I svatí mají právo na rekreaci. Florián se vrátí na podzim

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Jan Uher

za 5 dní

VÝČAPY (juh) – Socha sv. Floriána shlíží ze zdi školní zahrady již několik set let. Na její zadní straně už je v podstatě nečitelný německý nápis, který nám sděluje: „Tuto sochu sv. Floriána dal zříditi jeho excelence pán Karel Rudolf, hrabě Svaté říše římské a pán z Aichbichlu, 22. října 1754.“ Podobně jako tento nápis je zubem času ohlodána celá socha, a obec se proto rozhodla nechat ji kvalitně zrestaurovat. Náročného úkolu se ujala restaurátorská huť Otakara Marcina, o kterém jsme již psali v souvislosti s náročnou rekonstrukcí tasovského kostela.

Otakara Marcina a jeho tým jsme zastihli ve chvíli, kdy odstraňovali zvětralou vápennou maltu, kterou byla socha připevněna ke konvexně tvarovanému soklu s erbem donátora. Jak nám sdělil pan Marcin, i tato malta byla velmi zvětralá a její odstranění nedalo moc námahy. Tím, co sochu spojuje s podstavcem, však naštěstí není malta, ale ocelový trn, který prochází podstavcem i sochou.

Poslední restaurátorské práce byly provedeny v roce 1984, kdy je realizovali akademičtí sochaři J. Novotný st. a ml. Tehdy bylo předmětem smlouvy restaurování sochy sv. Floriána, její očištění, omytí, zpevnění kamene, oprava drobných poškození zatmelením umělým kamenem na měděnou armaturu, ulomená špice se měla zrekonstruovat a měla být provedena konzervace.

Na rozsah a způsob současných restaurátorských prací jsme se zeptali Otakara Marcina: „Jedná se o barokní sochu z mušlového vápence, což je kámen, ze kterého se v této oblasti sekaly sochy nejčastěji. Od té doby je materiál bohužel značně poznamenaný degradací a vlivy počasí. Vzhledem k tomu, že sochu dlouho nikdo nerestauroval, je nutné udělat opravdu komplexní zásah.“

Protože památka vyžaduje pečlivou práci, putuje nyní do ateliéru, zatímco samotný podstavec prozatím zůstává na svém místě. Starý ocelový trn, který obě části spojuje a dnes podléhá korozi, bude při návratu nahrazen moderním nerezovým. O choulostivém procesu čištění v dílně restaurátor dodává:
„Budeme střídavě napouštět sochu zpevňovačem, abychom zachránili zvětralý materiál, a souběžně s tím ji budeme po malých částech čistit. Kdybychom se pustili rovnou do plošného čištění, narušený povrch bychom zničili.“

Po takřka třech stoletích poctivé služby si sv. Florián na pár měsíců „dopřál pořádnou rekreaci“. Celý proces včetně barevných retuší zabere v ateliéru zhruba dva až tři měsíce. Očištěný, zpevněný a zrestaurovaný svatý Florián by se tak měl na své místo ve Výčapech vrátit v průběhu podzimu. Inu, každý rekreuje po svém. Dopřejme to i sochám.

Foto HoN: Jan Uher