Právě letos, kdy jsme se více než po 50 letech vydali k Měsíci v pilotované misi Artemis II, se lidstvo znovu podívalo na Zemi z perspektivy, která bere dech – a zároveň bere iluze a pocit všemohoucnosti nás pozemšťanů. Modrobílá planeta, ztracená v nekonečné temnotě vesmíru, působí křehce, téměř zranitelně. Astronautka Christina Koch při té příležitosti řekla, že pohled na Zemi z takové vzdálenosti ještě prohlubuje vědomí, jak výjimečný a zároveň křehký náš domov je. Její kolega Victor Glover k tomu jednoduše dodal: „Jsme jeden lid.“
Z výšky několika set tisíc kilometrů nejsou vidět hranice států, konflikty ani rozdíly mezi lidmi. O to ostřeji pak tento obraz kontrastuje s realitou dole na Zemi – světem plným sporů, válek a stále i bezohledného zacházení s přírodou. Právě v tomto kontextu dostávají dny jako Den vody a Den Země nový, naléhavější význam. Nejsou jen připomínkou ekologických témat, ale i výzvou k zamyšlení nad tím, jak málo někdy stačí k tomu, abychom o vlastní planetu přišli – a jak málo zatím děláme pro to, abychom ji skutečně chránili.
Poslední pilotovaná mise k Měsíci byla Apollo 17 v prosinci 1972. Od té doby se žádná lidská posádka do jeho blízkosti nevydala – až nyní s misí Artemis II.
Jak se však za tu dobu změnilo naše chování a vztah k přírodě? Rozhlédneme-li se kolem sebe, vidíme, že rozumu jsme moc nepobrali. I do vedení států se dostávají lidé, které ekologická výchova očividně minula. Ruší se smlouvy a dohody, které byly pracně a moudře sestaveny, odvolávají se ředitelé a vedoucí institucí a jsou dokonce i takoví, kteří si opravdu myslí, že poroučejí větru a dešti a ruší klimatickou změnu. Veškerá měření a zkoumání probíhající po dlouhá desetiletí šmahem zahodí a prostě panují.
Naštěstí jsou stále ostrůvky pozitivní deviace, které se nenechají zviklat a na ochraně přírody pracují. Pomalu, po kouscích, vytrvale. Jako kapka vody, která zdolá i skálu. Na rozdíl od kapky vody ale nemáme neomezený čas. O přírodu se bát nemusíme. Ta si v nějaké formě poradí. Jde o to, abychom u toho byli i my.
Obrátili jsme se na nejrůznější instituce na Třebíčsku a zeptali se, co pro ně znamená nejen Den Země, ale především příroda a její ochrana vůbec.
Reakce byla skvělá! Množství příspěvků překročilo možnosti naší dvoustrany. Omlouváme se všem, na které se nedostalo. Na všechny příspěvky a krásné fotografie se však můžete podívat na našem webu.
Díky za vaše příspěvky, ale především za vaši práci. Vždyť každodenní jemná závlaha po celý rok je mnohem lepší než příval jednou za rok.

JEMNICE (juh) – Den Země v Jemnici už více než tři desetiletí neznamená jen datum v kalendáři, ale především stovky kroků v přírodě. Tradiční pochod, který každoročně vyráží do okolní krajiny, vznikl už v polovině 90. let z iniciativy tehdejších roverů místního skautského střediska. Inspirovali se někdejšími dálkovými pochody a spojili je s myšlenkou oslavy planety Země.
Hned první ročník překvapil vysokou účastí, když se na trasu vydalo kolem tří set lidí. Od té doby se akce rozrostla v oblíbenou tradici, na jejíž organizaci se dnes podílí celý tým vedoucích i starších skautů. Každoročně se tak na start postaví dvě až čtyři stovky účastníků – rodiny s dětmi, jednotlivci i senioři.
„Nejde o výkon ani o soutěž, ale o společný zážitek,“ říká vůdce střediska Pavel Selinger. Pochodníci si mohou zvolit vlastní tempo a na trase se zastavit na stanovištích, kde si vyzkouší různé aktivity – od střelby ze vzduchovky a luku přes lanové překážky až po základy první pomoci.
Právě na kratších trasách se nejvíce připomíná i samotný Den Země. Účastníci se zde hravou formou seznamují s přírodou a její ochranou – poznávají rostliny a živočichy, učí se třídit odpad nebo řeší drobné ekologické úkoly. Každý ročník přitom přináší nové téma i nápady.
Jemničtí skauti ale u jedné akce nezůstávají. Pravidelně se zapojují do úklidu v rámci akce Čistá Jemnice, pomáhají při záchraně volně žijících zvířat, například vyháněním mláďat z polí před sečemi, a na Štědrý den nosí do lesa krmení ke krmelcům. „Snažíme se jít příkladem a vést děti k ohleduplnému chování v přírodě,“ doplňuje Selinger.
Pochod ke Dni Země tak v Jemnici zůstává důkazem, že i jednoduchý nápad může přerůst v tradici, která spojuje lidi a připomíná, že vztah k přírodě se nejlépe buduje přímo v ní.

MORAVSKÉ BUDĚJOVICE – Den Země na základní škole T. G. Masaryka není jen jednorázovou akcí, ale vyvrcholením celoroční práce. V místní Ekoškole má podobu projektového dne, do jehož příprav se zapojují učitelé, zaměstnanci i samotní žáci.
Právě děti jsou hlavními aktéry. Pod vedením pedagogů pracují na projektech, bádají na školní zahradě, diskutují, analyzují problémy a hledají jejich řešení. Učí se tak nejen o přírodě, ale i spolupracovat a přemýšlet v souvislostech.
Výuka přitom často míří mimo školní lavice. Žáci prvního stupně vyrážejí na exkurze – navštěvují čistírnu odpadních vod, sběrný dvůr, vodní elektrárnu ve Vranově nad Dyjí nebo třebíčské science centrum Alternátor. Nejmladší děti poznávají zásady udržitelného života také v muzeu či při návštěvě zoologické zahrady v Jihlavě.
Pro starší žáky vrcholí program ekologickou konferencí, na které jednotlivé třídy prezentují své projekty zaměřené na ochranu přírody i širší environmentální témata. „Kvalita vystoupení bývá každoročně velmi vysoká,“ uvedla ředitelka školy Marie Svobodová. Podle ní žáci při prezentacích prokazují nejen znalosti, ale i schopnost argumentovat a obhajovat své názory.
Součástí programu jsou i praktické a zážitkové aktivity – příprava zdravé svačiny, výroba ptačích budek nebo takzvaný čin pro planetu. Mladší žáci druhého stupně se účastní terénní hry Globe Games na Heřmanském kopci, starší si zkoušejí simulační hru zaměřenou na fungování globální ekonomiky.
Podle vedení školy přináší takto pojatý Den Země dětem nejen nové poznatky, ale pomáhá jim najít si vlastní vztah k přírodě. „Uvědomují si, že stojí za to se o naši planetu starat,“ doplnila Svobodová.

MORAVSKÉ BUDĚJOVICE (juh) – Už více než dvacet let patří Den Země v Moravských Budějovicích praktické péči o okolí. Místní skauti pravidelně vyrážejí do ulic i přírody, aby společně uklidili místa, která mají rádi – a zároveň k tomu vedli i mladší generace.
Za dobu trvání se akce proměňovala. Měnily se trasy i lokality, kde se uklízí, přibývaly nové nápady i zapojení širší veřejnosti. V posledních letech se úklid přirozeně propojuje s krajskou akcí Čistá Vysočina, která organizátorům poskytuje pytle na odpad i reflexní vesty pro větší bezpečnost.
Hlavní smysl ale zůstává stejný – výchova k odpovědnosti za prostředí, ve kterém žijeme. „Jde o jeden z principů skautingu – pomáhat svému okolí,“ zaznívá od organizátorů. Oddíly proto často uklízejí právě místa, ke kterým mají osobní vztah.
Do akce se zapojují všechny věkové skupiny. Nejmenší děti uklízejí okolí klubovny, starší vyrážejí na delší trasy a dospělí zajišťují doprovod. V některých ročnících se přidali i rodiče. Tradice se nepřerušila ani v době covidu, kdy účastníci procházeli trasy individuálně a nasbíraný odpad nechávali na sběrných místech.
Aby byl úklid pro děti zajímavý, nechybí ani hravé prvky. Soutěží se například o nejzajímavější nebo největší nalezený předmět a na závěr se někdy předávají diplomy či drobné ceny, často vyrobené z odpadu.
Dlouholetá tradice tak ukazuje, že péče o životní prostředí může být přirozenou součástí každodenního života – a že i obyčejný úklid má smysl, když se dělá společně.

NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU – Děti ze skautského oddílu v Náměšti se vedle běžných aktivit věnují také ochraně přírody. Každoročně vyrážejí sbírat odpadky v okolí skautské základny a často s překvapením zjišťují, co všechno a v jakém množství jsou lidé schopni do krajiny odhodit.
Sběr odpadků však pochopitelně není to jediné, co skauti pro přírodu dělají. Mezi další činnosti patří přikrmování zvířat v zimě, výroba a instalace ptačích budek nebo vzdělávání v oblasti třídění odpadu a šetrného přístupu k životnímu prostředí, což je v dnešní konzumní době stále aktuálnější téma. Skvělý a skutečně skautský počin je rozhodnutí nejstarších skautů, kteří se letos začnou zaučovat také v údržbě turistického značení.
V náměšťském oddíle se snaží především budovat vztah dětí k přírodě prostřednictvím poznávání, aby měly přirozenou motivaci ji chránit. Nedílnou součástí jsou proto výpravy do přírody – krátké i vícedenní. Pobyt venku je pro děti nejen zdravý a příjemný, ale přináší jim i nové zkušenosti, poznání a radost.

Hrotovice - V pátek se žáci ZŠ Hrotovice opět zapojili do úklidové akce Čistá Vysočina. Ještě před samotným úklidem si členové školního parlamentu připravili vzdělávací aktivity zaměřené na ochranu přírody a Den Země. Ve všech třídách pak vedli vyučovací hodinu – pro své spolužáky si nachystali zajímavé pracovní listy, videa, kvízy, tvořivé činnosti i herní aktivity. Zároveň se věnovali aktuálním ekologickým tématům a sami si vyzkoušeli, jaké to je stát na druhé straně a učit ostatní.

NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU – Na ZŠ Husova vedou pedagogové žáky k ochraně přírody napříč výukou. Téma se neobjevuje jen v prvouce, přírodovědě, přírodopisu či pracovních činnostech, ale prolíná i dalšími předměty a školními aktivitami.
Ve druhém pololetí školního roku se škola zapojila do řady akcí. Už 24. února se v Náměšti nad Oslavou konalo regionální kolo soutěže YPEF (Young People in European Forests). Školu reprezentoval tým ve složení Anežka Sedláčková, Hedvika Chlandová a David Slaný. Díky výborným znalostem z oblasti lesnictví, přírody a ochrany životního prostředí i skvělé týmové spolupráci vybojovali první místo.
Dne 17. března vyrazili žáci 7. ročníku na exkurzi do Třebíče. Nejprve navštívili firmu Esko-T, která se zabývá nakládáním s odpady. Dozvěděli se zde, jak probíhá třídění, zpracování i další využití odpadu, a mohli sledovat celý proces od svozu až po recyklaci či likvidaci. Druhá část exkurze vedla do Petrůvek, kde si prohlédli skládku a seznámili se s problematikou ukládání odpadu. Exkurze jim ukázala, jaký dopad má produkce odpadu na přírodu i kvalitu života a proč je důležité začít s tříděním už v domácnostech.
Osm dní poté, 25. března, si žáci devátých ročníků vyzkoušeli roli učitelů. Připravili si vlastní hodiny pro mladší spolužáky a věnovali se tématu vody a její ochrany. Úkolu se zhostili zodpovědně a snažili se látku co nejlépe vysvětlit.
V týdnu od 7. do 13. dubna se škola tradičně zapojila také do akce Čistá Vysočina. Při úklidu okolí si žáci znovu uvědomili, jak důležitá je ochrana přírody v každodenním životě.

TŘEBÍČ – Na Střední škole stavební Třebíč věří, že vzdělání musí jít ruku v ruce s úctou k okolí. Studentům proto vštěpují aktivní zájem o ekologii i pomoc druhým, což dokládá řada konkrétních aktivit – od úklidu města přes charitativní sbírky až po monitoring odpadů v zahraničí.
U příležitosti Dne Země škola každoročně vyráží do terénu. V rámci krajské akce Čistá Vysočina žáci i pedagogové čistí vybrané lokality Třebíče od pohozeného odpadu. Nejde přitom jen o samotný úklid, ale i o praktickou osvětu. Cílem je, aby si žáci uvědomili dopad lidské činnosti na své okolí a naučili se správně třídit odpad.
Oblíbenou akcí je dobročinný bazárek, který škola pořádá v dubnu ke Dni Země a znovu v prosinci. Spojuje žáky, zaměstnance i přátele školy v myšlence dát nepotřebným věcem nový život. Od oblečení a knih až po sportovní potřeby či šperky – vše se prodává za symbolické ceny. Akce má navíc i charitativní přesah. Loňský výtěžek putoval na podporu spolku Kapka pro tlapky.
Duben a říjen patří pohybu. Studenti i zaměstnanci se zapojují do celorepublikové Výzvy 10 000 kroků, a to jak jako jednotlivci, tak v týmových kategoriích. Smyslem je motivovat k přirozenému pohybu a omezit zbytečné dojíždění autem či hromadnou dopravou.
Ekologická témata nekončí u hranic města. Díky programu Erasmus+ se škola zapojuje i do sledování nakládání s odpady v zahraničí. Žáci a pedagogové na odborných stážích poznávají přístupy v různých evropských zemích a získané zkušenosti následně využívají ve výuce i běžném chodu školy.
Střední škola stavební v Třebíči tak potvrzuje, že moderní technické vzdělávání může jít ruku v ruce s odpovědností k životnímu prostředí.

TŘEBÍČ – K součásti oslav Dne Země na Katolickém gymnáziu patří i pravidelná péče o bylinkovou zahradu, jejíž vznik podpořilo Zdravé město Třebíč. Žáci se do práce zapojují každoročně a učí se, že vztah k přírodě nevzniká jednorázově, ale dlouhodobou péčí.
Na jaře bylinky zastřihují, během roku záhony pravidelně plejí a udržují v čistotě. Práce ale nekončí jen u zahrady. Součástí aktivit je také hrabání trávy, její kompostování ve školních kompostérech a následné využití kompostu jako přírodního hnojiva.
Škola se stará i o staré odrůdy rostlin vysazené v areálu. Ty žáci průběžně ošetřují a přihnojují právě kompostem, čímž se učí principům udržitelného hospodaření.
Praktická péče o zeleň tak doplňuje výuku a pomáhá dětem pochopit, jak důležitá je kaž-
dodenní práce pro zachování zdravého životního prostředí.

TŘEBÍČ (juh) – Den Země na ZŠ Týnská má každoročně podobu projektového dne, který se koná na konci dubna, ideálně 22. dubna. Přípravy začínají už v první polovině měsíce, kdy vyučující chystají jednotlivá stanoviště s úkoly zaměřenými na ekologii a ochranu životního prostředí napříč předměty. Do programu se zapojuje i školní kuchyně, která na tento den připravuje zdravý „zelený“ jídelníček.
Projekt odstartuje úvodní částí, během níž třídní učitelé seznámí žáky s průběhem dne, zadanými úkoly i cílem celé akce. Následuje praktická fáze, ve které děti plní a zpracovávají jednotlivé úkoly.
Žáci prvního stupně tráví úvod dne se svými třídními učitelkami, které pro ně připravují aktivity na míru. Páťáci se navíc podílejí na organizaci a chystají program pro mladší spolužáky. Na druhém stupni připravují učitelé pro jednotlivé ročníky několik tematických stanovišť. Třídy se mezi nimi během dne střídají a postupně plní rozmanité úkoly.
Výsledkem je netradiční rozvrh, fotodokumentace z průběhu dne i speciální jídelníček. Hodnocení probíhá průběžně a výstupy projektu se následně objevují také ve školním časopise.

TŘEBÍČ – Den Země pojímají na ZŠ Kpt. Jaroše jako pestrý program plný aktivit různého zaměření. Jako jediná základní škola připravují také výstavní stánek na Karlově náměstí, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet hádanky, kvízy, skládačky nebo jednoduché pokusy. Ty vymýšlejí a připravují žáci zapojení do mezinárodního přírodovědného programu Globe.
Během dvou dubnových týdnů se do aktivit zapojují všichni žáci školy. Postupně se střídají při úklidu okolí školy, sídliště i Týnského údolí. Některé třídy vyrážejí i mimo město a sbírají odpadky na cyklistických a turistických trasách.
Velká část aktivit má vzdělávací charakter. Žáci každoročně připravují tematické projekty zaměřené například na ochranu vodních zdrojů, pozorování přírody nebo aktuálně na změny klimatu, možné scénáře vývoje podnebí a jejich dopady na život lidí. Letos se právě klima stane hlavním tématem skupinových projektů. Ty žáci nejprve představí ve třídách a nejlepší z nich postoupí do mezitřídního kola.
Členové programu Globe navíc kromě stánku na Karlově náměstí chystají i přírodovědnou stezku pro mladší spolužáky. Ta se podle podmínek odehrává buď ve školní zahradě, nebo v Týnském údolí.

TŘEBÍČ – Na ZŠ Horka-Domky se pravidelně zapojují do aktivit, které vedou žáky k odpovědnému vztahu k životnímu prostředí. Jednou z nich je i jarní úklid okolí školy v rámci akce Ukliďme Třebíč.
Letos se do úklidu zapojili žáci druhého stupně, s výjimkou tříd 6. B a 6. C. Ty vyrazily do jedlového lesa v lokalitě Hošťanka, kde je čekal pestrý program. Nejprve uklízely okolí místní komunikace, následně se v rámci lesní pedagogiky pustily do výroby dřevěných sýkorníků, které pak zavěsily na stromy. Program zakončil úklid klestu.
Přestože šlo o fyzicky náročnou práci, žáci se do ní pustili s chutí a nasazením. Za svou snahu si zaslouží poděkování – jejich práce přispěla nejen k obnově přírody na Třebíčsku, ale je i vkladem pro budoucí generace.

MORAVSKÉ BUDĚJOVICE – Den Země není na škole na Havlíčkově ulici jen položkou v kalendáři. Každoročně se proměňuje v pestrou mozaiku aktivit, které žákům připomínají, že vztah k přírodě se nejlépe buduje vlastní zkušeností.
Do programu se zapojují žáci prvního i druhého stupně, stranou nezůstává ani školní družina. Děti vyrážejí na exkurze, účastní se besed, projektových dnů i badatelské výuky v terénu, kde si mohou přírodu doslova „osahat“. Právě propojení teorie s praxí dává těmto dnům smysl a energii.
V letošním školním roce chtějí ve škole posunout téma ještě dál. Hlavní pozornost zaměří na udržitelný způsob života – tedy na to, jak přemýšlet o světě kolem sebe, tak, aby zůstal obyvatelný i pro další generace.
