové příležitosti. Děti tak prostřednictvím těchto příležitostí odborně a osobnostně rostou a získávají neocenitelné zážitky a zkušenosti. Škola podporuje účast žáků v různých celonárodních uměleckých projektech, např. ve stipendijním programu MenART, v projektech s Českou filharmonií nebo s ostatními ZUŠ z celé ČR, v celonárodních i mezinárodních soutěžích nebo v různých anketách, kde se oceňují úspěšní žáci. Současně ale škola usiluje o vytváření dalších „svých“ příležitostí. Ve spolupráci s MKS Třebíč mají možnost naši žáci vystoupit jako „předskokánci“ na koncertech Kruhu přátel hudby nebo mohou účinkovat s renomovanými umělci v rámci festivalu Svátky hudby Václava Hudečka. Rovněž mají možnost získávat další poznatky prostřednictvím inovativní výuky. V minulém roce ZUŠ také úspěšně realizovala projekty s korejskými studenty nejen zde v Třebíči, ale i v Jižní Koreji. Spolupráce to byla nesmírně náročná, ale velmi krásná a pro studenty i pedagogy výjimečná a cenná.

Každý žák však za své několikaleté studium dostane spoustu příležitostí v rámci běžného života ve škole. Může se podílet na výběru skladby na koncert nebo na tom, se kterým spolužákem ji bude hrát, má možnost ovlivnit, jak budou vyzdobeny společné prostory školy nebo se podílet na moderování kulturní události.

Jak důležité je dnes podle vás vést děti nejen k technické zdatnosti, ale i k citlivosti, kreativitě a schopnosti vnímat krásu?
Tak to je spíše na samostatnou práci, ale zkusím krátce shrnout. Přesně tyto uvedené dovednosti přispívají k empatii a k hlubšímu a komplexnějšímu vnímání světa. Mnohem lépe díky těmto dovednostem umíme spolupracovat a řešit problémy, nebojíme se originality. Vnímání krásy, ať už v umění nebo třeba v mezilidských vztazích, děti nutí uklidnit se a zpomalit a učí je všímavosti.

Proměňuje se i samotná výuka – metody, přístup k žákům, využívání moderních technologií?
I my v ZUŠ pracujeme s moderními technologiemi. Za poslední roky byla škola i díky různým projektům vybavena novými moderními digitálními hudebními nástroji a dalšími pomůckami, které pedagogové se svými žáky aktivně využívají. Klasické hudební nástroje, výtvarné techniky nebo postupy však zůstávají nedílnou a osvědčenou součástí výuky.

Vidíte v budoucnu prostor pro nové obory, mezioborovou spolupráci nebo netradiční projekty?
Naše škola je neustále v pohybu a vlastně každý rok reaguje na nové nápady a podněty, které přicházejí z venku, ale i od nás samotných ve škole. Mezioborová spolupráce funguje pravidelně již více než 10 let, vznikají nová studijní zaměření, naposledy malý umělec nebo skladba a prostor pro netradiční projekty je zde také otevřený. Příkladem je mezinárodní spolupráce se studenty z Jižní Koreje, podporovaná společností KHNP. Tuto spolupráci chceme dále rozvíjet, i díky společnému memorandu, které jsme podepsali v červnu 2025.

Jaké výzvy budou podle vás pro ZUŠ v příštích letech ty nejzásadnější – personální, finanční, společenské?
Pro výuku některých studijních zaměření nebude úplně jednoduché sehnat kvalifikovaného a kvalitního pedagoga, v oblasti finanční spíše očekávám s ohledem na současnou situaci skromnější roky a výzvy společenské tu jsou stále a budou čím dál hlasitější.

Jakou roli hrají pedagogové v naplňování vaší vize budoucí ZUŠ Třebíč?
Absolutní. ZUŠ Třebíč má štěstí na šikovné, otevřené, inspirativní a kreativní pedagogy. Celá řada z nich pro školu dýchá a díky nim škola zvládá všechny výzvy, které přicházejí. I u nás občas potřebujeme řešit nějaké potíže, ale kdyby byl život zalitý sluncem, nikam bychom se nerozvíjeli. Nesmím ale také zapomenout na nepedagogické zaměstnance, kteří pro nás pedagogy i žáky zajišťují skvělý provozní servis a v mnoha ohledech pomáhají i tam, kde to není jejich povinnost.

Co by podle vás měl dnes dobrý učitel na ZUŠ umět a zvládnout kromě samotného uměleckého řemesla?
Mnoho! Kromě skvělých pedagogických schopností by měl být zdatný v komunikaci a spolupráci. S žáky, s jejich rodiči, s kolegy, se studenty akademie pro seniory a s partnerskými organizacemi ZUŠ. Měl by být pro žáka rádcem, vrbou, průvodcem a pomocníkem v mnoha situacích. Je prima, když je zároveň ještě aktivním umělcem a dokáže být žákovi reálným vzorem. Měl by ovládat základní práci s IT a s digitálními pomůckami. Měl by umět zorganizovat koncert nebo představení, vytvořit dramaturgii a akci také moderovat. Také je prima, když se orientuje v základech ozvučení nebo umí upravit skladbu pro jiné nástrojové obsazení, než byla původně napsána.

Zvládá si sestříhat muziku, vytvořit choreografii, přešít kostým nebo vyrobit kulisy. Zapomněla jsem na něco? Určitě! Je toho tolik, co by měl umět pedagog ZUŠ. Ale protože jsme v ZUŠ srdcaři, tak to vše zvládáme nebo si vzájemně pomůžeme.
Jak by podle vás měla ZUŠ v budoucnu spolupracovat s městem, kulturními institucemi a veřejností?
Minimálně tak jak doposud. My si spolupráce s našimi partnery velice vážíme a tento vztah pěstujeme a podporujeme. Naši dva hlavní partneři jsou město Třebíč, které je zřizovatelem ZUŠ, a pak MKS Třebíč, se kterým spolupracujeme na řadě kulturních událostí. Náš společný život se prolíná i v mnoha dalších provozních oblastech. Dále spolupracujeme s ostatními příspěvkovými organizacemi města, s Oblastní charitou Třebíč, s Komunitním centrem Moravia, s Centrem lidové kultury, s domovy pro seniory, s ostatními ZUŠ Kraje Vysočina a dalšími subjekty.

Může být ZUŠ místem, které propojuje generace a spoluvytváří kulturní identitu Třebíče i v dalších desetiletích?
Rozhodně ano. ZUŠ patří dlouhodobě k pilířům kultury ve městě a věřím, že to zůstane i do dalších let. Mottem školy je „prostor pro vzdělávání, spolupráci a setkávání“, což vyjadřuje nejenom potřebu děti vzdělávat, ale vytvářet také prostor pro sdílení radosti z umění a společné setkávání, které se po otevření vzdělávání pro seniory v ZUŠ stalo i pravidelným setkáváním mezigeneračním. Vzájemné generační obohacení je jedním z mnoha dalších benefitů školy.

Co vám osobně dává největší naději a energii do další práce s výhledem na budoucnost školy?
Osvícený a respektující zřizovatel, obětaví pedagogové, zájem o vzdělávání v ZUŠ ze strany dětí a rodičů, pestrá paleta aktivit a příležitostí, které škola může talentovaným žákům nabídnout, a vědomí, že chceme být pro děti i jejich rodiče, ale i pro širokou veřejnost stále atraktivní a moderní vzdělávací institucí.